Frederic Malle: L'Eau d'Hiver

Průsvitnost vody, hebkost bílého heliotropu, kosatec a med, teplá a čistá vůně v minimalistickém podání Jeana-Clauda Elleny, tvrdí web Malleho firmy Editions de Parfums. Lákavý, leč stručný popis ovšem není zdaleka tak zajímavý jako samotný proces vzniku.

L'Eau d'Hiver je Ellenův třetí a dost možná poslední (po jejím dokončení ho zlanařila firma Hermès) parfém pro Frederica Malleho. Je inspirován guerlainovskou veleklasikou Après l'Ondée. Ellenův přístup k vytváření vůní je hodně intelektuální a technický, nechce, aby jeho výtvory byla ‚pouze‘ umělecká díla, ale také perfektně zkonstruované stavby. Après l'Ondée byla na jeho vkus poněkud opulentní, Guerlainův přístup takřka barokní - nic pro zarytého minimalistu. Na druhou stranu byl nadšen její sillage. Nejspíš vám tento termín není cizí; ve francouzštině to znamená ‚brázda, stopa‘, na fóru tomu někdy infantilně říkáme ‚ocásek‘, a je to to, co zůstane po navoněné ženě na místě, kde ještě před chvílí byla. Zkrátka voňavá stopa. Sillage Après l'Ondée je krásná, jako lehoučký, průsvitný závoj, a Ellen chtěl, aby L'Eau d'Hiver měla přesně takovou, jemnou, lehkou, uklidňující, aniž by do ní ovšem musel nalít tolik různých ingrediencí.

Vymyslel si tedy základní koncept - ležet v létě v hromadě teplého sena. Přestože název L'Eau d'Hiver znamená v překladu ‚zimní voda‘, neměla to být chladná vůně, naopak, teplý, přívětivý parfém na zimu. Základní ingrediencí se stala absolutní esence ze sena (ano, to skutečně existuje :) ), druhou přírodní látkou je absolutní esence z medu (to také existuje). Zbytek je převážně syntetický - anýzový aldehyd, metyl ionon (fialkové, kosatcové aroma), umělé pižmo. Celkem je v parfému asi dvacet ingrediencí, což je opravdu poměrně minimalistické. Vyladit L'Eau d'Hiver do dokonalosti trvalo dva roky.
Vůni jsem vyzkoušela pro jistotu několikrát, neboť je - jak už je u Elleny, když dostane volnou ruku, dobrým zvykem - poměrně zvláštní a na první počich snadno odsouditelná. Po nanesení na ruku mě do nosu udeřil intenzivní gumový odér; po rozvonění jsem usoudila, že jde zřejmě o kombinaci fialky a anýzu, respektive toho zmíněného anýzového aldehydu. Fialka ráda gumovatí a anýz si ještě přisoluje; čichněte si někde k Aqua Allegoria Anisia Bella od Guerlainu - anýz je prostě divný. Pokud budete tisknout ruku až k nosu, hned tak se té gumy nezbavíte. Doporučuji to proto nedělat, L'Eau d'Hiver je opravdu budovaná na sillage a pokud si čichnete z větší dálky - aby k vám jen tak lehce zavanula - spatříte její pravou krásu. Čichání zblízka si nechte, až se rozleží a trochu zeslábne.

A jak vlastně voní? Lenivé povalování v hromádce sena charakter vůně docela vystihuje. Odstraňte si z té představy ovšem všechno nepříjemné (alergické kýchání, píchající stébla, prach a zapařená tráva vespod) a přidejte si naopak aspekty, které z toho udělají úplnou idylku, trochu zlatého medu - ne moc, Hiver není ani v nejmenším lepkavá - fialkově voňavý kosatec a sluncem prozářené nadýchané obláčky. Vůně je jemná, příjemně sladká, přítulná, optimistická a typicky Ellenovská - vlastně jednoduchá, přesto osobitá a originální.
Možná by to opravdu mohla být ‚zimní voda‘ - místo hromádky sena si představte hebký a chlupatý bílý kožíšek, ve kterém je příjemně teploučko, jen anýz tu a tam mrazivě štípne do nosu.

Každopádně bych L'Eau d'Hiver doporučila pro poměrně univerzální použití - bude příjemná vašemu okolí v práci i partnerovi doma, v zimě zahřeje a na jaře natěší na léto; snad jen do toho letního horka bych nejdřív opatrně vyzkoušela, jestli se nepromění v příliš dusivou.


Reklama


Reklama

Témata článku

 Váš příspěvek

Reklama

Camellia 23.09.10 23:33

Asi jsem úplně mimo, ale já cítím hlavně šeřík a skořici a taky trochu medu. Vůně je hezká…a to je všechno. Navíc na mně moc nedrží, to Musc Ravageur stejné značky, to je jiná…

Mitzi 08.12.08 22:10

Dnes jsem ji otestovala poprvé a jsem nadšená. Jako nekritická milovnice všeho, čeho se J.C. Ellena dotkne ;-) jsem opět potěšená, že nacházéím další svěží vůně, které nejsou stopadesátou variací na zelené jablíčko s citrónem. Bála jsem se medu ve složení, ale zbytečně. Nic ve stylu Soir de Lune se nekoná.
Vůni sena miluju od dob středoškolských letních brigád v Krkonoších, a tak dobře vím, kolik má seno různých vůní podle toho, která louka se zrovna sklízí a asi proto vůně s pořádnou „porcí“ sena :) jsou moje milované.

pavlakostukova 29.09.08 17:43

Nevím čím to je, ale tato vůně mi strašně připomíná „Mimosa Pour Moi od L´Artisan“. Je také taková něžná.

Lela 05.09.08 20:10

Pro mne je tohle nádherná éterická vůně pro víly. Je křehká průhledně větrová a nekonečně něžná. Mám ji ráda na polštáři a kdykoliv, kdy si můžu dovolit být zranitelná

Irena 27.03.08 10:06

Někde jsem četla, že název Zimní voda měl být vtipným protikladem k francouzskému „eau d'été“, což má ve francouzštině význam svěženky. Ellena chtěl tedy vytvořit lehkou vůni, nebo skoro kolínskou, která by ovšem neměla obvyklé vlastnosti letních vůní (trpkost, šťavnatost, vodovost). Nebyla tedy myšlena přímo na zimu, přívlastek „zimní“ ji měl především vytrhnout z kontextu řízných líbivých osvěžovačů.

Kerze 22.03.08 15:41

Zjišťuji tady, že asi mám ráda vůně, ve kterých ostatní cítí gumu ( Hiver, Songes, Trussardi Jeans atd. ). Já ji tam necítím, ale všechny zmiňované s „gumou“ jsou moje oblíbené. Hiver v první pětce…Řekla bych, že v Hiveru dělá ten gumový dojem kombinace anýzu ( to je první pecka do nosu, kterou cítím )a medu. Jak píše Ada, je na ní uzvláštní, že ač obsahuje med a já ho tam cítím velmi, není příliš sladká. Taková heboučká, jemná, ale se „sillage“…a s tím Aprés má fakt něco společného - teď mi to došlo - ten anýz…

Přidat komentář

Nejčtenější

TOPlist