Jaké byly vaše babičky?

Fotoalbum tématu (5) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
74SLena
Nevyléčitelná závislačka 1717 příspěvků 02.09.12 10:34
Jaké byly vaše babičky?

Dnes je pro mě smutný den a tak na počest mé babičky Marie, i když všichni jsme jí říkali babička Vlasta zakládám nové vzpomínkové téma. Čím vás babičky v životě ovlivnily a obohatily, co měly na svém toaletním stolečku, jaké máte hezké vzpomínky, co jste všechno zažily u babiček, čím jste babičky úmyslně zlobily, čím jste jim nevědomky ublížily, co měly vaše babičky rády, na co vzpomínaly jak v dobrém tak zlém (válka, první republika, 50 léta atd.). Co je vytáčelo, za co vás a jakým způsobem trestaly - no zkrátka všechno na co si při slově moje babička vzpomenete.

Příspěvek upraven 24.10.12 v 20:01

Na poličce 85 parfémů 11 miniatur 28 odstřiků 39 vzorků V tužebníku 1 parfém
Stránka:  1 2 3 Další »
Reakce:
 
ippolita
Parfémová maniačka 826 příspěvků 02.09.12 12:38

To je krasna tema.

Na poličce 51 parfémů 1 miniatura 1 odstřik 0 vzorků V tužebníku 9 parfémů
 
elisa
Parfémová maniačka 584 příspěvků 02.09.12 12:50

To je moc pěkné téma. Moje babička byla nádherná. Byla narozena roku 1912, měla jen 4 třídy vzdělání, přesto si s dědou ke konci života pořídili úchvatnou knihovnu a měli celý život nádherně vytříbenou řeč. Děda byl voják, babička se s ním táhala za druhé světové války po základních v Kazašských pouštích, přesto z fotek je vidět, že vždy uměla vypadat jako dáma. Po válce pracovala jako účetní. Měli 7 dětí, přežily jen 4 holky, starší daly na výchovu osamělé sestře dědečka - doktorce z velkoměsta. (Taková fakta mi podráží kolena, protože si v tu chvíli uvědomuji, jak moc se změnil za posledního půlstoletí svět). Když umřel můj táta, babička vychovávala mě, mám na ni krásné vzpomínky, uměla vytvářet pohádkový svět všude kolem sebe za pochodu a povinnosti zvládala hravě a nikdy si na nic nestěžovala. Milovala televizi: dívala se na pořády o zvířatech a krasobruslení. Její signature byla Apres LOndee, kterou s velkým nadšením ted nosím i já.

Na poličce 19 parfémů 1 miniatura 4 odstřiky 0 vzorků V tužebníku 9 parfémů
 
Alena_In
sv. Parfema z Kecálburgu 3240 příspěvků 02.09.12 20:58

Jedna moje babička se narodila v roce 1906, pamatuju si ji vždycky jen s bílými vlasy a umřela, když mi bylo 9 let. Byla strašně hodná a s tím bílým drdůlkem vypadala jako z pohádky. Svého manžela si brala hrozně mladá jako vdovce s dětmi, spolu pak měli ještě mého tátu. Vlasy jí prý zbělely, když mého dědu odvedli do koncentráku (po válce se vrátil), ona pak zůstala nějakou dobu s dětmi sama. Po válce jako jediná s 8 sourozenců zůstala na Moravě, ostatní byli odsunutí do Německa a už se s nimi neviděla. Byla švadlena, šila na staré šlapací singrovce a ušila mi spoustu šatiček na panenky. Voněla krejčovskou křídou a krejčovský metr nosila okolo krku.

Moje druhá babička se narodila v roce 1911 na Slovácku, ve svých 12 letech začala „sloužit“ u sedláků, prošla postupně celou Moravu až do Polska. Tam se seznámila se svým budoucím manželem, vrátili se na Moravu a dřeli na pronajatém políčku. Vdávala se až v 28 letech, za války si pak s dědou postavili baráček a narodil se jim dva synové, po válce pak ještě moje máma. Brzy ovdověla, pochovala jednoho syna a sama překonala zákeřnou nemoc. Byla to opravdu houževnatá ženská, ještě v devadesáti jezdila na kole a starala se o dobytek. Voněla hašlerkami, tajně jsem na ně chodila do jejího nočního stolku.

