Vánoce voní jako pomeranč

Sedím v metru a píšu krátkou recenzi na Mazzolariho nový parfém Vaniglia: "Představte si, že přicházíte do cukrárny..." Zas ta cukrárna! To tam vážně napsat nemůžu. Už jsem použil asi osmkrát.

Takže jinak: „Parfém se otevírá vůní vanilkových rohlíčků, jemně posypaných čímsi s kapkou čehosi…?“

Zběžně se podívám na ostatní recenze a těch rohlíčků je tam teda taky požehnaně. A všechno je to lahodné a rozplývá se to. Mohl bych hrát na jistotu a napsat:

Vaniglia je dotek jarního světla, vůně stínu rozkvetlých keřů viktoriánské zahrady, vůně zapomenutých polibků… Taková neurčitá slova můžete dát v podstatě ke každému parfému a je to nenapadnutelný. Zabrnkají na emoce, ale o vůni se nedovíte nic.

„Malostranská“, ozve se neúprosně z reproduktoru.

„Kruci!“, procedím mezi zuby.

Měl bych to probrat s paní Voříškovou. Ta má v parfémech jasno. Má pro ně dokonce své speciální kategorie:

Všechny gurmánky jsou „jako když se peče“ , pak jsou parfémy „do kostela“ tedy všechny s kadidlem nebo dřevem. Zbytek světové produkce se pak ocitá ve dvou kategoriích .

První komentuje paní Voříšková slovy: „To by člověk nevěřil, co ty lidi vymyslej, viďte Zdeňku!“ Jinak řečeno: divně to páchne, ať vás ani nenapadne ji nosit.

Druhá, do které spadá i několik slavných Guerlainů a Chanelů si vyslouží poznámku: „Tak přesně takový vůně nosila Koděrka z pátýho, a VY VÍTE ČÍM SE ŽIVILA!“

Opravdu se snažím soustředit na psaní recenze

Takže zpět k té mé recenzi: Parfém se otvírá vůní něžné vanilky, nebo nesladké vanilky, nebo vlastně ne. Ta vanilka je pěkně naštvaná a ječí: „Okamžitě to zavři a nevotravuj, je tu děsnej průvan!“ Tak a končím!

Naproti mně sedí asi pětiletý chlapec. Vedle něho maminka, krásná mladá žena s bledou pletí a černými vlasy, svázanými do copu. Jsou čistě, ale tak nějak staromódně oblečení.

„Můstek.“ Dovnitř se hrne předvánočně nervózní dav lidí. Koukám se na jejich unavené tváře, možná bych měl napsat něco veselého, abych v nich povzbudil opravdovou vánoční náladu. Měl bych nechat toho Mazzolariho na leden.

Chlapec sedí jako ve škole a upřeně pozoruje můj tablet. Má velké, trochu smutné oči. Určitě nejsou z Prahy.

„Víte on ještě nechodí do školy, ale už umí trochu psát“, říká mladá žena.

„No to jsem taky uměl“, pomyslím si. Dokonce jsem v první třídě zfalšoval podpis svého otce, jako že jsem si doma četl ve slabikáři. Jen bylo obtížné přesvědčit učitelku, že se můj táta opravdu podepisuje tiskacími písmeny.

Paní se usmívá a hladí syna po vlasech. Upřeně se na ně podívám. Z obou jde zvláštní světlo lásky a klidu, jako by snad ani nebyli z tohoto světa, z této doby. Najednou paní vytáhne pomeranč a začne ho loupat. Vůně pomeranče mě ihned udeří do nosu.

Vánoce 1967

Právě ta vůně mě v tu chvíli unáší daleko do minulosti. Maminka si nás právě seřadila v kuchyni. Mně je sedm, sestře pět a bráchovi devět. Byl prosinec 1967, několik dnů před Štědrým večerem. „Ještě nejsou Vánoce, ale máme pro vás s tatínkem překvapení. Uvidíte to až po večeři a chraň vás pánbůh, abyste to zase nedojedli!“, řekla a vrátila se k plotně.

