Gender téma

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Chava
Parfémová maniačka 675 příspěvků 12.03.08 16:27

Proč ženy v manželství chátrají?

Říká se, že žena po vstupu do manželství rozkvete jako květina… Já říkám, že se po vstupu do manželství mění v kaktus…

Vidíme to každý den na ulici. Cestou do práce, z práce. Žena s vrásčitou tváří, ohnutá ze starostí a s pravidelností každého dne s povinnostmi, které za ni nikdo neudělá.

Pokaždé když jedu tramvají sleduji tyhle žany, na kterých je právě tahle rutina tak moc vidět. Odrostlé vlasy, unavená tvář, obnošené šaty a nepřítomný pohled. Ráno do práce, odpoledne z práce, nákup, večeře, žehlení, úkoly, nádobí a tak pořád dokola. Pak se nemůžeme divit, že v manželství chátrají.

I v 21 století je názor „žena patří do kuchyně a k rodině“ stále velice populární. Nejen mezi muži, ale i ženami. Možná proto se některé ženy bouří a rozhodují se posouvat mateřství na věk po třicítce. Možná proto se rozšiřuje feminismus, protože některé ženy toho mají už prostě dost. Nejsem si však jistá, že tohle je řešení.

Domácnost je vizitkou obou partnerů. Nejen žena, ale i muž je zodpovědný za teplo krbu. Pokud muž přináší domů peníze a jednou za týden sexuálně obšťastní svou manželku, tím jeho povinnost vůči rodině nekončí. Je to jen jeden z kroků, které uchovává rodinu pohromadě a možná i šťastnou. Manželka zastává více povinností než její partner. Je tou, která se stará nejen o peníze a uspokojení manžela, ale i o všechny další věci. Jak má mít tedy později čas sama na sebe. Je tohle důvod, že manželství nakonec krachují?

Je tohle důvod, proč si nakonec manžel najde mladší milenku, protože jeho žena je strhaná životem?

Je tohle důvod, proč ženy v manželství chátrají?
Eva Bednářová|pondělí 21. leden 2008 - I-dnes

Na poličce 1 parfém 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 1 parfém
Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 29 Další »
Reakce:
 
Chava
Parfémová maniačka 675 příspěvků 12.03.08 16:29

Je mi 29 a nemám dítě. No a co?!

Je mi 29 let a jsem bezdětná. No a co?! Nerodím jakožto příslušnice silných ročníků let sedmdesátých jedno dítě za druhým, ve svých 29ti letech pracuji a studuji a nepotácím se po bytě v poblitých teplákách s jedním dítětem přisátým k prsu a druhým omotaným kolem nohy. Neřeším denně, že Pepíček nechtěl papat přesnídávku z mrkvičky a Janička místo poledního spánku škrtila svého mladšího bratříčka v postýlce. Nejsem čekatelka, nejsem těhulka, nejsem ani šestinedělka či kojná v zajetí prolaktinového opojení. Nepodstoupila jsem předporodní klystýr, nástřih hráze a nesvíjela jsem se x hodin v porodních bolestech, abych na konci toho všeho vyrodila řvoucí tříkilový uzlíček, který by mě vzápětí naplnil pocitem neskonalého štěstí a nehynoucí lásky. Můj manžel mě nemiluje méně proto, že jsem v bolestech a úpění řvoucí v porodním boxu nepřivedla na svět plod naší lásky.

Narodila jsem se v roce 1979, v roce 1998 jsem maturovala. Bylo nás ve třídě cca 21 holek. Roky ubíhaly a začaly se objevovat první radostné zprávy o tom, komu, kdy a co se narodí. Přála jsem to, ano všem jsem to přála. Bylo to jejich štěstí.

Jedna ze spolužaček po druhé začaly rodit potomky. Jedna po druhé se dostávaly do zajetí prolaktinového opojení a kvetly štěstím při vyprávění o těhotenství, porodech, kojení, kakání, kašičkách, dudlících, lahvičkách a prvních krůčcích. Pohoda. I to je podoba štěstí, realizace. Kvetly rodičovskou láskou a my bezdětné (je nás dosud z těch jednadvaceti cca 10) jim to přály a leckdy se rozplývaly nad porodnými mírami drobečků a jejich prvních životních krůčků. Až sem by to bylo pěkné a hezké. Jedna rodí a kojí a vychovává a ta, co zrovna to „štěstí“ nemá , tak prostě pracuje, studuje, cestuje, užívá si života s partnerem či manželem. Jenomže ouha.

Vyskytl se řekněme tomu „nešvar“. Zasloužilé matky počaly vésti podivné řeči směrem k nám bezdětným. I dočkaly jsme se osočení počínaje neschopností najít životního partnera a potenciálního ploditele potomků potažmo otce našich potomků, dočkaly jsme se nařčení o neschopnosti milovat, o neschopnosti vzít na sebe pocit zodpovědnosti za malého bezbranného tvora, konče tím, že za tím vším je chorobná touha zoufalé fridigní kariéristky po společenském uznání, kterého není schopna dosáhnout.

