Víkend s kadidlem

Před nedávnem jsem napsala článek Ambrový víkend o ambrových vůních; když se ke mně pak dostaly vzorky dvou kadidlových vůní, které jsem dlouho toužila vyzkoušet, bylo mi jasné, že je na spadnutí další tematická stať. Vyhrabala jsem z kufírku ještě několik kadidlovek a jala jsem se pilně zkoušet.

Před nedávnem jsem napsala článek Ambrový víkend o ambrových vůních; když se ke mně pak dostaly vzorky dvou kadidlových vůní, které jsem dlouho toužila vyzkoušet, bylo mi jasné, že je na spadnutí další tematická stať. Vyhrabala jsem z kufírku ještě několik kadidlovek a jala jsem se pilně zkoušet. Dnešního pošmourného dne zkoušení vyvrcholilo a je čas rozehnat temnou kouřovou clonu a sestavit z výsledku nějaké to čtení na dobrou noc.
Kadidlu už jsem se podrobněji věnovala v samostatném článku a něco najdete i v některých recenzích na kadidlové vůně. Zvláště si v této složce libují nikové značky, kadidlo je přece jen věc, která většinovému nosu často nelahodí - v mainstreamových vůních jej obvykle najdete v umírněné, uhlazené podobě nebo v dokreslující vedlejší roli. Syrové aroma kostelního kadidla a čisté kadidlové pryskyřice v regálech parfumerií prakticky nenajdete.

Mezi nikovými značkami patří takřka k dobrému bontonu mít v nabídce alespoň jednu výrazně kadidlovou vůni. Mezi fajnšmekry je milovníků kadidla poměrně mnoho; někteří to mají rádi horké, někteří chlazené na studených chrámových lavicích a jiní zase ocení, když parfumér umí drsnou pryskyřici přičísnout a zakomponovat do orientální či jiné kompozice, aniž by zcela ztratila svůj charakter.

Parfumér Andy Tauer, majitel firmy Tauer Perfumes, má kadidlo moc rád. Jeho Incense Extrême jsem v recenzi označila za takřka nenositelnou - je to kalibr pro ty, kterým zatím žádné kadidlo nebylo dost kadidlové. Andy má rád i růže a obě své lásky zkombinoval do Incense Rosé. Je to stejná pecka jako Incense Extrême, rozhodně nic pro slabé povahy! Přestože se prodává jako eau de parfum, doporučovala bych nosit klidně jako parfém - jen párkrát díbnout na strategická místa. Aspoň než si vaše okolí zvykne :)
Incense Rosé voní po kadidlu - stejné surové pryskyřici, nasládlé a drsně suché, jako v Extrême -, po svěží, čerstvé růži a citrusech. Citrusová složka je poměrně výrazná a činí vůni pronikavou, ze začátku nesnesitelně. Když se to všechno rozvoní a rozloží, je výsledkem kadidlová citrusovka podkreslená květinami a orientálními dřevy (především hebkým cedrem), silná, zvláštní, ale přitažlivá. Zatím jediná kombinace citrusů a kadidla, na kterou jsem kdy narazila.

Naproti tomu Dzongkha značky L'Artisan Parfumeur je málem hlavní proud - sázka na jistotu v typicky l'artisanovském provedení. Dzongkha je prý inspirována Bhútánem, který voní po kamenech, chrámových vykuřovadlech, kořeněném čaji a přírodě - ohlásí se však teplým, sladkým pískem, nic škrabavého a žádné nesmlouvavé kamení, ale prohřátý, jemný píseček. Následuje koření, kůže a čaj, zajímavá sestava, která však k mému zklamání příliš dlouho nevydržela a ztratila na intenzitě i komplexnosti. Bhútánská příroda je soudě podle dalšího vývoje plná bílých květin, cedrů a santalů; minimálně to poslední je určitě pravda, neboť o santalových hájích se zpívá i v bhútánské hymně.
Kdybych měla Dzongkhu popsat jinak, řekla bych, že v sobě má něco z Passage d'Enfer (stopy kadidla, trochu mýdla) a v závěru se mění v La Chasse aux Papillons, bílé květy s cedrem. Prostě se u L'Artisanů občas trochu opakují. Ano, Dzongkha mě malinko zklamala. Ale ne moc. Je to pěkná vůně. Všechno nikové nemusí být automaticky velký třesk.
(Dzongkha je řeč, kterou se mluví v Bhútánu; dzongy bývaly opevněné kláštery, v nichž se touto řečí mluvilo. Dzongkhag je správní oblast, něco na způsob našeho okresu, a její správce se nazývá dzongdag. V Bhútánu je prostě všechno dzong. Bhútán se nachází uprostřed Himálaje a je to velmi uzavřená země, do které není jednoduché se dostat; individuální turistika je tu zakázaná, musíte oslovit některou bhútánskou cestovní kancelář a ta váš pobyt zařídí včetně naplánování trasy a přidělení průvodce. Do roku 1994 se do Bhútánu nesmělo vůbec. V lecčem je Bhútán malinko zaostalý - není tu internet, telefony jen někde, lékařů pomálu a silnice mizerné až nebezpečné -, je tam však prý krásná příroda a milí lidé. Pokud si budete inspiraci Dzongkhy chtít očichat, připravte se na velmi dobrodružnou cestu!)

