L'Occitane: Notre Flore: Myrte

22.11.07 | autor Ada

V této recenzi najdete všechny čtyři vůně z řady Notre Flore.

Notre Flore: Iris (zkoušeno na ruce)

Podle složení tato vůně sice obsahuje kromě kosatce ještě jiné složky, ty tam ale s výjimkou fialky a (zřejmě) tonky prakticky nevyčenicháte. Vůně je velmi kosatcová a je to zřejmě nejkrásnější kosatec, na jaký jsem kdy natrefila. V porovnání s takovou Iris Noire je to nebe a dudy; ve srovnání neobstojí ani žádná další vůně s převažujícím kosatcem, kterou znám. Jde ovšem samozřejmě o soliflor a pokud vám ryzí vůně nevyhovují, zřejmě tak nadšení nebudete. Kosatec v Iris je jemný, nic z něj nevyčuhuje, ani takové ty kontroverznější tóny samotného kosatce (bylinná ostrost a zemitost). Odpovídá nejspíš představě orosené květiny, spokojeně kvetoucí v příjemně vlhkém prostředí. Po nějaké době Iris začíná fialkovatět, sám kosatec v sobě má fialkový tón a tady je ke konci ještě zvýraznění. Potenciální problém pro některé nosy bych viděla v poněkud gumovém charakteru počátku fialkové fáze. Úplný závěr je vanilkovo-bylinně sladký - zřejmě tonka.

Notre Flore: Cèdre (zkoušeno na ruce)

Ani tady nebudu šetřit chválou - krásnější ryze cedrovou vůni než Cèdre neznám. Je to cedr v celé jeho dokonalosti a kráse, hebký, sametový, vlhce dřevitý a neuvěřitelně příjemný. Připomíná trochu Hiris . Mimochodem, ve složení Hirisu se uvádí mrkev a všimla jsem si, že hodně uživatelek pod recenzí píše, že ji tam opravdu cítí; už si nevzpomínám, jak hodně výrazná mrkev v Hirisu byla, nicméně v Cèdre je ze začátku cosi lehce do mrkvova také cítit - řekla bych, že jde o dojem z některé složky vůně čerstvého cedru a v Hirisu ve skutečnosti není nic, co by ji tam extra přidávalo. Cèdre voní cedrově od začátku do konce, je to opět soliflor - nebo spíš solidřevo v tomto případě. Kdo má cedr v jeho ryzí podobě rád, bude Cèdre nadšen. Já jsem taky byla.

Notre Flore: Myrte (zkoušeno na papírku)

Této vůni jsem se příliš nevěnovala. Je svěží - ne ovocně, charakterem připomíná spíš čajové vůně od L'Occitanu. Příliš jsem necítila ani myrtu tak jak ji znám od babičky, která měla v besídce celý keř; listy myrty po rozemnutí voní rozhodně výrazněji než Myrte. Celkově na ní není moc zajímavého a nezaujala mě.

Notre Flore: Neroli (zkoušeno na papírku)

Od neroli jsem čekala také svěží vůni, tentokrát květinovou - s pomerančovým květem (dokonce i kolem flakonu v regálu bylo poházeno pro lepší dojem několik pomerančových kvítků). Jenže vůně, které se na papírku rozvinula, byla sladká a teplá! Je v ní sice cítit nerolová silice, ale převažují ostatní složky - sladká švestka, sladké orientální pryskyřice a santal. Výsledkem je sice hezká, avšak průměrná orientální vůně, jakých najdete dost v každé běžné parfumerii nebo třeba u Yvese Rochera.