Vysvětlete pak milující šestinedělce s jedním dítětem v náručí a druhým dítětem lezoucím po nábytku, že vy si zrovna v tuto chvíli svůj život představujete jinak. Domluvte se s 29ti letou matkou dvou dětí, že vám je sice stejně jako jí, ale prostě děti buď mít zatím nemůžete, anebo prostě (což je pro spoustu těchto zasloužilých rodiček nepochopitelné) – mít NECHCETE.

Nechcete? Ano, nechcete. Prostě jste nedostudovali, nemáte vyřešenou bytovou a finanční situaci, nemáte po svém boku toho správného chlapa, se kterým byste se shodli na tom, „ano, chtěli bychom spolu počít děťátko“.

Jste spokojená se svým životem, baví Vás Vaše práce, studium, cestování a děti máte ráda. Ano, za rok nebo za dva byste děti třeba chtěla. Nejdřív chcete zestabilizovat sebe i svůj život. Finanční situaci, bydlení. Prostě se vám nechce „otěhotnět“ do 2+1 na sídlišti Černý Most nebo v Holešovicích, protože s manželem tento rok dostavíte domeček pár kilometrů za Prahou v přírodě. Nechce se Vám otěhotnět půl roku před promocí na vysoké škole a nechce se Vám otěhotnět ve chvíli, kdy třeba předěláváte byt, protože manžel se rozhodl udělat novou koupelnu a kuchyń.

Nebo nechcete mít děti vůbec a prostě patříte k menšině žen, které z určitého důvodu, na který prostě mají PRÁVO, nechtějí děti vůbec. A je úplně jedno, jestli tím důvodem je důvod zdravotní, nebo důvod osobní, důvod týkající se práce či kariéry. A ostatním může být třeba taky úplně jedno, jestli důvodem toho, proč jste se zrovna Vy rozhodla zůstat bezdětná je to, že prostě trpíte pro mnohé možná nesmyslnou fobií z těhotenství a porodu, která Vám představu toho, že jste těhotná či rodíte, činí naprosto nesnesitelnou a nepřijatelnou. Nepopírám ani zákon tikotu biologických hodin a to, že v 25ti se to může zdařit lépe a radostněji než v 35ti (kdy se to třeba zdařit vůbec nemusí) , ale to si snad každá inteligentní ženská prostě uvědomí ne?

Aby nedošlo k nedorozumění – obdivuji ženy, co přivedly na svět dítě nebo děti. Je mi jasné, že to není jednoduché, že se jedná o zodpovědnost a „závazek“ na zbytek života. Že se jedná o nutnost sebezapření se, že si dítě, zejména malé vyžádá veškerý čas, energii i spánek své matky, to všechno vnímám a odbdivuji, ale bylo by fajn, kdyby některé z těchto statečných žen dokázaly pochopit, že i ženská, co zatím nemá děti (nebo vůbec mít děti nikdy nebude) je taky ženská. A plnohodnotná.

Jakékoliv rozhodnutí činěné z vlastní vůle , na základě vlastního rozhodnutí, je právem každého. Za toto právo považuji i právo ženy přivést na svět dítě ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti letech anebo dítě na svět nepřivést vůbec. NIKDY.

Vladana Malá|středa 6. únor 2008 09:35 I-dnes

Na poličce 1 parfém 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 1 parfém
 
Ada
sv. Parfema z Kecálburgu 3744 příspěvků 12.03.08 16:37

Ten druhý článek mi přijde takový otřepaný a poměrně pitomý… Vidím autorce až do žaludku, je jí třicet, biologické hodiny tikají, nemá už moc času, ví, že je to pomalu „teď nebo nikdy“, ale má z toho strach. Má z toho takový strach, že před sebou vidí jen ten strašlivý, obrovský dudlík a ještě si nevšimla, že dítě není dvacet let kojencem. Protože je ovšem redaktorka idnesu, nezpracovává to v tichosti ve vlastní hlavě, ale píše o tom články. Asi každá současná žena si touhle fází projde. Možná by jí pomohlo, kdyby si uvědomila, že se z ní po porodu automaticky nemusí stát slepice, která nemá v hlavě nic jiného než kakání a blinkání :)

Na poličce 40 parfémů 134 miniatur 27 odstřiků 322 vzorků V tužebníku 9 parfémů
 
Chava
Parfémová maniačka 675 příspěvků 12.03.08 17:02

Ada - přesně jsi odhadla většinu komentářů pod blogem.Článek vzbudil vlnu ohlasů. Na druhou stranu , ne každý by byl schopen jít s kůží na trh a vystoupit s kontroverzním názorem. No, schytala to…

