Co je to přírodní kosmetika?

13.07.08 | autor Ada

Přírodní kosmetika zažívá v současné době velký boom, expandují nejen zavedené značky, ale objevuje se i spousta nových. Svou vlastní řadu přírodní či bio kosmetiky už vyrábějí i značky, od kterých bychom to ani nečekali, případně se na to v nejbližší době chystají (Marionnaud, Yves Rocher...) Zároveň však na trhu přírodní kosmetiky vládne ukrutný chaos. Je možné se v něm vůbec vyznat?

Kupodivu ano, ale chce to vyvinout jisté úsilí a zjistit si pár základních fakt.

Tím nejzákladnějším je, že přírodní kosmetika není v České republice ani v Evropské unii nijak legislativně regulována; jinými slovy, výrobci mohou tvrdit naprosto cokoli. Za přírodní může svou kosmetiku prohlásit jednoduše každý, i ten, kdo smíchá ten nejhorší chemický nepořádek a přidá do něj miligram extraktu z nějaké byliny. Chcete-li mít jistotu, musíte prostudovat složení, nebo se spolehnout na nezávislé certifikáty.

Nezávislých certifikátů je několik a definují přírodní kosmetiku různě, shodují se však na tom, že obecně vzato je přírodní kosmetika taková, která obsahuje pouze (nebo z nějaké části) složky přírodního původu - rostlinného, živočišného a minerálního. Jsou však dovoleny jen některé živočišné suroviny - včelí produkty, lanolín; nikoli látky z mrtvých zvířat, např. kolagen nebo sádlo. Minerálními surovinami se pak nemyslí syntetické látky vyrobené z ropy, ale např. mastek v pudrech nebo oxid titaničitý v opalovacích krémech.

Specifickým druhem surovin jsou biosuroviny, tento pojem už v Evropě legislativně upravený je - jedná se o látky vyprodukované ekologickým zemědělstvím. U nás platí Zákon o ekologickém zemědělství 242/2000 Sb., který definuje ekologické zemědělství jako „zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat“. Ekozemědělci nesmějí někde bokem hospodařit neekologicky a pro ekologické hospodářství platí řada přísných pravidel: žádné geneticky modifikované organismy, hnojiva a léky pouze ta, která jsou na seznamu povolených (zakázáno je např. hnojení odpadními kaly z čistíren, které se jinak normálně používá), pro léčení zvířat zákon přednostně doporučuje přírodní a homeopatické (!) přípravky, a zvířata musejí mít podmínky, které jim co nejvíc prospívají, takže žádné klece, žádné uvazování a žádné hormony; sít se musí tak, aby byla půda udržována v dobrém úrodném stavu.

Podmínky pro biosuroviny ovšem neplatí pro kosmetiku, takže krém s nápisem „bio“ nemusí mít s ekologickým zemědělstvím nic společného, na to pozor! Chcete-li mít jistotu, že biokrém sestává z biosurovin, hledejte opět značku některého spolehlivého certifikátu.

Při hledání certifikované kosmetiky si dejte pozor na jedno pravidlo - udělená značka neplatí automaticky pro všechny výrobky! Výrobci mívají běžně nějakou menší či větší část sortimentu necertifikovanou (např. šampony firmy Weleda nebo některé výrobky Alverde). Značka platí právě pro ten výrobek, na kterém je umístěna, a pokud na obalu značku nenajdete, výrobek zkrátka certifikát nemá.