A teď si povíme něco o firmě L'Occitane a jejích vůních. Zatím jsem od ní recenzovala pouze Thé Vert a la Menthe , protože jsem dostala vzorek, sama jsem je nevyhledávala, neboť mám na L'Occitane kapku pifku.
Jde o francouzskou firmu, založenou v sedmdesátých letech. Sídlí v Provence, proslulé především fialovými lány levandule; samozřejmě se tu pěstuje spousta dalších bylin a plodin. Celý kraj má pověst půvabného venkova s roztomile starodávnou atmosférou, kde staří, zemití zemědělci chodí po polích a každou kytičku levandule pohladí svou drsnou dlaní, takže z esenciálního oleje potom dýchá nejen vůně, ale i láska. Taková idylka to pochopitelně není, ovšem dá se to úžasně využít pro marketingové účely - a přesně to L'Occitane dělá. Stačí se podívat na jejich web a zajít do některého obchodu a okamžitě vás to dostane - interiér obchodů, design obalů, volba ingrediencí (levandule, med, olivy), ‚naše skutečné příběhy‘ na stránkách, katalogy, dokonce i oblečení prodavaček, všechno je naprosto sladěné, dokonalé, image značky je zcela celistvá a nenajdete na ní prakticky jedinou chybu. To ovšem není všechno - L'Occitane nejen že umí perfektně působit na naši spotřebitelskou chtivost, umí brnknout i na city (popisky v Braillově písmu, různé dobročinné akce pro nevidomé) a zavděčit se milovníkům přírody (podpora ekologického zemědělství, suroviny od místních dodavatelů, certifikát Ecocert - nicméně přísným požadavkům na pravou přírodní kosmetiku většina jejich přípravků zatím neodpovídá). A v neposlední řadě jsou jejich výrobky dobré, krásně voní a nechybí mezi nimi takové ty půvabné zvláštnosti jako tuhé parfémy, olejíčky, malá mýdélka a lesky na rty v dózičkách. Ten, kdo stojí v L'Occitanu za marketingem, je zkrátka geniální.
Veškerá genialita marketingu a nadšení zákazníka ovšem letí ven oknem v momentě, kdy se podíváte na cenovky. L'Occitane je totiž nepochopitelně drahý, respektive předražený se vší namyšleností firmy, která se dere někam, kam by se drát neměla. 30 ml krému stojí necelou tisícovku, 15 ml očního krému taktéž, šampon pětikilo, mýdlo běžné velikosti dvě stovky a tak bychom mohli pokračovat dál. Nebylo by na tom nic špatného, krémy od Elizabeth Arden stojí ještě víc, jenže L'Occitane není - složením výrobků, image ani reklamou - Elizabeth Arden. Nebo bychom ho mohli srovnat se skutečnou přírodní kosmetikou, např. Weledou, Laverou, Hauschkou nebo Tautropfen; ovšem ani hodně drahý Hauschka a Tautropfen nedosáhnou svými nejdražšími krémy (třeba slavný Hauschkův růžový krém, zkapalněné blaho zavřené do tuby) výš než na nějakých pět stovek a ostatní značky se pohybují tak na 50% této sumy. Přitom všechny vyhovují přísným standardům BDIH, Hauschka navíc cenu odůvodňuje speciálním zacházením se surovinami a postupy při výrobě. Sem L'Occitane se svou vazelínou, silikonem a parabeny v krémech také nepatří (ano, omezují se - ale pořád tam jsou). Chce prodávat jakože přírodní kosmetiku se starodávnou francouzskou atmosférou za rozumné ceny (na to má špatně nastavené ceny), přísně přírodní výrobky se speciálním složením za vyšší cenu (takové výrobky nemá) nebo exkluzivní kosmetiku s výkonnými chemikáliemi (k tomu zase nesedí usměvavá image a levandulové odvary v krémech)?

Úplně stejně se u L'Occitanu naštve milovník vůní. Nechala jsem si to na závěr, protože pokud to nevíte, vypadnou vám možná oči z důlků; parfémy z řady Notre Flore stojí 1995 Kč. Ostatní vůně stojí od 1200 (toaletní vody 125 ml) do 1500 (parfémové vody 50 ml) korun. A máme tady další nepochopitelnou hru L'Occitanu - hru na niche značku. Jakkoli je Cèdre nádherná, dvě tisícovky za 75 ml není opodstatněných, je to prachsprostá nafrněnost. L'Occitane není exkluzivní parfumerie srovnatelná s L'Artisan Parfumeur nebo Editions de Parfums a i když jsou jejich vůně krásné, cena je bohužel příliš mimo.

Líbil se vám článek?

Témata článku

 Váš příspěvek
 
Uživatel je onlineZdena
Nevyléčitelná závislačka 1252 příspěvků 06.01.08 07:50

Myrte na mě působila trochu unisexově, vůně myrty by mě po ovonění samotnou nenapadla. Celkově je nesladká, neovocná, nekvětinová, nekořenitá, marně hledám příměr, jaká tedy je. Vychází mi z toho taková celkově nijaká, ale určitě ne ve smyslu mdlá, je svěží.

Na poličce 13 parfémů 0 miniatur 31 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 13 parfémů
Vložit nový komentář

Nový článek:

Tři hlavní chyby, kterými zvýrazníte kruhy pod očima

 

Maskujete je korektorem, ale kruhy pod očima jsou nakonec vidět ještě víc? Nejspíš děláte jednu z těchto chyb.

Celý článek »
TOPlist