Mě Lune hodně připomíná DKNY Pure. Není špatná, ale taky to není žádný velký trhák. Připadá mi jako vhodný dárek pro neznalkyně vůní:) Fialky necítím, spíš orchidej?
17.09.11 | autor Ada
Klasika No. 19, která vznikla rok před smrtí madame Chanelové, letos dostala - podobně jako nedávno jiné starší chanelovské vůně - moderní podobu. Zda se povedla jako No. 5 Eau Premiere a Cristalle Eau Verte se dozvíte v recenzi. Loňský Cartier de Lune se objevil v našich parfumeriích až letos a voní po... po všem možném. Chameleon s nevalnou výdrží, který ale za vyzkoušení celkem stojí.
No.
19, vůně z roku, kdy zemřela Coco Chanelová (podle newsletteru Chanelu to
prý byla její oblíbená vůně – rozhodně by se k ní hodila, škoda,
že si ji nemohla užít déle), dostala letos novou podobu. (Zdá se, že
Chanel rozhodl předělat všechny klasiky: máme už No. 5 Eau Premiere a
Cristalle Eau Verte, jestlipak se můžeme těšit ještě na něco? Třeba
novou variantu Coco, trochu podobnější originálu a výraznější než deset
let stará Coco Mademoiselle?)
Parfuméra Henriho Roberta (který u Coco Chanelové nastoupil po Ernestu
Beauxovi a pracoval zde až do své smrti v roce 1987; vytvořil také
Cristalle) zastoupil Jacques Polge (Coco, Coco Mademoiselle, Allure, Chance) a
vymyslel devatenáctce nové pudrové srdce z kosatce. Ten tam byl už dřív,
ale jen jako doplněk – nehrál první housle.
Začátek No. 19 Poudré je zvláštní, slaně
prachovo-pudrový. Z ultrasuchých tónů se postupně vyklubává kosatec;
čím víc se vůně zahřívá a rozvíjí, tím je elegantnější a
krásnější (něco mi říká, že na papírku to bude dost katastrofa –
zkoušet rozhodně na ruce!). Škoda jen, že z té jemné harmonie pudrového
kosatce, lehce sladké tonky a nenápadných tónů vetiveru a galbana už se
nikam dál nerozvíjí; závěr připomíná hodně zeslabené srdce No.
5. Chápu to jako úlitbu moderní zákaznici, na kterou už ten začátek bude
až až, natož aby ještě zápasila s nějakým komplexním rozvojem.
Verdikt je tedy jasný a stejný jako u ostatních moderních verzí starých
klasik: fajnšmekři si ponechají No. 19, a kdo ji nerad, zkusí Poudré.
S většinovou produkcí se to nedá srovnávat, Poudré je elegantní a
harmonická, Chanelu nedělá žádnou ostudu – a nejspíš přivede hodně
zákaznic i ke klasice tím, že jim nenásilně představí na první počich
děsivé tóny (třeba aldehydy).
Cartier de Lune obsahuje prý jalovec, růži a bílé
květiny. Kde jsou, musela jsem se ptát, když jsem tiskla k nosu navoněnou
ruku a cítila jemné fialky. Teprve za čas se do nich vkradlo cosi
svěžejšího, ale také něco krémového (zimolez?), a za tři hodinky bylo
úplně po všem. Pokud jste de Lune zkoušeli, zajímal by mě váš
názor – a hlavně, jestli jste tam taky našli fialky.
HLAVA: červený pepř, jalovec
SRDCE: zimolez, planá růže, brambořík, svlačec, konvalinka
ZÁKLAD: pižmo, dřevité tóny
neroli, galbanum, jasmín, kosatec, bílé pižmo, vetiver, tonka
1880 - 2930 KčMě Lune hodně připomíná DKNY Pure. Není špatná, ale taky to není žádný velký trhák. Připadá mi jako vhodný dárek pro neznalkyně vůní:) Fialky necítím, spíš orchidej?
V Lune necítím NIC 
Ještě
jsem jí nedala tolik prostoru, abych nezkoušela nic jiného. A ve srovnání
s čímkoli jiným (testovaným o chvilku dříve nebo později) je to slabé
a nudné. Žádný pepř, jalovec atd. Jen naředěné kytičky.
No. 19 Poudré je typický „moderní CHANEL“. Zákaznici zvyklou na zelené
svěženky typu Versence vyleká jen v první minutě, ale pak zkrotne vše, co
je výrazné, a vůně se usadí v podobě „velmi příjemná, nenápadně
luxusní, že by to byl CHANEL?!?“ 
Ve
srovnání s masově líbivou Eau Premiere mi připadá, že má menší
výdrž, ale testuji jen po obchodech nebo ze vzorku, tak to není úplně
objektivní hodnocení.
Cartier ma dost sklamal, je to kompozicia na urovni nejakeho Versace, nuda v akoze elegantnom flakone. Citim mosus, trochu ruzu /podobnu Valentinu/ a velmi syntenticku konvalinku á la zive kvety. Na pokozke necele dve hodiny, na bavlnenej vreckovke asi 6 hodin. Ak toto cita nejaky agent Cartier pre SR a CR, nech do centraly odovzda moj odkaz: firma s luxusnym a kvalitnym tovarom by si mala najat poriadneho parfumera a dat mu cas a moznosti. Nevadi, ze novinka bude drahsia – za kvalitu s kvalitnou znackou sa plati automaticky. Ale toto nie.
pre mna je Cartier de Lune nieco ako biely caj od BVLGARIho – pravdepodobne stavili na podobnu zaciatocnicku predstavu o „neotrelej“, elegantnej, jednoduchej voni. Na to, ze odbidve znacky vyrabaju luxusny tovar su to nepodarky, no kedze dlho hladam uplne obycajnu nenapadnu a pritom lubivu vonu pripominajucu moje bielocajove zaciatky, nad La Lune som uvazovala takmer pol dna:-) Nakoniec som si musela priznat, ze sa s nou nudim a za tu cenu to nestoji.
Nevydržela jsem to. Když jsem šla z města, stavila jsem se u Rochera a otestovala i zbývající Un Matin Au Jardin, tedy šeříkovou a citrusovou. celý článek »