CPK - certifikovaná přírodní kosmetika, certifikovaná biokosmetika 

Tuto českou značku uděluje nevládní nezisková organizace KEZ (Kontrola ekologického zemědělství). Určitě znáte logo „Bio“ v zelenobíle pruhovaném půlkroužku, které KEZ přiděluje biopotravinám. Logo CPK najdete na kosmetických výrobcích, které splňují následující kritéria:

  • obsahují suroviny pocházející z ekologického zemědělství nebo ze šetrného sběru ve volné přírodě
  • neobsahují ropné produkty, silikony, geneticky modifikované suroviny, syntetické parfémy či konzervanty
  • neobsahují suroviny z mrtvých zvířat (zvířecí glycerín, vorvaňovina)
  • výrobky ani suroviny nejsou testované na zvířatech
  • výrobce používá ekologicky únosné odpady a jejich likvidaci

Kosmetiku s certifikátem CPK hledejte pod značkami Salus (Saloos), Nobilis Tilia, Botanicus, Syncare a Biovitality - Topvet.

Organic Product

Značku uděluje Sdružení pro Cenu České republiky za jakost a pravidla pro její udělení jsou méně přísná. Výrobky musejí obsahovat nejméně 80 % přírodních surovin získaných fyzikální cestou, tj. ne synteticky; to znamená, že 20 % mohou být syntetické látky. U přírodních surovin navíc není nijak stanoven původ. Odpůrci značky jí vyčítají i formulaci „fyzikální cesta“, protože to může být třeba zahřívání, které má ve výsledku značný vliv na chemické složení suroviny či výrobku. Přírodní suroviny nemusejí být bio původu a přírodní surovinou je i voda, takže pleťové tonikum s obsahem 80 % vody a 20 % syntetických konzervantů a parfémů může dostat značku Organic Product. Pravidla pro udělení značky si můžete přečíst na stránkách SCJ a sami uvidíte, že jsou opravdu poněkud mlhavá. Mnohem důkladněji je popsaný byrokratický postup pro její získání a výše poplatků.

Výrobkům s touto značkou přesto věnujte pozornost, bylo by chybou automaticky přepokládat, že se k ní budou uchylovat nepoctiví výrobci toužící po lacino získané bioslávě. Česká značka Original ATOK, která se pyšní označením Organic Product, přírodní skutečně je.

BDIH - Kontrollierte Natur-Kosmetik

Značka, kterou uděluje společnost s předlouhým názvem Bundesverband Deutscher Industrie- und Handelsunternehmen für Arzneimittel, Reformwaren, Nahrungsergänzun­gsmittel und Körperpflegemit­tel, zkráceně BDIH, je u nás dobře známá - najdeme ji na mnoha přírodních kosmetických výrobcích ze zahraničí. Kritéria jsou celkem přísná a takto označený výrobek je zcela jistě přírodní - i když nemusí být bio, protože v době ustanovení pravidel pro udělování značky se na eko ještě tolik nedbalo. Většina výrobců však stejně používá suroviny z ekozemědělství a obvykle to na obal nezapomenou napsat.

Kritéria pro přidělení značky BDIH jsou podobná pravidlům pro značku CPK:

  • je zakázáno používat ropné produkty, silikony, syntetické konzervanty, barviva a vonné látky, geneticky modifikované suroviny
  • není povoleno testování na zvířatech ani používání surovin z mrtvých zvířat
  • pro dezinfekci se nesmí používat radioaktivní záření
  • seznam povolených zpracovatelských procesů je omezen
  • výrobci se musí snažit o postupy co nejšetrnější k životnímu prostředí, očekává se od nich ekologické nakládání s obaly, využívání surovin ze třetího světa (fair trade) atd.

Seznam značek nabízejících produkty s certifikátem BDIH najdete na stránkách společnosti , z těch, které se vyskytují i u nás, jsou to např.: Alverde, Alterra, Aubrey Organics, de Traay, Dr. Hauschka, Farfalla, Lavera a Laveré, Logona, Santaverde, Sante, Tautropfen, Weleda.

Ecocert

I s tímto certifikátem se u nás setkáváme už poměrně hojně a brzo to bude ještě hojněji. Je to certifikát francouzský a zřejmě první značka na českém trhu, na jejíž výrobcích jsme ho mohli spatřit, je L'Occitane. Brzo ho uvidíme na bio kosmetice značky Yves Rocher nebo Marionnaud.