Na poličce 1 parfém 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 1 parfém
 
Svatka
sv. Parfema z Kecálburgu 4270 příspěvků 12.03.08 18:03

Zajímavé téma. Ve svých letech už to tak neřeším. Každému co jeho jest. A jak říká moje máma: Jak si to zařídíš, tak to budeš mít. Záleží opravdu na každé z nás. Mít či nemít děti si taky musí vyřešit každá sama. Já je mám, neumím si bez nich život představit. I když dcera tvrdí, že jak udělá maturitu, jede do Skotska na koňskou farmu. A prý tam možná zůstane nastálo. Ale je tu někdo, na koho mohu myslet, dělat si o ní starosti a mít třeba radost, že se jí tam daří. Čím chce Vladana Malá naplnit svůj život nepíše (moje dcera má aspoń jakous takous představu, dokonce má strach, jsetli kvůli svým koním dokáže správně vychovat své děti - správně rozdělit svůj čes mezi koně a děti).
Nevím, jestli je ze mě kaktus. Ale i kaktusy mohou krásně kvést.

Na poličce 12 parfémů 16 miniatur 6 odstřiků 9 vzorků V tužebníku 1 parfém
 
Chava
Parfémová maniačka 675 příspěvků 12.03.08 18:10

Mně při čtení bylo smutno i z prvního článku - Proč ženy chátrají.Potkávám takové a není ich zrovna málo. Rezignace, stereotyp, únava.

Na poličce 1 parfém 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 1 parfém
 
Ada
sv. Parfema z Kecálburgu 3744 příspěvků 12.03.08 19:46

Ale pořád je víc nezchátralých žen než nezchátralých mužů, na to nezapomínejme.

Děti řeším taky, jsem v podobném věku jako autorka druhého článku, proto tak důvěrně znám ten strach, abych kvůli dítěti o něco nepřišla, ale abych zároveň nelitovala, kdybych se ho rozhodla nemít. Nakonec jsem dospěla k názoru, že dítě chci, ale bude v souladu s trendem prostě později. Ovšem pronést, že plánujete první dítě třeba v 35 letech, to je skoro to samé, jako říct, že děti nechcete - píchnutí do vosího hnízda. Kdekdo má okamžitě potřebu začít vyjmenovávat rizika vyššího věku u prvorodiček, apelovat na moje svědomí („kdo se o toho chudáka bude starat, až budeš v důchodu“) atd.
Což nic nemění na tom, že Vladanka dítě očividně chce, jenom má zbytečný strachy…

Na poličce 40 parfémů 134 miniatur 27 odstřiků 322 vzorků V tužebníku 9 parfémů
 
Svatka
sv. Parfema z Kecálburgu 4270 příspěvků 12.03.08 20:24

No, teta mé mladé kolegyně (je jí 29) je gynekoložka a ta jí řekla, že pokud chce mít opravdu děti, tak ať to první dítě neodkládá moc dlouho. Vždycky se najde něco, kvůli čemu se to dá posunout (kariéra, bydlení atp, ale to je jen prý spíš výraz nejistoty). Samozřejmě, je to osobní věc každé z nás. A do důchodu máme díky naší vládě pěkně daleko.

Na poličce 12 parfémů 16 miniatur 6 odstřiků 9 vzorků V tužebníku 1 parfém
 
Mirka
sv. Parfema z Kecálburgu 7253 příspěvků 12.03.08 20:46

Hodně záleží na životním stylu každé z nás. Ale zpravidla se žena stane závislejší na zbytku rodiny, přeruší kariéru a dítě není vždycky jen radost. Trochu mi vadí, že ženy to řeší dost často i proto, že „společnost to očekává“, ne proto. že by jejich biologické hodiny až tak tikaly.
Takže Ado - ne vždycky jsou to „zbytečný strachy“, někdo je to peklo, před kterým Tě nikdo nevaroval…

Na poličce 0 parfémů 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kerze
sv. Parfema z Kecálburgu 14258 příspěvků 12.03.08 20:53