Ty tři hodiny čekání se zdály být nekonečné. Nakonec nastal večer a všichni jsme usedli ke stolu. Dnes si myslím, že rodiče byli stejně napjatí jako my, ale nedali to znát. Maminka vytáhla něco kulatého a položila to na stůl. Bylo to oranžové a s bráchou jsem mysleli, že je to nějaký podivný míček. Maminka ho vzala do ruky a řekla trochu nejistě: “Jmenuje se to pomeranč a jí se to. Asi jako ovoce" “A mamííí jak se to jí a odkud to je a kde to roste? A proč ne u nás? Jéé to tak krásně voní! Můžeme jíst i tu kůru? Ne? A proč ji nemůžeme jíst ?“ ,,Mně se chce čůrat ", přerušila záplavu zvědavých otázek má malá sestra a začala brečet.

Nikdy na tu vůni pomeranče nezapomenu. Byl v ní celý svět a celý můj další život. Třpytila se. Později jsem ji hledal ve všech parfémech. Podobně jako vůni jara a maminčiných čajových růží, vůni podzimní zahrady.

Nedávno se mě ptala jedna známá, jak poznám kvalitní parfém. Odpověděl jsem jí: „Jednoduše. Ta vůně se prostě třpytí.“

„Tak už budeme vystupovat“, říká paní a navrací mě zpět do reality. „Jendo, řekni nashledanou.“
„Nashledanou“, říká chlapec a usmívá se.

Najednou jsou pryč. Zůstává po nich jen vůně pomeranče a jemně třpytí. „Požehnané svátky“, zašeptám.


Reklama


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

VENDY8 16.01.15 09:59

Krásná a moc milá recenze. Palec vzhůru. :palec:

Tassia 05.01.15 19:02

Tá Vaniglia po prečítaní tvojej recenzie ma skutočne zaujíma. Musí byť jedinečná, ako pre mňa bol aj tvoj článok. Apropo, v roku 1967 som mala rovnakých súrodencov ako ty......

majoranka 04.01.15 14:02

Jsem srágorka…musela jsem vytáhnout kapesník a pláknout si…ach jo. Miluju vůně…miluju slova…i slova můžou vonět a třpytit se… :srdce:

Bambitka9mm 02.01.15 13:28

Ty jsi ale kouzelník se slovíčky. Ne, že bych si toho nevšimla už dřív :P

Vůně zapomenutých polibků (láskyplných uskutečněných polibků). :)

Vůně, která se třpytí (lidé, ze kterých jde jas).

Vůně prvního pomeranče (svátky s rodinou, na které se nezapomíná).

Překrásné! :kytka:

rionka 31.12.14 19:02

třpytí se

Krásný text, i když ho čtu už po svátcích… děkuji. je to tak. :oops:

74SLena 24.12.14 21:28

krásné čtení, mám slzy v očích

mirallis 23.12.14 22:15

Text mě úplně pohladil po duši, krásné svátky všem!

:srdce: :mavam:
dittys 23.12.14 16:02

Lidské, skromné, něžné…Moc pěkné i foto chlapečka, vystihuje atmosféru příběhu.Děkuji a jdu si koupit pomeranče(a mandarinky),ať jsou i ty letošní vánoce u nás plné vůní!Klid a pohodu všem :srdce: :srdce: :srdce:

adaja111 23.12.14 14:04

ó áno, krásne čítanie tak ako sa tu už dievčatá zmieňovali, som s tým podobne, na Vianoce byt voňal, podotýkam naozaj voňal, diavou na nábytok, ktorá mimochodom nezmenila svoju konzistenciu a vôňu, a používam ju aj ja :lol: , v obývačke sa s diavou striedal aj vôňa živého stromček, ktorý bol každé vianoce kriví a priviazaný k radiátoru :mrgreen: , pamätám dva dni pred štedrým dňom sme so sestrou viazali salonky po pároch :P vždy strieborné, iné neboli v „obehu“, a vôňa hríbovej polievky.........a na stoloch sme „dekorovali“ovocie ktoré bolo k dostaniu, .....pomaranče s hrubou šupkou, jabĺčka, a tri-štyri banány, iné nebolo .....a bolo to čarovné a krásne…
prajem Vám všetkým parfémovým maniačkam a maniakom kráásne voňavé a pohodové vianočné sviatky, plné LÁSKY :srdce:

aangie 22.12.14 14:52

Krásné! Přenesla jsem se do dětství, děkuji. :srdce:

