Jen si tak splknout

Fotoalbum tématu (114) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 16:37
Jen si tak splknout

Tak si zkusíme popovídat tady?

Drž se dál od lidí, kteří přichází jen proto, aby se podělili o stížnosti, problémy, katastrofy, obavy a pomlouvání jiných. Jestli někdo hledá odpadkový koš, aby do něj hodil své smetí, ať to není vaše mysl.
Dalajláma

Příspěvek upraven 30.01.16 v 20:21

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 283 Další »
Reakce:
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 16:41

Děti na táboře: „Nemám nic proti stezkám odvahy, ale jít mimo dosah wi-fi, je už trochu moc…“

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 16:42

moc hezky napsané
http://www.novinky.cz/…-parizi.html

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 16:42

http://www.novinky.cz/…-hrobce.html

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 16:49

myslím na Francouze na jihu, viděly jste, co se tam dělo? prý za 90 minut bylo po všem
 http://www.novinky.cz/…13-lidi.html

a nám by se tu deštík…ne tohle 8o …hodil, co?

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 16:57

http://www.linternaute.com/…climat.shtml?…

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 17:12

Jak jsem chtěla mít sexy
klín.........­.............­..........

Otevřu dveře do čekárny a můj pohled spočine na prázdné židli. Dobelhám se k
ní, ale pak si to rozmyslím. Raději budu stát. Z představy, že si sednu na
něco tvrdého, a to doslova, se mi postaví všechny chlupy na těle. Cože? Řekla jsem chlupy?

„Pojďte se posadit,“ poklepává rukou na prázdnou židli nějaká paní, která
nemůže odtrhnout pohled od mé namodralé nateklé nohy.

„Děkuji moc, ale já prostě nemůžu,“ pousměju se a opravdu má noha je to
poslední, co mě trápí.

Druhá, zdravá noha začíná bolet taky od toho, jak drží celou mojí váhu, a já
začínám kňučet. Horko k tomu taky moc nepřidává. Potím se. A kňučím.

„Pustím vás přede mě, slečno.“ Ozývá se pán, co je na řadě. Musí být na mě žalostný pohled.

Poděkuji a odskáču imaginárního panáka rovnou do ordinace. S každým skokem
přichází tiché zaúpění.

Doktor si nasadí brýle, zeptá se mě na jméno a rodné číslo. Zběsile něco ťuká do počítače. Pak se otočí na své židli a sepne ruce. Jeho zrak spočine
na mé noze.

„Tak povídejte. Co se vám stalo?“

A mně se v tu ránu před očima promítne celý včerejší večer.

Hladká pokožka až dva měsíce, hlásala tenkrát reklama na voskové pásky ve
všech časopisech a televizi. Hmmm, léto se blížilo a moc se mi zamlouvalo, že své nenáviděné kamarádky žiletky na nějaký čas odložím. Připravená jsem
byla na sto procent. Protože pásky byly vhodné na delší chloupky, tak jsem
se na nějakou dobu vzdala šatiček a kraťásků. Zarostlá jsem byla jak opička.
Ale co. Celé léto se pak nebudu trápit holením. Natěšená s několika
krabičkami v ruce jsem byla připravená na večer, kdy svou srst jednou
provždy, tedy na pár měsíců, strhnu ze svého těla.

A večer přišel. Ovšem nečekala jsem, že to bude jeden z mých nejdelších
večerů v životě.

Byl to ten typ vosků, co se používá za studena. Totiž, třete proužky v
dlaních, dokud se nezahřejí, oddělíte od sebe a pak si je přiložíte a rychle
strhnete. Jak jednoduché, ne? Hmm, to hravě zvládne i malé dítě. Vytáhla
jsem první papírek, třela dlaněmi, dokud nebyl horký, nalepila a trhla.
Paráda. Po chvilce byla má lýtka bez chlupů, hladká a krásná. A tak jsem
přešla k severnější části svého těla. Když mám teď hladké nohy, proč ne i
 klín?