Na poličce 16 parfémů 5 miniatur 18 odstřiků 77 vzorků V tužebníku 4 parfémy
 
sanny
Nevyléčitelná závislačka 1223 příspěvků 02.09.12 22:06

Moja babicka bola mackarka… maciek mala vzdy plny dvor a velmi ich milovala… toto som po nej zdedila v plnej miere :)

pamatam si, ze vzdy vecer si davala nejaky parfem, ktory rano smrdel… teda smrdel asi vacsine ludi, mne to neskutocne vonalo a bola som stastna, ked to dala aj mne… rano som len cuchala k divne zapachajucej ruke :lol:…nesmierne ma mrzi, ze netusim co to bol za parfem… nepamatam si ani ako vonal tesne po aplikacii…

Na poličce 17 parfémů 1 miniatura 3 odstřiky 19 vzorků V tužebníku 4 parfémy
 
tapuz
sv. Parfema z Kecálburgu 4616 příspěvků 02.09.12 22:44

Jedna moje babička (z máminy strany) zemřela, když mi byly tak cca tři roky, takže jsem ji vlastně vůbec neznala.
Moje druhá babička (z tátovy strany) byla člověk, který mi byl hodně moc blízký. Pocházela z rodiny školního inspektora přiženěného do řeznictví a velké zájezdní hospody na Klatovsku. Měla ještě bratra, který vystudoval farmacii a celý život byl lékárníkem v Teplé u Toužimě a v Bečově. Za války byl v koncentráku, přežil to a vrátil se. Babičku jako velmi mladé a krásné děvče (modrooká blondýnka s tlustými copy po pás) provdali za starého, dobře zaopatřeného vdovce. Na zájezdovém představení divadelní společnosti se babička zamilovala do mladého herce a odešla s ním. Rozvedla se, což v té době (přelom 20. a 30. let) nebylo na venkově zrovna moc zvykem, takže se stala tak trochu černou ovcí rodiny. Vzala si onoho herce, byl to můj děda. Strávili spolu pak celý život, trochu pocestovali po vlastech československých, když byl děda v angažmá v Plzni, pak v Bratislavě a nakonec v Praze. Měli jednoho syna, mého tátu. Babička byla vždycky pěkně upravená, oblečená většinou v kalhotovém kostýmku, nalíčená, navoněná (bohužel nevím čím). Nebudila babičkovský dojem, přesto byla moc a moc hodná. Jako malá jsem u nich před nástupem do školy strávila několik let místo školky, kdy babička sice ještě chodila do práce, ale přes den mě hlídala její matka, moje prababička. Byla to kouzelná doba, do které patřila babiččina fenomenální kuchyně, její karetní společnost, večerní čtení pohádek, Babičky a Broučků, návštěvy dědovy divadelní šatny… Zemřela asi měsíc po dědově smrti (když jsem byla na VŠ), bez dědy už nechtěla žít. Teď už asi 25 let bydlím v jejich domě a je mi tu moc dobře. Jsou tu ještě věci, které používala. Hodně často na ni vzpomínám, měla jsem ji moc ráda.

