Kým bych chtěl být, kdybych nebyl tím, kým jsem?

Otevřená skupina (volný vstup pro všechny návštěvníky)
Otevřené přispívání (kdokoliv může příspívat do skupiny)

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Zdenka Holčíková
Nevyléčitelná závislačka 1130 příspěvků 04.06.10 12:06
Kým bych chtěl být, kdybych nebyl tím, kým jsem?

Nepsala jsem já, ale moc se mi líbí.

Kým bych chtěl být, kdybych nebyl tím, kým jsem?
Jan Paul

Zapeklitá otázka, kdo z nás si ji někdy nepoložil? Včera jsem vycházel z domu, a za plotem jsem na okamžik spatřil vyrovnanou tvář ženy. Nikam nepospíchala, jen tak si byla, a užívala dne se svým potomkem. A hned mi svitlo, chtěl bych být ženou, která v dopoledním klidu tlačí kočárek s nemluvnětem, a s úžasem obhlíží zelenou nádheru kolem sebe. Nasává, sdílí a sděluje. Pozoruje stromy, květiny, vlastně cokoliv v tom čase majestátného mateřství, v tichém souznění s vesmírem.

Musí to být úžasná věc být matkou, dát život, a pak ho konejšit. Nechat srdce tepat rytmem přírody, alespoň pro tento okamžik a chvíli, než se vrátí domů. A opravdu jsem v jediném okamžiku spatřil v té tváři mnoho, i prostou radost, ne udýchanou, unavenou a ukřičenou starost hysterických matek, které tak často potkávám v pražských ulicí. Pacifikují své ratolesti, přikazují, zakazují, vyhrožují, slibují, a ony si stejně dál dupou nožičkami, a žádají to či ono. Zdál se mi sen, když jsem zahlédl tvář madony z Rafaelova obrazu?

Rád je potkávám, osamocené či v hloučku, v parcích, na cestách a na hřištích, všude, kde je klid, dostatek prostoru, zeleně a sluníčka. A děti v kočárcích spí svůj sen, matky bdí s hlavou v oblacích ponořeny sami do sebe, a já mám pocit že je na světě ještě dobře. Matka na procházce s kočárkem je cosi lidsky monumentálního, nedozírného a neuchopitelného. Dárkyně života, a život sám, stulený v kočárku, drobný, nenápadný, dosud ještě předoucí čas opuštěného lůna. V očích matek cítím vůni života.

Matka a dítě, darující a obdarovaný v pravidelném řádu každodenního spolubytí, ve vzájemných pohledech, dotecích, a ve slůvkách plných hřejivé něhy. Takové matky naštěstí ještě jsou, ne jenom ty ufňukané, netrpělivé, hluché a slepé. Matka a batole, jeden organismus, a mezi nimi most budovaný společnou hrou, věčné pouto vázané oddaností. Co o tom vědí muži, stále kdesi okounějící, shánějící a cosi vyjednávající? Jakou oni mají převratnou životní iniciaci?

Muž je vítr, žena skála pevně usazená v krajině. Zná cosi víc než on, tajemství zrození, onen spirituální okamžik, když se z ní nový život dere v bolestech na světlo světa. Muž už dnes nečeká na telegram či telefon, může být u toho, může se stát svědkem fascinující proměny, a přesto zůstane jenom divákem. Co vlastně o sobě ví žena a muž? Jak se vnímají a prožívají? Zdá se mi že málo pro samu odlišnou tělesnost. Být tak na chvíli v té ženě za plotem, to by byla věc, a nebo přímo tou ženou, kdybych nechtěl být tím, kým jsem.

Na poličce 0 parfémů 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
Reakce:
 
Kerze
sv. Parfema z Kecálburgu 14258 příspěvků 09.06.10 08:04
Zdenka Holčíková píše:
Nikam nepospíchala, jen tak si byla, a užívala dne se svým potomkem. A hned mi svitlo, chtěl bych být ženou, která v dopoledním klidu tlačí kočárek s nemluvnětem, a s úžasem obhlíží zelenou nádheru kolem sebe. Nasává, sdílí a sděluje. Pozoruje stromy, květiny, vlastně cokoliv v tom čase majestátného mateřství, v tichém souznění s vesmírem.

Tak touhle okounějící matkou bych chtěla být také… :D Mít čas se jen tak procházet, pozorovat stromy a tiše souznít s Vesmírem…nějak se mi to nedaří…místo toho jsem matka věčně uspěchaná, unavená, nervózní…otupěle zírat ale umím taky - většinou večer, když všechno usne a konečně mám trochu klidu - jdu zalívat zahradu, strnule hledím před sebe do proudu vody a jako robot přecházím od jednoho keříku k dalšímu - v jedné ruce hadici a v druhé dvojdecku…relaxace v přírodě… :P …nestěžuju si, jsem na tom stejně, jako všechny matky malých dětí, co znám…někde udělali soudruzi chybu…anebo je teda vidět, že to psal chlap, který fakt nemá šajn, co dělají matky na „mateřské dovolené“… :D

Na poličce 26 parfémů 26 miniatur 41 odstřiků 134 vzorků V tužebníku 8 parfémů
 
Zdenka Holčíková
Nevyléčitelná závislačka 1130 příspěvků 09.06.10 08:34

Ahoj, Kerze.
Psal hlavně o této chvíli…

''…Musí to být úžasná věc být matkou, dát život, a pak ho konejšit. Nechat srdce tepat rytmem přírody, alespoň pro tento okamžik a chvíli, než se vrátí domů. …''''

Jestli ti můžu poradit, zvolni. Užij si těch holčiček a ať si ony užijí tebe.

A je dobře, že nevymřeli muži, kteří nás umí vníma t i jinak, než Plejbojové ladys, ne?

Na poličce 0 parfémů 0 miniatur 0 odstřiků 0 vzorků V tužebníku 0 parfémů
 Váš příspěvek
Zažádat o členství ve skupině

Nový článek:

Střihněte si změnu - 7 tipů na krátký sestřih pro všechny věkové kategorie

 

Krátké sestřihy už dávno nejsou jen pro babičky a maniacké pixie slečny. Styl ala kastrol nahradil nespočet variací střihů, díky kterým si je může dovolit každá žena. Včetně vás.

Celý článek »
Přidat nové téma

Nové diskuse

Návštěvy uživatelů

Moderátor skupiny

Členové skupiny

Nové příspěvky

TOPlist