Boj proti chlupům začal a já se cítila jako profík. Dlaně mě už bolely od
zdlouhavého zahřívání papírků, tak mi bleskl hlavou geniální nápad, že
papírky nahřeji fénem. Jo, chytrá holka já jsem.

Dobrá, svlékla jsem si kalhotky a jednu nožku položila na okraj záchodové
mísy, abych měla dostatečný prostor na nalepení. Pořádně vosk nahřála,
odlepila proužek a přitiskla ho podél třísel tak šikovně, že víc jak půlka
mi přikrývala můj „poklad“ a pásek končil u vnitřní části mé hýždě. Zhluboka
jsem se nadechla a trhla.

„Dopr.....e!“ Vykřikla jsem a noha mi sklouzla do záchodu. Před očima mi
běhalo tisíce teček a já si v jedné chvíli myslela, že jsem oslepla a ještě
si k tomu zlomila nohu. Po chvilce, když se mi zpět vrátil zrak a přestalo
hučet v hlavě, jsem opatrně vytáhla

pochroumanou nohu ze záchodu. V jedné ruce jsem držela onen pásek a druhou
rukou jsem se snažila osušit nohu. Bolela jak čert. Ale bolest nohy ve
srovnání s tím, co mě ještě čekalo, byla minimální. Postavila jsem se a
ouvej. Něco lepkavého jsem cítila mezi nohama. S hrůzou se podívala na
papírek. Žádné chlupy.

"Kde jsou sakra ty chlupy? Problesklo mi hlavou.

A pak nastala panika.

„Panebože!!!“

„Kde je vosk?“

Rukou jsem si zajela mezi půlky a nahmatala lepkavou, ještě pořád teplou
 hmotu.

„Já se slepila!!!!“ Brečela jsem.

To bude dlouhý večer. Běžela jsem, tedy odšourala se do kuchyně pro láhev
vodky. Při mé cestě za umrtvujícím lékem se všechno slepilo dohromady ještě
víc a já si pomyslela, že už v životě nebudu mít žádný sex. Vrátila jsem se
zpátky na místo činu, lokla si pořádně z láhve a přemýšlela nahlas, co dál.
Popadla jsem krabičku a znovu pročítala návod.

„Nedoporučuje se používat na citlivá místa, jako podpaží, oblast bikin a
horní ret…“

Sakra. Jak to, že jsem to neviděla?! Pozdě.

„Dobře, co rozpouští vosk?“ Uvažovala jsem nahlas.

„Teplo.“

Napadl mě znovu fén, ale po představě, že mě vezou slepenou a ještě s
popáleninami na pohotovost, jsem svůj první nápad zavrhla. Břicho mi začalo
nervozitou kručet a já se modlila k Bohu, že TEĎ opravdu není ta vhodná
chvíle.

Po chvilce mě napadl další úžasný nápad. Horká voda!

Jasně, horká voda nahřeje vosk a já ho ručníkem setřu.

Napustila jsem si vanu a ponořila se dovnitř. Po chvilce ve vařící vodě jsem
se začala rozpouštět já, ale vosk však byl pořád na svém místě. Ručníkem
jsem se tu neplechu snažila otřít. Vosk jsem však rozmazávala okolo, chlupy
se lepily a neuvěřitelnou bolestí jsem brečela ještě víc. Následoval další
lok vodky. Vedro v koupelně a alkohol vykonal své a z brekotu jsem přešla do
hysterického smíchu. To se může stát opravdu jenom mně!!!

Můj pohled padl na krabičku papírových kapesníků, které jsem si začala
přikládat na inkriminovaná místa. Mozek mi už asi úplně přestal díky bolesti
a alkoholu fungovat, protože si to si to jinak nedokážu vysvětlit.
Samozřejmě, že se kapesníky přilepily na vosk a nešly sundat. Teď už nejen
slepená, zoufalá, ale i opelichaná s asi zlomenou nohou a s nulovou hrdostí,
jsem si dala druhé kolo vany. Znovu se osušila, kapesníky plavaly ve vaně,
vosk však stále držel na svém místě.

