Test imitací 1. - Federico Mahora

01.01.06 | autor Ada

První test imitací - J'adore, Be Delicious, Weekend, 5th Avenue, Truth.

Svět značkových věcí obvykle doprovází svět imitací či rovnou padělků, které se jim snaží podobat a jsou levnější, aby si i lidé, kteří nechtějí platit vysoké ceny značkových věcí, mohli dovolit zdání luxusu. Své imitace mají i některé značkové parfémy. Výrobci imitací tvrdí, že jejich vůně jsou minimálně z 99% shodné s originálem, protože mají stejné složení; a levné jsou proto, že neplatíte za značku a originální flakón. (O levnosti bychom také mohli vést dlouhý spor - např. Federico Mahora prodává 30 ml vůně za cca 300 Kč, 100 ml tedy vyjde na cca 1000 Kč a za takovou cenu již originální značkový parfém koupíte). Protože jsem se s několika zastánkyněmi imitací pohádala, že imitace na značkovou vůni nemá a nikdy mít nebude, a že cvičený nos ji od originálu vždycky pozná, rozhodla jsem se dokázat svůj názor praktickou zkouškou.
Zkouškou prošlo pět imitací Federico Mahora, které u nás patří mezi nejrozšířenější. Nechala jsem si poslat vzorky pěti vůní, které mám a můžu je porovnat přímo vedle sebe (konkrétně tři vzorky: Weekend for Women od Burberry, 5th Avenue od Elizabeth Arden a Truth od Calvina Kleina), nebo je znám a pamatuji si jejich vůni natolik, že si troufám shodu hodnotit (J'adore od Dioru a Be Delicious od Donny Karan). Snažila jsem se postupovat co nejobjektivněji a zachovávat pravidlo presumpce neviny, ostatně existence imitací mi nezpůsobuje žádnou větší újmu a na jejich strhání za každou cenu tudíž nemám zájem.

J'Adore (Dior)

Tento parfém jsem neporovnávala přímo vzorek vedle vzorku. J'adore jsem nosila ještě cca před měsícem, než jsem ho poslala o dům dál a pořídila si jinou vůni. Mám ho tedy v poměrně živé paměti.
Vzorek imitace se shodil hned na začátku. J'adore se rozvoňuje postupně, nejdřív vyjeví květinovou část, teprve za chvíli i ovocnou, zatímco imitace vybalila všechno hned. Místo kombinace růže a mandarinek má v hlavě patrně něco jiného, citrusovějšího, protože se mi zdál „kyselejší“. Postupně se trochu uklidnil, ale o 99% podobě se mluvit nedá - J'adore je hodně harmonický, smyslný, bezchybná kombinace květin a jemně ovocných tónů. Imitace je drobátko ovocnější a působí proto svěžeji. Zároveň nejsou složky tak dokonale sladěné, některé vyprchaly rychleji a vůně ke konci (který také přišel o dost rychleji než u originálu) zlaciněla a rozpadla se. Verdikt: celkem slušná imitace, která se vedle originálu prozradí o něco intenzivnějšími ovocnými tóny a horší harmonií. Ostudu si s ní pravděpodobně neuříznete, buďte však ve střehu a obnovujte včas, aby se nestihla příliš rozpadnout.

Be Delicious (DKNY)

I tuto vůni jsem porovnávala s „živou vzpomínkou“ a ne přímo se vzorkem originálu.
Na imitaci jsem si ze všeho nejdřív všimla podivné hlavy. Zatímco originál se hlásí jablečnými tóny, doplněnými melounově-okurkovou svěžestí, imitace vybafne silným jablečným aromatem, které ze všeho nejvíc připomíná nějaké bonpary s jablečnou příchutí, nebo jablečný osvěžovač. Při očichávání mi protivně utkvělo v nose, dolezlo až na horní patro a nechtělo ven, což se mi s žádným značkovým parfémem v životě nestalo. Strávila jsem deset minut s nosem v dóze s kávou, než jsem se toho zbavila.
U originálu hlava mizela poměrně rychle a vystřídala ji květinová vůně, která mému nosu připomínala jarní vůni rozkvetlých lip. V imitaci se vynořil meloun s okurkou, květiny jsem nakonec také našla, ale musela jsem se hodně, hodně snažit. Než začala být vůně aspoň trochu do lipova, dost dlouho to trvalo. Verdikt: tato imitace se moc nepovedla. Návrhář to ve snaze napodobit jablečnou svěžest Be Delicious s jablkem a svěžími tóny poněkud přehnal, a navíc použil složku, která se neuvěřitelně vlezle zakusuje do nosu. Celek je prakticky čistě svěží, jablečně-okurkový, bez květin, a bohužel dost pouťový. Ráda bych ji doporučila milovnicím svěžích „melounovek“, ale kvůli onomu ocasu, ulpívajícímu na čichových buňkách, to s čistým svědomím udělat nemůžu.