Jako bych se slyšela před nějakými pěti lety…Na co dítě? Omezí vás. Ty věčné dotazy, " kdy už " nejsou ničím jiným, než závistí mamin s vytahaným břichem a prsama, umaštěné vlasy, otřepené nehty, kolem sebe vřeštící fakany, kariéra navždy pohřbená. Čekají u plotny na toho svého upoceného, plešatého pupkáče až je plácne po zadku s otázkou: „Nwepřibralas zase ?!“ a jde si pustit fotbal… Prostě závist, že mám ploché břicho, kabelky od LV, parfémy od Diora, gelové nehty, cestuju po světě, kupuju si auta…a chlapy přehazuju vidlema…No, pak jsem potkala budoucího manžela,vysokého, štíhlého, vlasatého, brutálně inteligentního…do­konce jeho příjmy předčily moje…ale stále jsem nemyslela na dítě…proč? Co mi chybí? A pak jsem, zcela neplánovaně, otěhotněla a potratila…A na­jednou mi začalo být smutno, začal hlodat červíček " co když je tady problém"?! On je rozdíl být bezdětná dobrovolně nebo nemít jinou možnost…Najednou jsem před sebou měla úkol k řešení…otěhotnět a porodit. To, co ty umaštěné maminy zvládnu já se dvěma univerzitními diplomy levou zadní…Jenže osud mne potrestal…ono to nešlo - ne dlouho - 2-3 měsíce - ty bezesné noci, ty pocity méněcennosti…No, teď mám dítě. Stále cestuju po světě, kupuju si auta, kabelky a parfémy. Nikdo, kromě manžela, mi nepomáhá - babičky jsou 400 km daleko. Nemám umaštěné vlasy ani vytahané břicho a pořád nosím gelové nehty…vše je jen otázkou organizace času. Už si nemyslím, že mi předtím ženské záviděly - závidí mi těď. Všechny moje bezdětné svobodné kamarádky, atraktivní, s kariérou…a neperspektivními vztahy s ženatými muži…bez budoucnosti, bez dětí…Asi si pořídím ještě jedno…:)

Na poličce 26 parfémů 26 miniatur 41 odstřiků 134 vzorků V tužebníku 8 parfémů
 
Kerze
sv. Parfema z Kecálburgu 14258 příspěvků 12.03.08 21:01

Jinak, holky, hodně se pohybuju ve zdravotnictví. Genekologové nekecají - neodkládejte to moc přes 30 - statistiky jsou neúprosné…

Na poličce 26 parfémů 26 miniatur 41 odstřiků 134 vzorků V tužebníku 8 parfémů
 
Chava
Parfémová maniačka 675 příspěvků 12.03.08 21:28

Pokud si projdete diskuse na některých „mateřských“ diskusních webech, tak zjistíte, jaké detaily péče o dítě jsou schopny české matky řešit, jistěže v dobrém úmyslu zajistit tu nejvzornější péči o dítě.Snadno pak nabýváte dojmu, že česká matka je nesamostatně uvažující tvor neschopný samostatného úsudku, zda může dát do dětské polévky cuketu nebo zeleninu z pytlíku.Naprostou dokonalostí si vzorné matky a hospodyně zadělávají na vyčerpání, vděku se však nedočkají.Ač matka, která své dnes už téměř dospělé dítě velmi miluje, musím konstatovat, že dnešní trend kultu mateřství, výrazně komerčně využívaný / co byste pro svého broučka neudělali, nekoupili, nepojistili…?/se obrací proti samotným ženám a tlačí je do obrazu dokonalé matky .K tomu se pojí i dědičný obraz české maminy / naprosto nesnáším tento módní výraz subjektivně mně asociující jednoduché stvoření u plotny/, jejíž tradiční dědičnou úlohou je pečovat o blaho těch ostatních,obětovat se duševně i finančně atd.Týráme se dokonalostí a sebeobětováním dobrovolně ?Pokud ano, není nám pomoci.

Na poličce 1 parfém 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 1 parfém
 
Svatka
sv. Parfema z Kecálburgu 4270 příspěvků 12.03.08 21:40

Kerze, pořiď si ho. Má nejlepší kamarádka je má sestra. A moje děti, i když se někdy řežou a urážejí do krve, v cizí tlupě drží spolu.

Na poličce 12 parfémů 16 miniatur 6 odstřiků 9 vzorků V tužebníku 1 parfém
 
macska
sv. Parfema z Kecálburgu 3731 příspěvků 12.03.08 21:47

Na poličce 6 parfémů 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 3 parfémy
 
Chava
Parfémová maniačka 675 příspěvků 12.03.08 22:02

Děti spíše než superpečlivou matku s obzorem Chvilky pro Tebe ocení a to už v pubertě,když se mohou na mámu obrátit třeba s objasněním volebního systému.Kdo má doma adolescenta, tak snad mi dá za pravdu, s jakou chutí naše ratolesti diskutují na témata, co hýbou světem.Nikoli řešením plen a kaší do bezvědomí, ale vlastní vzdělaností toho pro své děti mámy udělají více.

Na poličce 1 parfém 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 1 parfém
Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 29 Další »
 Váš příspěvek

Nový článek:

Střihněte si změnu - 7 tipů na krátký sestřih pro všechny věkové kategorie

 

Krátké sestřihy už dávno nejsou jen pro babičky a maniacké pixie slečny. Styl ala kastrol nahradil nespočet variací střihů, díky kterým si je může dovolit každá žena. Včetně vás.

Celý článek »
TOPlist