Messe de Minuit (Etro), tedy Půlnoční mše, je kadidlo zpracované do nositelné podoby, i když ne tak opatrné jako Dzongkha. Čekala jsem nějakou chladnou kostelní pecku, Messe de Minuit je ale teplá, nebo spíš horká. Na začátku jsou cítit citrusy s kadidlem, poté se přidává skořice a medová sladkost a vůně miří orientálním směrem. Později najednou začne citelně vysychat a vonět jako horký vzduch z kamen (nebo fénu, nemáte-li doma kamna), podkreslený příjemně sladkým orientálním základem. Nekupujte si Messe de Minuit, pokud chcete mít doma vůni půlnoční mše; kupte si ji, až se budete chystat na půlnoční, horký vzdoušek s medem a skořicí vás ve vymrzlém svatostánku příjemně zahřeje.

Ještě o něco žhavější je Encens Flamboyant, třetí z původní orientální trojice od Annick Goutal (Myrrhe Ardente a Ambre Fétiche už jsem recenzovala). Horké kadidlo s náloží pepře věrně imituje aroma žhavého popelu, do kterého se postupně vkrádají různé vánoční tóny - kardamom, hřebíček, jedlová pryskyřice. Základ obsahuje i nějaké živočišné tóny. Vůně je opravdu velmi suchá a teplá a neobsahuje ani moc sladkých, orientálních tónů. Doporučuji pyromanům, kteří rádi posedávají před rozžhaveným krbem a pohrabáčem se šťourají v uhlících. Líbit by se mohla i milovníkům pepře a ultrasuchých kořeněných vůní vůbec.

Kadidlové téma uzavřu recenzí na jednu vůni z kadidlové řady značky Comme des Garçons. Řada obsahuje pět toaletních vod pojmenovaných podle inspirace, která stála u jejich zrodu: Avignon, Jaisalmer, Kyoto, Ouarzazate a Zagorsk. Jaisalmer je město uprostřed pouště v indickém Rádžastánu, Kjóto je bývalé hlavní město Japonska, Ouarzazate (‚varzazat‘) najdete v Maroku, Avignon v jižní Francii a Zagorsk (dříve a nyní už zase Sergijev Posad) v Rusku. Ve všech městech stojí chrámy, pro všechny chrámy je typické nějaké vykuřovadlo - a jsme doma. Avignon je inspirován románskou katedrálou Notre Dame des Doms z 12. století. Sotva jsem se navoněla, nebe potemnělo, podzimní barvy za oknem vybledly a kolem se začal snášet sníh. Flakon je černý, ale vůně uvnitř je zářivě bílá a hladká jako leštěná mramorová deska - a také tak studená. Je to pravý opak horkého dechu Messe de Minuit a Encens Flamboyant. V avignonské katedrále se nezahřejete, je to hora tvrdého ledového kamene, a až se proderete závějemi a vstoupíte dovnitř, tenký proužek dýmu z kadidelnice vám nenabídne žádné útulno, jen vám připomene, jak jste ve srovnání se staletími zdejší historie nicotní.
Chladně nasládlá vůně kadidlové pryskyřice se mísí s bylinnými tóny (heřmánek? může být) a má aspoň pro můj nos výrazně mýdlový charakter. Svým vyzněním je podobná levandulově kadidlové Encens et Lavande od Serge Lutense. Pokud nestojíte o orientální kadidla s kořením a vzácnými dřevy, ale chcete něco evropsky kamenného, sáhněte po Avignonu.


Reklama


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Arome Kastanka 16.06.09 23:19

Avignon mi připadá moc zajímavý - dá se někde v Praze otestovat?

dracatko 12.02.09 18:52

Dzongkha se na mne tedy rozvoněla poněkud drsněji než na Adě, je to poctivý kostelák,kadidlo, kouř, kůže, zuhelnatělé dřevo. Celkem pecka, kterou rozhodně ne každý (já tedy ne) snese :)

anonymní 12.01.09 17:22

Messe de Minuit jsem mohla vyzkoušet v Douglasu na příkopech, bohužel už nemají tester. Druhou vůní, která se mi líbí je Shaal Nur, ale strašně se podobá výrazně levnější Cristobal Balenciaga, takže poběžím koupit levnější verzi.

Barbarra 28.10.08 14:19

Baruš, myslím, že tam nebylo nic jiného, pro mne byla Dzhonkga pecka opravdu veliká, bylinný hořký fernet:o(( Bohužel, nešel smýt.

Barbarra 27.10.08 15:14

Neměla jsem zatím odvahu vyzkoušet Dzhonkgu na kůži, přivonění ke vzorku mi rozhoupalo žaludek. Teď si říkám, jestli ve zkumavce původně nebylo něco jiného a třeba byla špatně vymytá… Možná je na čase dát jí šanci, soudě dle Adiny recenze to tak strašná pecka být nemůže.

Sára 27.10.08 00:14

Tak mě se kadidlové vůně moc líbí a tíhnu k ním jaksi čím dál víc, Incensé Rosé od Tauera se mi líbí moc a uvažuji o její koupi, Encens Flamboyant mi přijde více do pánská ale je taky pěkná.

paty 26.10.08 09:58

Kadidlo já tedy opravdu nemůžu.Mám z takových vůní husí kůži:)

blackdakini 25.10.08 21:12

Kadidlo mam velmi rada a zrovna uvazuju o Passage de Enfer… (Dzongkha na mne byla moc tvrda). Ted mne nadchla recenze Avignonu. Kde se daji Comme des Garcons ocuchat?

Přidat komentář

Nejčtenější

TOPlist