„Ok.“ Zavolat na zákaznickou linku výrobku jsem ve chvilce zavrhla.

„Dobrý den, mám slepenou pipinu i zadek voskem, který jsem nahřívala fénem a
nevím, co s tím?“

To byla ta poslední možnost. Pro srandu operátorům můžu být i potom. Proto
jsem vytáhla svůj starý elektrický depilátor, zatnula zuby a jela. Tu
neuvěřitelnou bolest bych nikdy nepřála nikomu.

„Dýchej, dýchej!“

Lok vodky. Vrrrrr. Stop. Křik. Další lok vodky. Vrrrr. Stop. Vyčištění
slepeného depilátoru. Lok vodky. Vrrrr. …Zvířecí řev, který musel probudit
všechny sousedy…vrrr, lok vodky…Zničený slepený depilátor.

„Ahoj mé milované kamarádky žiletky!!“

Totálně na mol, konečně bez chlupů a fungujícího mozku, s buňkami totálně
umrtvenými, že kdyby mi chtěli amputovat obě nohy zaživa, necítila bych ani ň, jsem zbytek doholila žiletkami. Odplazila jsem se v bavlněných
bombarďákách, napudrovaná půlkou balení dětského zásypu a s „krasotinkou“ o
dvě čísla větší, do postele.

Připadala jsem si jak po divoké noci s rojem včel.

„Co se vám stalo?“ Opakoval doktor svou otázku, když jsem neodpovídala.

„Ale, uklouzla jsem na schodech…“

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 17:15

V jednom japonském městečku žil starý moudrý samuraj. Jednou prováděl cvičení se svými žáky, když za ním přišel jistý mladý bojovník, známý svou hrubostí a krutostí.

Jeho oblíbeným postupem byla provokace: vyváděl protivníka z míry a ten pak zaslepen vztekem přijímal jeho výzvu, dělal chybu za chybou a nakonec zápas prohrával.

Mladý zápasník začal provokovat i starého samuraje, ale ten zůstával klidný a pokračoval ve cvičeních. Na sklonku dne mladík konečně rozzlobený a unavený odešel, odkud přišel.

Žáci byli udiveni tím, že jejich starý učitel strpěl tolik útoků, a ptali se ho: Proč jste ho nevyzval k zápasu? Přece jste se nebál porážky?

Starý samuraj odvětil:

Když vám někdo přinese dárek, ale vy ho nepřijmete – komu bude ten dárek patřit?

Bývalému majiteli, odpověděl jeden ze žáků.

Správně. A to samé platí i o závisti, nenávisti a nadávkách. Dokud jsi je nepřijal, patří tomu, kdo s nimi přišel.

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 17:37

Neklesejte na mysli

Před mnoha a mnoha lety se Ďábel rozhodl pochlubit a vystavit všem na odiv veškeré nástroje svého řemesla. Pečlivě je vyskládal ve skleněné vitríně a označil je štítky, aby každý věděl, co to je, a kolik to stojí.

Co to jen bylo za sbírku! Byla tu blýskavá Šavle závisti, Kladivo hněvu i Past chamtivosti. V přihrádkách byly s láskou rozloženy veškeré nástroje Strachu, Pýchy a Nenávisti. Všechny ty instrumenty byly uloženy na krásných poduškách a vyvolávaly nadšení každého návštěvníka Pekla.

Úplně vzadu, zastrčený na poličce, ležel malý, nevzhledný a dosti opotřebovaný klínek. Byl na něm štítek „Skleslost mysli“. Údiv budilo, že jeho cena byla vyšší než všech ostatních nástrojů dohromady.