Na poličce 197 parfémů 2 miniatury 38 odstřiků 149 vzorků V tužebníku 25 parfémů
 
la.reina  02.09.12 22:51

Vzpomínám jen na jednu ze svých babiček - babičku Jarču. Každý rok 31. října si na ni vzpomenu (to je den kdy odešla) a 4. února (kdy se narodila a měla také svátek). Byla naprosto úžasná - pocházela ze 6 dětí, tuším, že byla snad nejmladší. Byla porodní asistentka, jedna z vůbec prvních žen s maturitou. Poprvé se vdala za Němce (byl to krásnej mužskej) a protože to bylo za války, musel na frontu. Nechal ji u své matky a sestry, které na ni byly zlé, protože jí to dávaly za vinu (jeho 4 bratři již ve válce padli - trošku jako Zachrantě vojína Ryana, co?) Jezdila za ním po celé Evropě, ale nakonec patrně padl někde na východní frontě. Mezitím si ji vyhlídla moje prababička coby nevěstu pro svého syna. Babi z toho na větvi asi nebyla, ale vzala si ho a tím pádem nemusela do odsunu. Já si ji pamatuji jako vášnivou čtenářku, také šila na starém šlapacím šicím stroji (zn. byla Bobby a babička mu říkala mazlivě Bobina :mrgreen: ), podle fotek měla vlnité kaštanové vlasy a zelené oči, já už si ji pamatuju jen s šedýma a posléze sněhobílýma vláskama. Měla ráda všechny možné ruční práce - vyšívání, pletení, háčkování, šití… Hodně kouřila (vždy pečlivě zavřená u sebe v pokoji, abych to nedýchala) a v pokoji jí vždy visely „korálky“ z hřebíčků - namočila hřebíčky do vody, ony změkly, navlékla je na nit a pověsila na stínítko od lampy, krásně to vonělo. Když jsem byla malá vždycky mi dělala prince (chudera, vnutila jsem jí v létě zimní kabát a na hlavu baret :mrgreen: ), když jsem zrovna coby princezna nějakého potřebovala, brala mě s sebou do knihovny, dělala si se mnou náušnice z knoflíků a uměla ty nejlepší jabka v županu na světě. :) Bydlela s námi a tak mě každé ráno budila vůně kávy, cinkáni lžiček a tiché povrzávání kuchyňského stolu u kterého s železnou pravidelností ráno vykládala Pasians. A když mě sousedovic kluk venku bil, vystartovala před panelák klidně v ponožkách, aby mu ručně stručně vysvětlila, že její vnučku teda nikdo mlátit nebude. :lol: Moc mi chybí i když už je to víc než 10 let co tu není. Vždycky se mi chce plakat, ale pak si ji představím, jak sedí na obláčku, bafá cígo a říká mně a mámě: Holky, co blbnete, nebečte! :)

Edit: parfém nevím (poptám se maminky), ale vím, že kosmetiku milovala od Heleny Rubinstein - no, žádná holá dupa. :)

Příspěvek upraven 02.09.12 v 22:56

 
74SLena
Nevyléčitelná závislačka 1717 příspěvků 02.09.12 22:53

Moje babičky byly každá úplně jiná. Babička Maruška-Vlasta byla z jižní Moravy. Za války byla totálně nasazená. Po válce šla s kamarádkou do Čech. Dvakrát ovdověla. Byla s ní spíš legrace, nejvíc vzpomínek mám na blbiny co jsme jí vyváděly se sestřenicema o prázdninách. Divím se, že nám nikdy nenařezala. Já bych to asi nevydržela. Používala indulonu a živé květy.
Druhá babička byla z německočeského manželství. Za války byla špatná pro Němce, po válce byla špatná pro Čechy. Nikdy se s tím nevyrovnala, že nikam nepatří. Za války pracovala jako telegrafistka a zachránila jednu rodinu tím, že telegram o jejich zatčení chvíli pozdržela a ti lidé měli čas utect dřív než si pro ně gestapo přišlo. Považuji to za hrdinský čin. Milovala Wericha a Voskovce a vůbec všechny prvorepublikové hvězdy. Hodně kouřila a pila kávu elegantně nohu přes nohu a četla německou Tinu. Dostala jsem od ní svojí prvni baterku, abych se v noci nebála a na každý strašidlo si posvítila. Taky se mnou chodila pod železniční most a když jel vlak tak jsme obě křičely jestli ho překřičíme.

Příspěvek upraven 17.11.12 v 18:14

Na poličce 85 parfémů 11 miniatur 28 odstřiků 39 vzorků V tužebníku 1 parfém
 
la.reina  02.09.12 23:02

Páni… máš krásné vzpomínky. :)

Je zvláštní, jak jsou mnohdy lidé, kteří prošli takovýma hrůzama, úžasní… chápaví, mají neskutečný nadhled a jak si umí užívat života.

Jojo, moje babička na tom byla také tak - a říkala, že nakonec k ní byli Češi horší než Němci. Měla plat po německém důstojníkovi a luxusní nábytek, který se zalíbil nějaké české rodině, a tak jí fofrem „pomohli“ na seznam kolaborantů a těch, kteří mají být odsunuti z pohraničí.