Hezké a vońavé vánoční svátky všem. :kytka:

Rosa N. 22.12.14 09:15

Umíš i kreslit? :lol: chci říct, že jsi mimořádný člověk. :hug: skromný. :kytka:

Přeji též Vám všem požehnané Vánoce! h

Nathan 21.12.14 11:13
:)

Příspěvek upraven 31.01.15 v 23:59

Evian 19.12.14 08:28

Krásné čtení… :srdce: nostalgicky jsem zavzpomínala na svoje vánoce z dětství, byly šťastné, měly svoje kouzlo… tvůj příběh mě dojal. :andel:

Placidus 19.12.14 07:32

Čarovné :palec:

alžběta13 18.12.14 22:54

Hezké počteníčko, takové příjemné a nutící dočíst až do konce :)

Ivušenka 18.12.14 19:22

:andel: Moc mě to dojalo Zdeňku…budu se těšit na další psaní
od Tebe…Požehnané svátky i Tobě :hug:

micuska6 18.12.14 18:28

Zdeňku, vrátil si ma späť v čase…, ďakujem.
Ako mne voňajú Vianoce? Tie z detstva určite čistotou a ihličím. Keď bolo všetko na glančené a na škrobené postavil sa stromček. To sú vône Vianoc môjho detstva. Dnes sa pre mňa začnú Vianoce, keď začne rozvoniavať dubáková polievka v kuchyni. Varím ju len raz do roka, aj keď hríbov máme dosť.
Apropó pomaranče. Tiež si pamätám tie časy, keď tie oranžové boli len na Vianoce a v priebehu roka sa predávali len „kubánske“, ktoré skoro nevoňali, zle sa čistili, ale boli šťavnaté.
Bola som malá a mama na Vianoce doniesla velikánske žlté pomaranče (lebo tie oranžové sa jej neušli) a povedala, že to je grep. A že to je na pól pomaranč a na pól citrón. V momente mi prebleslo hlavou, ja si nechám pomaranč a citrón dám sestre…
Mamina ma vychovala čestne a nie som ani lakomá, ale…
Pokojné Vianoce všetkým :srdce:

porjk 18.12.14 18:19

Dojemné,vánoční čtení mě přeneslo téměř přes 50 let zpátky do dětství a navodilo pocity,které dnešní děti už nepoznají. Nathane děkuji a přeju tobě i všem zde, :hug: klidné vánoce se stopou dětského očekávání a plné vůní a přátel u svátečního stolu.

Verda2 18.12.14 17:07

Nádhera! :potlesk:
Děkuji za krásné čtení :kytka:
Přeji hezké a pohodové svátky všem :srdce:

Červánek 18.12.14 16:06

Zdeňku děkuji za krásné vánoční čtení. :kytka:

Přeji Tobě a Vám všem pohodový vánoční čas :kytka:

Alena_In 18.12.14 13:40

Krásný článek, dojemný. Úplně mě vrátil do mého dětství. Nathane, děkuji. :kytka:

anahir 18.12.14 12:49

Třpytivé svátky Tobě, Nathane.

munu 18.12.14 10:33

Nathane, bravo!

martisisinka 18.12.14 10:23

Nádherné!!! Děkuji za pohlazení na duši.
Krásné Vánoce všem :srdce:

alfa17.6 18.12.14 09:49

Moc hezký článek. Vrátila jsem se na chvilku také do dětských let, příjemná to záležitost. :)
Klidné Vánoce Všem přeji.