Na dotaz proč si Ďábel tak vysoce cení právě tohoto předmětu, Ďábel odpověděl:

— Je to jediný nástroj z celého arsenálu, na který se mohu spolehnout vždycky, když všechny ostatní selžou. – Něžně pohladil malý klínek. – Když se mi podaří dostat ho člověku do hlavy, otevře spolehlivě přístup všem ostatním mým nástrojům…

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 17:38

*Šamánek, přednosta kardiologie v Motole

To si přece nemůžu nechat pro sebe

https://docs.google.com/…zFhZmRh/edit?…

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 18:25

Fiori
http://www.cataniatoday.it/…striale.html

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 18:26

mám tam vdanou kamarádku a byli jsme na tam na prodlouženém víkendu, ale s cestovkou, já se k nikomu necpu :lol: :lol:

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 21:39

Pravidla psí výchovy:
Pes nesmí do domu.
No dobře, pes smí do domu, ale jen do vyhrazených prostor.
Pes smí do všech pokojů, ale nesmí se dotýkat nábytku.
Pes smí jenom ke starému nábytku.
Tak jo, pes smí na nábytek, ale nesmí spát s lidmi v posteli.
Pes smí do postele, když si vzpomene, ale nesmí pod pokrývku.
Pes smí pod pokrývku, když je pozván.
Pes smí spát pod pokrývkou každou noc.
Lidé se musí psa dovolit, když s ním chtějí pod pokrývku.
V noci smí být s člověkem pod pokrývkou jen jeden pes.
Dobrá, tak tedy dva psi, ale nikdy víc.
 No…

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 21:40

Zákony psího vlastnictví
Jestli se mi to líbí, je to moje.
Pokud to mám v tlamě, je to moje.
Pokud ti to můžu sebrat, je to moje.
Pokud si s něčím hraješ a položíš to, je to moje.
Pokud jsem to měl před chvíli, je to moje.
Pokud to jen vypadá jako moje, je to moje.
Pokud je to moje, nesmí se to podobat ničemu z tvých věcí.
Pokud to rozkoušu na kousky, všechny kousky jsou moje.
Pokud jsem to viděl první, je to moje.
Když se to rozbije, je to tvoje .

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 
Kjitka
sv. Parfema z Kecálburgu 9571 příspěvků 04.10.15 21:47

Nejsme hrdý národ. Jenže jsme tu furt.

Přišel Němec, pobyl a zase odešel a my jsme tady furt.

Přišel mužik, pobyl, odešel a my jsme tady ještě pořád furt.

Přišla Unie, pobude a až se rozpadne, my tu zase budeme furt.

Těžko nás porazit, když nebojujeme.

A žádný vetřelec nezvládne poslouchat naše vtipy déle jak čtyři sta let, to je vyzkoušeno.

Nestojíme za moc, ale ještě pořád stojíme tady.

To není špatné.

Politika tady stojí za hovno

Svatá pravda. Politici jsou šmejdi, kradou a sousedovi, který je volil by se patřilo dát po hubě.

Ale je fakt, že je zvolil ve volbách. To znamená, že tady míváme volby.

A že na politiky můžeš nadávat nahlas a nikdo tě nezavře?

To není špatné.

Žijeme v drahotě a bídě

Je to pravda. Všechno stojí peníze a těch nikdo nemáme dost.

S bídou vyjdou naprosté většině jen na vlastní bydlení, placatou televizi, ledničku, mikrovlnku, pračku, počítač, mobil a aspoň jedno auto do rodiny.

Hlady už tady nikdo neumřel sto let. Máme se tak zle, že jsme líní se za lepší prací odstěhovat z Brna do Ostravy, protože je to hrozně daleko a tady máme garsonku po babičce.

Čtvrtina lidí má denně na cigára, polovina na benzin do auta a tři čtvrtiny na kořalku.

To není špatné.

Šéfové jsou parchanti

Svatá pravda, šéfové obecně jsou na hovno.

Pokud ale můžeš nadávat na šéfa, znamená to, že máš práci.