 
74SLena
Nevyléčitelná závislačka 1717 příspěvků 02.09.12 23:05

No ale jednu historku ze života babičky Vlasty tu musím sdělit. Její otec, když ještě byla malá přivezl z Brna na trakaři kadibudku a každý si směl v ní chvilku posedět. Když tam byla babička, tak si prý připadala hrozně světově, že sedí v nové voňavé kadibudce. A vůbec skoro všechna její vyprávění se nesou (vlastně byla) v humorném duchu moravských vesniček. Ta z války jsou už o něco horší a smutnější. Nebo když nad Brnem byla polární záře, jejich dobrovolný hasičský sbor vyrazik ku Brnu na pomoc hasit. To se stalo někdy za první republiky.

Na poličce 85 parfémů 11 miniatur 28 odstřiků 39 vzorků V tužebníku 1 parfém
 
74SLena
Nevyléčitelná závislačka 1717 příspěvků 02.09.12 23:13

@la.reina
Jo to máš asi pravdu, to babička Anča říkala taky.
Málem jsem zapoměla na její úžasný polévky. Kdybych se s ní měla někdy v nebi setkat, řekla bych jí „babi udělej prosím polífku“.
Taky mám matný vzpomínky na prababičku s ptáčkem, měla andulku a všechny vzkazy se jí psaly křídou na stůl. Tam jsem mohla malovat i já a bylo mi divný že to co namaluju já tam vždycky do další návštěvy zůstane a co namaluje (napíše) babička nebo mamka tak tam není. Furt mi to nebylo jasný, jak je to možný

Na poličce 85 parfémů 11 miniatur 28 odstřiků 39 vzorků V tužebníku 1 parfém
 
la.reina  02.09.12 23:33

@74SLena hehe, to jsou kouzla, co? :mrgreen:

Já bych z jídla chtěla jabka v županu a taky chleba se sádlem a cibulí. :mrgreen:

 
Luciak
Znalkyně 492 příspěvků 03.09.12 09:29

To je velmi pekna tema :D

Jedna moja babicka umrela, ked som mala 5 rokov, tu si pamatam len matne, bola to velmi zvlastna a osobita zena, bohuzial aj v negativnom slova zmysle (komplikovane rodinne vztahy). Mala to, comu sa hovori „tazka povaha“, ciastocne to po nej zdedil moj otec a po nom zas ja :mrgreen: Tiez nemala lahky zivot, zazila vojnu, pocas ktorej porodila dieta, roky skryvania pred Nemcami…Hodne si ale potrpela na vizaz, cely zivot nosila rozne parochne, satky (dodnes mam po nej niekolko krasnych hodvabnych salov) a za kazdych okolnosti rukavicky. Bohuzial nepamatam si, aky mala parfum, ale vonu, ktoru som v jej byte citila, mam v nose dodnes.

Druha babicka, s tou som zazila podstatne intenzivnejsi kontakt. Nechodila som do jasli a skolky, ale ku nej. Volala som ju Starka. Bola na svoju dobu a slovenske pomery pomerne pokrokova zena, vystudovala aj vysoku skolu a stala sa ucitelkou, prve umiestnenie dostala na bohom zabudnute lazy, kde sa este v 50tych rokoch minuleho storocia zilo ako v stredoveku… Neskor sa vydala, porodila 4 deti, jedno v rannom veku umrelo na srdcovu vadu, ktora je dnes uz bezne operovatelna. Ucila este hodne po dochodku, ked ju prilezitostne zavolali na vypomoc. Tato babicka bolo skor „holka do voza“ nez „do koca“, na vizaz si extremne nepotrpela, chodila vzdy cista a upravena, ale nepouzivala tusim ani ruz, ani parfum. Posledne roky zivota jej (aj nam) pekelne skomplikoval Alzheimer, ktorym trpela :(