Černá káva 18.12.14 08:58

@therion Je to opravdový umělec s citlivou duší a dobrým srdcem. :srdce:

therion 18.12.14 08:52

Veľmi pekne napísané, až mi to dušu pohladilo :andel: Nathan je nielen spevák, ale aj spisovateľ, umelec s veľkým U. :mavam:

Modry pes 18.12.14 08:50

To je poezie… :hug:

Arome renet 17.12.14 20:54

I mě se článek moc líbil, krásně napsaný.

Krásné voňavé svátky a veselou mysl přeji Vám všem :)

Renata

Děkuji za překrásný článek, který mi navodil pocitu klidu, Vánoc a dojemné krásné nostalgie :kytka:

Příspěvek upraven 17.12.14 v 19:44

Hanka H 17.12.14 19:11

Moc krásně napsané! Hned jsem šla prozkoumat svoji parfémovou poličku, zda se i mé vůně třpytí. Vůně ano (alespoň mému nosu), ale to kolem asi bude prach :mrgreen: ! Tak rychle s ním pryč, protože co když platí to, co nám jako dětem ( i později) říkávala maminka: „Do zabordelenýho bytu Ježíšek nepřijde!“ A to by byla škoda, ne?

Příspěvek upraven 17.12.14 v 19:51

supanda 17.12.14 18:41

Každý máme TO svoje parfémové v sobě od dětství uložené. Pro mne je to Diorella v licenci Astrid, kterou se voněla maminka před plesem - modré krimplenové šaty se stříbrnými vsadkami, z dnešního pohledu horor, ale tehdy pro mne nádhera. A tak TO hledáme. Letos jsem se hodně přiblížila - Amouage Jubilation 25. A také Domenika na svém blogu krásně píše o Shalimaru. Četli jste?

Příspěvek upraven 17.12.14 v 18:46

milacka 17.12.14 17:22

Nathan má jednoducho dar slova! Ďakujem ti za veľmi príjemné čítanie, píš, píš, prosím.
A @Elalice mi píše z duše. Tieto isté emócie pociťujem aj ja. A stále hľadám…

Prichádza čas, keď máte zabudnúť na všetky starosti. Prichádza čas, keď máte rodine nahradiť to zameškané. Prichádza čas, keď vykúzlite úsmev na tvári vašich najdrahších, keď dostanú vaše prekvapenie. Tak otvorte srdcia a oči a užite si tie najkrajšie dni v roku. Želám vám krásne Vianoce a nový rok podľa vašich snov!

Dagmarr 17.12.14 16:20

Opravdu krásné, až umělecké, čtení pro pohodu.
Všem přeju krásný a klidný adventní čas.

Elalice 17.12.14 16:19

Děkuji za milé čtení :kytka: . Každý asi máme tu svoji vůni, kterou hledáme a možná budeme hledat celý život. Někdo bude mít štěstí a najde a někdo bohužel bude hledat marně. Ať už je to vůně z dětství, vůně maminky, našeho miminka, vůně první lásky, vůně štěstí, vůně radosti…, ať už je to jakákoliv vůně, stojí za to ji hledat. I já ji hledám, usilovně už řadu let. Tajně si přeji tu vůni najít, zatím se mi to nepodařilo. Ale možná to ani není o hledání té vůně, ale o vzpomínkách, při kterých se nám ta určitá vůně vybavuje. A nebo spíše obojí. Někdy je to bolestné hledání, někdy radostné. Všem přeji, ať tu svoji vůni najdete a cítíte se s ní zase šťastní.

Přeji všem,ze srdce a upřímně, krásné prožití vánočních svátků, především klid a pohodu. Ať jste spokojení a šťastní s těmi, které máte rádi a kteří mají rádi Vás. A do nového roku přeji především pevné zdraví a štěstí. Alice

Černá káva 17.12.14 16:00

Vanilkové rohlíčky nemusím, ale je to moc milé čtení.
Přeju Tobě i všem vám, hodně třpytu.

Příspěvek upraven 17.12.14 v 16:01

cipiskle 17.12.14 15:55

Moc krásné!
Děkuji za milé předvánoční pohlazení na duši.
Hezké svátky vám všem :-)
 Hanka

Přidat komentář

Nejčtenější

TOPlist