Frederic Malle: Angeliques Sous La Pluie

09.04.08 | autor Ada

‚Zmoklé anděliky‘ zní v překladu název této zvláštní vůně. Jejím tvůrcem je Jean-Claude Ellena, který prý rád strká anděliku všude, kam mu firemní kreativci dovolí; a Frederic Malle samozřejmě rád dovolí, respektive dává parfumérům volnou ruku, a tak mohl vzniknout parfém postavený právě na této květině. Sekunduje jí koření a pižmo. Jean-Claude nemá pižmo rád, ba některá pižma prý přímo nesnáší, protože jde o jedno z nejstarších vonných klišé. Kdysi se pižmo získávalo ze žlázy kabara pižmového, ale potom byl tento způsob zakázán - kabarovi totiž nelze pižmo nijak sebrat, aniž by se musel zabít, a není ani možné chovat ho v zajetí, z důvodu jeho ochrany proto bylo nutné zakročit. Chemická skladba přírodního pižma je složitá, obsahuje stovky různých látek, kupodivu však stačí vzít z nich jednu - muskon (na jeho chemickém názvu byste si zlomili jazyk) - a získáte teplou, smyslnou vůni čisté lidské kůže. To je také pižmo v tom významu, v jakém ho známe z parfémů. Jenže samotný muskon parfumérům nestačil - postupně vznikla celá řada syntetických pižem, počínaje nestabilními výtvory chemiků z konce 19. století a konče moderními pižmy, které pak ve složení parfémů vídáte pod názvy ‚křišťálové pižmo‘, ‚ovocné pižmo‘, ‚průsvitné pižmo‘ a tak dále.
Problém spočívá v tom, že levná pižma se už od předválečných dob používala k parfémování čisticích a pracích prostředků; jejich vůně se zákazníkům líbí a na prádle dobře drží (používaná pižma jsou nerozpustná ve vodě, takže se na prádlo ‚nalepí‘ a zůstanou tam). Nakonec došlo k tomu, že si lidé tato pižma asociovali s čistotou, takže když se dnes řekne ‚voní to čistotou‘, voní to právě pižmem z pracího prostředku. U Ellenů musí každý prací a čisticí prostředek projít čichovou zkouškou pána domu a běda, když je v něm Galaxolid nebo jiné ‚čisté‘ syntetické pižmo; v hotelích si prý Jean-Claude pokládá na polštář svoje tričko nebo svetr, aby nemusel spát s obličejem zabořeným do nenáviděného hygienického klišé.

Od parfuméra by bylo ovšem hloupé, kdyby vonné látky, k nimž chová nechuť, zcela zamítl, a tak v Angelique pižmo je, neboť se tam hodí. Není cítit nijak výrazně, pěkně však parfém uzemňuje, nebo spíš upleťuje, a drží při těle.
Hlavní hvězdou je přirozeně andělika spolu s jalovcem, cedrem a dalšími drobnostmi, které z ní dělají zvláštní, na první počich skoro nenositelnou vůni. (Není tak líbivá jako L'Eau d'Hiver, ke které se není potřeba složitě pročichávat.) Na začátku mi minutku voněla jako rozkrájená čerstvá kořenová zelenina, potom vykrystalizovala teplá, vlhká hlína s bylinnými tóny a rozemnutými muškátovými listy; po uklidnění zůstala vůně zemitě bylinná - už spíš suše než vlhce, ale nedostane se až k tomu, aby připomínala seno či přesušené byliny - a doplněná perníčkovým koriandrem. Je to taková bujná zelená zahrada, bez kytiček, jen s tou vlhkou hlínou, zelenou trávou, aromatickými listy a pár kapkami deště. Je osvěžující, ale určitě ne v tom smyslu, v jakém si osvěžující vůně obvykle představujeme - žádné citrusy, žádné ovoce, žádná prvoplánová zeleň a zcela jistě ne žádné svěží prací prostředky. Angeliques Sous La Pluie se bude líbit zvlášt tomu, kdo rád složitější vůně, ve kterých se při každé zkoušce dá najít něco nového.
Velkým mínusem Angeliques je bohužel její výdrž - při žádném testu mi nevydržela déle než 2-3 hodinky, a když jsem si vysurfovala názory ostatních uživatelů, zjistila jsem, že to není jen můj problém. Vzhledem k ceně je to docela zklamání.

Líbil se vám článek?

Témata článku

Recenzované parfémy na Arome.cz:

 Váš příspěvek

Nový článek:

Tři hlavní chyby, kterými zvýrazníte kruhy pod očima

 

Maskujete je korektorem, ale kruhy pod očima jsou nakonec vidět ještě víc? Nejspíš děláte jednu z těchto chyb.

Celý článek »
TOPlist