Na poličce 9 parfémů 0 miniatur 1 odstřik 24 vzorků V tužebníku 4 parfémy
 
74SLena
Nevyléčitelná závislačka 1717 příspěvků 03.09.12 09:57

Holky, to je tak krásný číst o vašich babičkách. Strašně mě takovýhle věci zajímají, životy lidí kteří už tu s námi nejsou. Nedávno jsem v Olomouci viděla výstavu, kde byli vyfocení lidé za mlada a když jim bylo přesně 100 let. Každý z nich odpověděl na tuším 4 otázky. Co pro ně bylo v životě nejhezčí, nejhorší, co by chtěli změnit a jaké mají přání. Byla to nádherná výstava.
Myslím, že by nemělo být zapomenuto třeba to co ti obyčejní lidé prožili za války, ne jen vyhlazení Lidic, koncentráky atd. ale i takovýhle rány obyčejných lidí. Nebo se tu bude za 50 let válčit zase.

Na poličce 85 parfémů 11 miniatur 28 odstřiků 39 vzorků V tužebníku 1 parfém
 
barbucha  03.09.12 10:05

Pražskou babičku si moc nepamatuju… umřela, když mi byly čtyři.
Jen vím, že byla poměrně emancipovaná - pracovala v bance a děti (dvě) jí vychovávala neprovdaná sestra, která s ní a s dědečkem bydlela (na konci války, když přišli „osvoboditelé“ - a zabrali chatu, na kterou se tehdy děda s rodinou uchýlil - se zmínění osvoboditelé dědovi klaněli až k zemi… v domnění, že je to velký pán, když má dvě manželky :mrgreen: Prakticky to babičku i pratetu uchránilo před obvyklým osudem osvobozovaných žen :? ).

Babička moravská byla z úplně jiného těsta… vzala si vojáka (navzdory urputnému odporu své matky - ale nedivím se, byl to fešák!) a podobně, jako babička elisy, se s ním stěhovala od posádky k posádce.
Celý život byla v domácnosti, a i poté, co se z prvorepublikového důstojníka stal po únoru 48 dělník, zůstala „milostivou paní“ :lol:
Výborná kuchařka, skvělá hostitelka… zábavná a vtipná.
Nikdy si na nic nestěžovala, protože dáma o nepříjemných věcech prostě nemluví (pokud je vůbec vidí!). Nežehrala ani na dobu válečnou, kterou děda strávil v koncentráku a ona s dvěma potomky utíkala od statku ke statku… ani na dobu poválečnou, kdy je komunisti připravili o postavení a slušnou budoucnost…
Vždycky perfektně upravená i u plotny, kdy si přes obvyklou blůzu a sukni brala nažehlenou zástěru… pravidelně u kadeřníka… na toaletním stolku měla ovšem jen málo věcí: jeden hydratační krém, pudr a červenou rtěnku. A Soir de Paris! :lol:
Mluvila nádhernou češtinou (a šílela z mé pražštiny :mrgreen: ), hodně četla - na nočním stolku měla vždycky nějakou právě vyšlou novinku, a krásně zpívala… moc ráda jsem s ní chodila v neděli do kostela na kůr, a po obědě na kávičku k panu faráři - tomu jsme nosily vždycky čerstvě natrhanou kytici: babička byla proslulá svými růžemi (dneska by patřily mezi ty „starodávné“). Když jsem dostala povolení sestavit kytici sama, brala jsem to jako zvláštní vyznamenání :lol:
Měla poměrně přísná měřítka na slušné chování - díky ní jsem se naučila společensky fungovat, včetně stolování… takže dneska většinou trpím a vzpomínám, co by tomu všeobecnýmu buranství řekla… no, vlastně by nic neřekla. Dívala by se jinam a začala mluvit o poslední přečtené knize :mrgreen:

Měla jsem to štěstí, že jsem se s babičkou (do poslední chvíle zcela soběstačnou a s bystrým rozumem) mohla těšit až do mé hluboké dospělosti, protože se dožila bezmála stovky… ale brala bych všema deseti, kdyby tady byla ještě dneska.

Stránka:  1 2 3 Další »
 Váš příspěvek

Nový článek:

Tři hlavní chyby, kterými zvýrazníte kruhy pod očima

 

Maskujete je korektorem, ale kruhy pod očima jsou nakonec vidět ještě víc? Nejspíš děláte jednu z těchto chyb.

Celý článek »
TOPlist