Ecocert je o chloupek méně přísný než BDIH a jemu podobné značky, požaduje totiž, aby byl výrobek přírodní nejméně z 95 %, nicméně i ty syntetické musejí pocházet z poměrně omezeného seznamu (na kterém chybí třeba parafíny, PEGy či parabeny). Obsah přírodních složek, složek ekologického a složek bio původu musí být uveden na obalu, a je-li přípravek označen jako „organický“, musí být opravdu 100% organický, takže orientace je poměrně snadná.

Ecocert najdete např. na výrobcích značek Sanoflore, Sodasan, Alva Naturkosmetik, Phytarom, Urtekram nebo Aveda. Seznam společností je dlouhý, chcete-li si ho prostudovat, stáhněte si ho na stránkách Ecocertu .

**Ostatní certifikáty **

Další certifikáty se u nás vyskytují méně často, takže je projedeme jen telegraficky: Cosmébio je francouzský certifikát s prakticky stejnými pravidly jako Ecocert; SA (Soil Association) certifikuje ve Velké Británii a požaduje také splnění podobných pravidel jako Ecocert a Cosmébio. Lacon je značka německého a rakouského zkušebního ústavu, se kterou se u nás můžeme setkat na kosmetice Sanoll; zakazuje používání některých syntetických látek (tenzidů, parfémů). Specifickým certifikátem je Demeter, který nejen omezuje možné suroviny, ale také požaduje, aby byly vyrobeny podle pravidel biodynamického zemědělství. To vychází z antroposofie a přečtete-li si standardy produkce uvedené na stránkách společnosti , místy na vás dýchne hotová magie. Na přírodnost a ekologičnost výrobků s logem Demeter se můžete spolehnout.

Dokonalá přírodnost výrobků pro vás není důležitá, ale nesouhlasíte s testováním na zvířatech? Hledejte logo skákajícího králíka:

Výrobci, kteří chtějí toto logo, musejí splnit přísná kritéria (netestovat hotové výrobky ani suroviny, nezadávat testování jiným firmám) a králíček je mnohem spolehlivější, než všechny internetové seznamy dohromady, které bývají často neúplné, nepravdivé a neaktuální. Seznam „králíčkových“ firem také není příliš dlouhý; ze značek známých či prodávaných i u nás na něm najdete např. The Body Shop, Dermalogica, Freeman, Kiss My Face, L'Occitane nebo Mary Kay.

Složení přírodní kosmetiky

Nechcete-li nakupovat jen podle certifikátů, musíte se seznámit i se složením výrobků. To najdete na každém obalu, často uvedené zkratkou INCI - International Nomenclature of Cosmetic Ingredients neboli Mezinárodní nomenklatura kosmetických ingrediencí. Znamená to, že složky jsou popsány jednotnými názvy v angličtině, které vylučují jakékoli mlžení a podvádění; výrobce může uvést složení i v „lidštější“ podobě, ale INCI vynechat nesmí. Složky jsou řazeny podle obsahu, na prvním místě je ta, které výrobek obsahuje nejvíc.Spolehlivou pomůckou pro odlišení přírodní kosmetiky jsou ropné a některé další syntetické produkty. Pokud je výrobek obsahuje, bývají hned na začátku. Hledejte:

paraffinum liquidum, petrolatum - tekutý parafín, bílá vazelína; názory na jejich škodlivost se různí (odpůrci tvrdí, že „ucpává“ pleť, obhájci poukazují na její šetrnost a studie, které prokazují vynikající změkčující a hydratační účinky), v přírodní kosmetice každopádně nemají co dělat. Další významnou vlastností bílé vazelíny je její finanční nenáročnost, takže když najdete v drahém krému na prvních dvou místech složení vodu (aqua) a paraffinum liquidum, zamyslete se, jestli by se taková směska nedala jinde koupit levněji.

