Kuriozity z koutku

Při hledání vzorků a miniatur člověk často narazí na zajímavosti, které původně nesháněl, ale přesto ho zaujmou. Nečekaně se objevivší nikové miniatury, neznámé značky, vintage parfémy a orientální olejíčky. Ze začátku si jich možná nevšímáte, ale později vás zvědavost donutí. A tak se i u mě v koutku poličky sešlo pár exotů.

Při hledání vzorků a miniatur člověk často narazí na zajímavosti, které původně nesháněl, ale přesto ho zaujmou. Nečekaně se objevivší nikové miniatury, neznámé značky, vintage parfémy a orientální olejíčky. Ze začátku si jich možná nevšímáte, ale později vás zvědavost donutí. A tak se i u mě v koutku poličky sešlo pár exotů.

Indie byla odjakživa zdrojem mnoha vonných látek, používaných v parfémech. Dřevo santalu bílého z Mysore platí dodnes za nejvyšší kvalitu, stromů však v tomto regionu zbylo už tak málo, že byly prohlášeny za ohrožené a nesmí se těžit. Indický santalový olej proto pochází většinou ze santalových plantáží v Tamil Nadu, případně z nelegální těžby, a jeho cena může vyšplhat až na 1500 dolarů za kilogram. V parfémech, které v sobě mívaly kvalitní santal, dnes najdeme spíš syntetickou verzi - podíl syntetiky tak postupně stoupal třeba v Samsaře, ze které dnes už přírodní santal neucítíte.
Kromě pravého santalu se vonné látky vyrábějí také z dalších santalovníků, např. havajského (který je také kvalitní a momentálně také ohrožený a nedostupný) nebo australského, který voní poměrně odlišně. Jako náhražka santalu se někdy používá amyrisové dřevo - ze stromu Amyris balsamifera, zvaného také západoindický santal. Pokud si budete chtít santal očichat, kupte si éterický olejíček, dejte si však pozor, co kupujete. Např. Saloos prodává jako santalové dřevo právě amyris.
V mé sbírce se ocitl Veena's Especial Sandalwood Perfume, made in India. Lahvička je z nepříliš kvalitního skla plného bublinek, ale obsah voní pěkně. Nejsem tak dobrá, abych poznala dobrý santal od špatného, vlastně by tam klidně mohl být syntetický santalol a nepoznala bych to, ale přidržím se své romantické představy o tamilské vesničance v sárí, která plní flakonky santalovým parfémem. Vůně je jemná, vhodná i pro ženu, přestože tradičně se čistým santalem voněli spíš muži. Nechybí žádný typický tón santalového dřeva - sladký, dřevitý, teple pískový ani mléčný.

Také pačuli se pěstuje mimo jiné v Indii. Ostatně její název pochází z tamilského výrazu patchai ellai (zelený list). Pogostemon cablin je keřovitá rostlina příbuzná mátě, která roste v tropickém pásmu v Asii (v Číně, Indii, Indonésii, Malajsii, Vietnamu), Karibiku a západní Africe. Esenciální olej se dobývá destilací v páře z čerstvých nebo sušených listů. Ve své domovině se pačuli používala a používá jako vonné kuřidlo a repelent. Když obchodníci v 18. a 19. století dováželi z Číny hedvábí, prokládali složenou látku pačuliovými listy, aby se do ní nedali moli. Evropané si proto pačuli spojili s luxusem. Velké obliby dosáhla vůně pačuli v 60. a 70. letech 20. století, v éře hippies - u nás možná tolik ne, ale v zahraniční literatuře a filmech, zvláště amerických, se narážky na pačuli ve spojení s touto dobou občas objevují.
Koupit pačuliový olejíček není problém a na pačuli také narazíte v mnoha parfémech, především orientálních. Na rozdíl od santalu je pačuli pořád dost a je levná, takže pravou esenci najdete i v levných parfémech od Avonu - je to pořád levnější než snažit se vyrobit syntetickou náhražku. Jeden takový hippie olejíček ke mně dorazil v podobě Patchouli Hanky Perfume by Jawahar. Malá lahvička (opět nevalné kvality) obsahuje olejovitou kapalinu naprosto nezaměnitelné vůně. Kombinace zeleně, máty, zeminy a čvachtajícího tropického bahna je nesmrtelná a kdo k ní jednou přičichne, už ji pozná všude.