To není špatné.

Daně jsou vysoké

Jsou. Jsou nekřesťansky vysoké.

Pokud ale musíš platit daně, znamená to, že jsi i něco vydělal nebo něco máš.

Horší by bylo, kdybys nic nevydělal a nic neměl.

Nakonec to není tak špatné.

Zaměstnanci jsou líní nevděční parchanti.

Ale pokud máš zaměstnance, kterým platíš, znamená to, že jsi borec, který dokáže vést firmu a vydělat tolik peněz, že může dát obživu dalším lidem.

To není špatné.

Zdravotnictví stojí za hovno

No samozřejmě.

Na každém pokoji by měla být telka, všichni by měli mít bílé plomby a právo na okamžitou transplantaci ja­ter.

Takhle se musíme spokojit s tím, že pro nás v nouzi vcelku rychle dojede sanitka, že nás nejdřív zachrání a až pak se ptají po průkazce pojištěnce, že v nemocnici platíme jen za karbanátek a že v rámci pojištění dostáváme velice slušné a odborné služby.

To není špatné.

Počasí stojí za hovno

Naprostá pravda. V létě velké vedro, v zimě krutý mráz.

Ale nemáme tsunami, ničivá tornáda ani zemětřesení.

To není špatné.

Příroda stojí za hovno

Pravda. Ani pořádné hory, ani pořádné moře, ani pořádná džungle.

Ale zas tu nemáme na každém kroku jedovaté hady, chlupaté pavouky, moskyty, v lese na tebe neskočí hladový tygr a pravděpodobnost, že tě do Berounky stáhne krokodýl, je taky poměrně nízká.

To není špatné.

Celé je to tu na hovno

Je to přesně tak. Ale nikdo nás tu nedrží.

Můžeme se kdykoli sebrat a odstěhovat se na jiné, lepší místo, kde bude všechno v cajku.

A taky nám nikdo nezakáže se vrátit, když zjistíme, že takové místo neexistuje a mnohde je to i mnohem horší než tady.

A to není špatné.

Přes všechny ty výše popsané kruté hrůzy, ve kterých tady musíme žít, dokážeme každodenně řešit kraviny, jako kdo je baníkovec a kdo sparťan, že v televizi dávají ptákoviny a dokážeme se smrtelně vážně hádat a urážet kvůli tomu, že jeden chce DPH zvednout o procento a druhý o dvě snížit.

I přesto si lajznu prohlásit, že se tady máme jako prasata v žitě, v nejklidnějším koutě galaxie.

Nic důležitého tu nemáme, takže nám to nikdo nechce vzít.

Nic nám zas tak moc nechybí, takže sami na nikoho neútočíme.

Nejsme bůhvíjak bohatí, aby se nám sem stěhovaly hladové hordy, a nejsme zdaleka tak chudí, abychom se ve stěhovavé hordy proměnili sami.

Díky tomu všemu sice nedržíme jako národ moc pohromadě, ale zase nás nikdo jako jedince nijak neomezuje a nemá tendence násilím sjednocovat.

Pokud existuje na světě místo, kde se může každý v klid u a svobodně rozhodnout, čím chce být, jak chce žít a čeho chce dosáhnout, je to tady.

Můžeme studovat, cestovat, podnikat, pracovat, chlastat pivo, dělat cokoli, co chceme.

To není špatné.

Akorát možná neškodí si to sem tam připomenout.

Líbí se mi tu.

Zůstanu tu i příští rok.

Na poličce 91 parfémů 1725 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 283 Další »
 Váš příspěvek

Nový článek:

Střihněte si změnu - 7 tipů na krátký sestřih pro všechny věkové kategorie

 

Krátké sestřihy už dávno nejsou jen pro babičky a maniacké pixie slečny. Styl ala kastrol nahradil nespočet variací střihů, díky kterým si je může dovolit každá žena. Včetně vás.

Celý článek »
TOPlist