dimethicone, cyclomethicone, cyclopentasiloxane - silikony. Se škodlivostí je to podobné jako u vazelíny, odpůrci silikonům zazlívají narušování vlhkostního režimu kůže, obhájci si pochvalují, jak pěkně maže. Silikony jsou špatně odbouratelné a coby syntetické látky do přírodní kosmetiky opět nepatří.

sodium lauryl sulfate, sodium laureth sulfate - syntetické tenzidy, tedy mycí látky. Objevíte je spolehlivě v drtivé většině mycích přípravků na tělo, vlasy i obličej, a to i u některých přírodních značek (zmíněné necertifikované šampony od Weledy). Laureth je šetrnější než lauryl, který je proslulý dráždivostí a vyvoláváním alergických reakcí, nemluvě o tom, že velmi vysušuje.

parfum - bývá uveden na samém konci. U přírodní kosmetiky bývá označen hvězdičkou a pod složením je připsáno, že se jedná o přírodní esenciální oleje; jestliže to tam není, je parfém spolehlivě syntetický. Některé přírodní vonné látky jsou vypsané na konci složení konkrétně, např. limonene, linalool nebo geraniol - těch se nemusíte bát.

Jaké látky by přírodní kosmetika naopak obsahovat měla? Typické jsou především různé oleje, rostlinná másla, včelí vosk a bylinné extrakty. Pozor, i konvenční kosmetika může obsahovat přírodní látky! V polopřírodním krému klidně najdete bambucké máslo ve společnosti tekutého parafínu, nebo objevíte v tělovém mléku rostlinný olej či extrakt, ale schované na samém konci složení, což znamená, že jejich obsah je minimální a má za úkol především uchlácholit spotřebitele a kontrolní orgány.

glycine soya oil, simmondsia chinensis seed oil, olea europaea fruit oil, prunus amygdalus dulcis oil - sójový, jojobový, olivový a mandlový olej. Používají se i další oleje (podzemnicový).

cera alba, cera flava, hydrolyzed beeswax - včelí vosk, v posledním případě hydrolyzovaný. Jedna z mála přípustných živočišných surovin.

lanolin, glycerin, xanthan gum, lecithin, tocopherol - lanolín, glycerín, xantanová guma, lecitin, tokoferol; další látky, které jsou v přírodní kosmetice v pořádku. Některé složky, např. glycerín, se dají vyrobit z různých zdrojů a různými postupy, v certifikované kosmetice tak najdete glycerín rostlinného původu.

hamamelis virginiana, chamomila recutita, prunus spinosa, rosa canina, iris germanica, melissa oficinalis, mentha piperita - a mnoho, mnoho dalších; doprovázené obvykle slovy „extract“, „distillate“ nebo „water“. Jedná se o rostlinné extrakty (v uvedeném případě z vilínu, heřmánku, trnky, růže, kosatce, meduňky a máty), kterých bývá přírodní kosmetika plná. V kosmetické kosmetice je najdete také a někdy i na předních místech, ale většinou se krčí někde vzadu.

Pro podrobnější představu doporučuji prostudovat složení přírodních přípravků několika výrobců; najdete je buď ve zdejší databázi nebo přímo na stránkách firem.

Líbil se vám článek?

Témata článku

 Váš příspěvek
 
Anndyy1
Nováček 11 příspěvků 29.11.15 20:44

Já jsem si dívala co to je za kosmetiku a to je čistě přírodní co jsem našla nebo ne?

Na poličce 0 parfémů 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
wendulinaa
Nováček 6 příspěvků 29.09.15 17:15

Já používám značku one love organics, je přírodní a navíc ekologická. Zatím jsem s ní spokojená :)

Na poličce 0 parfémů 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
Vložit nový komentář

Nový článek:

Střihněte si změnu - 7 tipů na krátký sestřih pro všechny věkové kategorie

 

Krátké sestřihy už dávno nejsou jen pro babičky a maniacké pixie slečny. Styl ala kastrol nahradil nespočet variací střihů, díky kterým si je může dovolit každá žena. Včetně vás.

Celý článek »
TOPlist