Weekend (Burberry)

Weekend jsem porovnávala vedle sebe. Originál je na začátku svěží, zelený, to splnila i imitace, přestože byla o něco kyselejší. Originál potom přes takový trochu divný tón, který mi není příjemný, protože mi připomíná jakýsi prapodivný osvěžovač, začne mířit do květinova. Jakmile se tam dostane, už je to dobré, protože v srdci má Weekend směs takových těch neomamných, svěžejších, „zelených“ květin, doplněných maličko citrusy.
A jak to vyřešila imitace? Žádné osvěžovačové tóny se nekonaly, vzala to přes výrazné citrusy. A citrusová už zůstala, květiny zkrátka nepřicházely. Místo nich se k citrusům přidala spíš taková teplejší, kořeněná směs. Nakonec se ztratily citrusy i koření a zůstal takový obyčejný, vanilkou šmrncnutý sladký základ. Verdikt: nepovedená imitace, snad kromě prvního prchavého závanu je vůně úplně jiná než originál. Kdybych ji však hodnotila samostatně, je to celkem ucházející levnější citrusovka.

5th Avenue (Elizabeth Arden)

Tyto vůně jsem také porovnávala přímo vedle sebe. Originál je čistě jarní květinová vůně, převládá v ní šeřík, lípa, fialky, jasmín a podobné příjemně omamné vůně. Protože na papírku příliš nevyniká, porovnávala jsem obě i na ruce.
Imitace má k hřejivé lipově šeříkové harmonii originálu bohužel daleko. Je výrazně mýdlová a složení jsem nebyla nejdřív schopná rozluštit. Postupně přece jen vykoukla lipová vůně s troškou šeříku, ale laciná mýdlovost, připomínající levné socialistické kolínské, držela jako přibitá. Verdikt: nepovedená imitace, která se vykašlala na harmonii zdánlivě jednoduché vůně a udělala z ní odpornou pouťovku.

Truth (Calvin Klein)

Truth a jeho imitaci jsem porovnávala vedle sebe. Truth je hodně specifická lesní vůně a proto mě velice zajímalo, jak si s ní návrhář imitace poradil - jestli to vyřídil pouhým napodobením charakteru nějakým lesním osvěžovačem, nebo se trochu snažil.
Už první závan při otevření vzorku naznačil, že to nebude tak zlé. Z imitace ucítíte lesní svěžest i dřevitou vůni, která mi v originále trochu připomněla oříšky. Na papírku byla shoda možná o něco lepší než na (mé) kůži. Celkový dojem je dobrý, cvičený nos by poznal, že vůně jde lesem po jiné cestě než originál (tu a tam jako bych cítila jiný keř nebo jinou travinu). Verdikt: povedená napodobenina, pokud se vám Truth líbí, ale ne tolik, abyste byly ochotné utratit za originál, vystačíte i s imitací a většina nosů to nepozná. Imitace vydržela o něco kratší dobu než originál a na konci se rozplynula víc do jehličnata.

A co po delší době?

Imitace J'adoru víc zesládla, než měl ve zvyku originál, a podobala se mu čím dál méně, přesto byla pořád relativně příjemná.
Be Delicious skoro ztratila laciný jablečný ocas a proměnila se ve vůni čerstvě usušeného sena (podobně mi voněla před několika lety čajová vůně od Healing Garden).
Weekend přišla o citrusy, zesládla a strašlivě zlaciněla, připomněla mi jablečnou vonnou svíčku.
Z 5th Avenue trochu vyvanulo to strašlivé mýdlo, ale zároveň se vytratila skoro všechna vůně. Ani originál není moc „držák“ a brzo vyčichne.
Truth vyčichla malinko do jehličnata, na kůži držela lépe. Ze všech vzorků zůstala nejpodobnější originálu.

Celkový verdikt

Z testovaných pěti imitací se jedna ukázala jako povedená, jedna jako ne úplně, ale snesitelně podařená, a tři jako nepovedené, z toho dvě bych označila jako naprosto nenositelné pouťovky. Z toho jasně vyplývá, že imitace je bezpodmínečně nutné před koupí testovat, a to pokud možno zevrubně - ne jen pět minut, ale dát jim aspoň standardní tři hodiny. Nenechte se ukecat prodejci nebo názory uživatelů a uživatelek imitací, kteří tvrdí, že všechny imitace jsou povedené a shodné s originály.

Líbil se vám článek?

Témata článku

 Váš příspěvek

Nový článek:

Tři hlavní chyby, kterými zvýrazníte kruhy pod očima

 

Maskujete je korektorem, ale kruhy pod očima jsou nakonec vidět ještě víc? Nejspíš děláte jednu z těchto chyb.

Celý článek »
TOPlist