Posledním indickým kouskem je Himalaya Parijata. Poctivě jsem se snažila o této značce (stejně jako o těch předchozích) něco vygooglit, ale je to bez šance - jde nejspíš o suvenýry z manufakturek, které přiletěly s nějakým cestovatelem z Indie a nakonec se dostaly na eBay.
Slovo parijata vám asi mnoho neřekne; je to místní název keře Nychanthes arbotristis, který roste v Indii a Nepálu. Česky se mu také říká smuteční jasmín. Kvete bílými květy podobnými kvítkům jasmínu, které ihned po rozkvetení padají na zem a tam se každé ráno sbírají. Parfémek voní trochu po bílých květinách, trochu po ambře a po orientálních dřevech; takový příjemný sladší orient. Podle pověsti prý parijatu přinesl na zem bůh Krišna z nebeských zahrad. Dobře udělal, jen je mi divné, že ji ještě neobjevil parfémový průmysl, který se honí za nejrůznějšími neobvyklými složkami - kdy uvidíme parijatu v nějaké novince?


Reklama


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Hermionka 19.07.10 22:13

Tak jsem psala do Amsterdamu, jak píše Salinas, a už HP nemaj…jen tak pro holé info

Petruskas 26.01.10 10:54

Postupne lúskam recenziu za recenziou a takéto kúsky ma stále potešia, získať informácie o raritkách je riadna práca, vďaka za ne.

Hermionka 17.12.09 21:30

Himalaya Parijata, to je snad nejkrásnější vůně, se kterou jsem se kdy setkala

Arome Dora 04.02.09 20:05

mně se článek líbil dost, jenom poznámka, Mysore (anglický přepis) je vlastně tamilnádský Maisúr, byla jsem tam a opravdu tam člověku na každém rohu vnucují santalové „zaručeně pravé“ vůně v obdobných skleničkách. Já jsem vždy s díky odmítla, protože jsem věděla, že pravé nejsou, no ale teď mě to mrzí…

salinas 04.02.09 11:00

Tak je to tady Warmoestraat 56
1012 JG Amsterdam

Salinas 04.02.09 10:56

Himalaya je jeden obchůdek v Holandsku, ale nevím v kterém městě. Majitelé se specializují na dovážení zboží z těchto končin světa.

Lola 03.02.09 12:38

Prosím, Ado o recenzi na E.Arden mediteranean breeze. A Piere Gardin Blue marine.Děkuji moc. Nedají se nikde sehnat testery.

evik77 02.02.09 08:56

Super článek, ohromné. Vzdychám a slintám… :-D

moajli 31.01.09 19:34

Ado tleskám, recenze je velice zajímavá a je vidět že se získáváním informací si dáváš opravdu práci

meander 31.01.09 13:08

Tak si říkám, že by bylo moc zajímavé otestovat nějaké poctivé ruské duchi :-)

gentiana 31.01.09 11:12

A tož já se taky přimlouvám za obojí. Někoho víc zajímají Živé květy, někoho etnoprodukce kdovíodkud.

Albeni 30.01.09 18:07

Já si přečtu ráda recenzi na každou vůni. Ale nejlíp když má parfém nějakou historii, za jakých okolností byl vytvořen, kdo ho nosil…to se pak čte samo :)

janas 30.01.09 12:41

Souhlasím s Kerze. Běžné drogérovky si každý může očichat v drogerii. Na co recenze?
Přimlouvám se za recenze vůní běžně neočichatelných a něčím zajímavých.

Kerze 30.01.09 10:24

Fakt hezké…ještě by to chtělo nějaké Egyptské jako lotos atd..
Drogerkovky ( myslím i ty značkové ) už tady mají recenzí dost a všichni je znají - já bych naopak byla pro více nikovek…Aby se vyhovělo všem, navrhuji to střídat - liché týdny x - sudé y…třeba…

Ada 29.01.09 22:23

Vždyť včera byl Nemo (dobře, už je víceméně nedostupný, ale dá se), předtím běžní Bossové, předtím Kenzo Air, rovněž v každé parfumerii, předtím Love of Pink a Million… Dnešní exoti jsou výjimka :)

domenica 29.01.09 18:35

Ado, dík, krásné čtení!! :-)

Kelly 29.01.09 17:41

Ado, nemohla byste se zase vrátit k recenzím na nějaké běžně dostupné parfémy?

Přidat komentář

Reklama


Reklama

Nejčtenější

TOPlist