No. 5 Eau Premiere (Chanel)

O No. 5 Eau Premiére už toho bylo napsáno mnoho. Taková svatokrádež, oblékat klasiku všech klasik do moderního hávu! Někteří milovníci parfémů byli opravdu zděšeni a neváhali to dát najevo na svých blozích i na diskuzních fórech. Naprosto je chápu – firma Chanel si k uvedení Eau Premiére vybrala dobu, kdy výrobci chrlí jednu odnož za druhou, parfémy jsou ředěny, přeformulovávány a zovocňovány, a počet nových vůní uváděných ročně na trh je vysoký jako nikdy předtím. Je snadné vidět za Eau Premiére snahu vlísat se do přízně holčiček, kterým No. 5, White Linen nebo Shalimar smrdí starobou.
Protože už máte diskuzí na téma ‚hnusná svatokrádež vs. proč ne‘ nejspíš plné zuby, nebudu vás unavovat dalším přemítáním. Nakonec je to totiž tak, že se musíte sami vybrat, jak se vám to pozdává; a úplně nejlepší bude dojít Eau Premiére očichat a potom posoudit, co je tenhle kontroverzní výtvor vlastně zač.
Mimochodem, No. 5 už má jednu podobnou akci za sebou; původně totiž existoval pouze v koncentracích čistý parfém a toaletní voda (a proto prý je čistý parfém podobnější eau de toilette a nikoli eau de parfum, což zatím nemůžu potvrdit z osobní zkušenosti). V roce 1985 vznikla i parfémová voda, která se od toaletní ne sice výrazně, ale přesto znatelně liší. Vytvořil ji parfumér Jacques Polge, a kdo myslíte, že teď dělal Eau Premiére? Samozřejmě. Vůně tedy byla od začátku v dobrých a zkušených rukou.

Na stránkách Chanelu je Eau Premiére věnována samostatná sekce, která stojí za prohlédnutí. Uvádí ji animace, v níž se na začátku objevuje velká krabice v typickém černobílém designu, která se vzápětí otevírá a odhaluje stylizované přehlídkové molo. Na kraji stojí mladá modelka v bílých šatech a z povzdálí ji sleduje sama velká Coco pohledem matky, která s radostí i smutkem zároveň vypouští dceru z rodinného hnízda. Nebo se možná z útulného ústraní slavné minulosti, kterou už jí nikdo nesebere, dívá, jak si věhlasná značka vede v moderní době. Po skončení animace si můžete přehrát hudební skladbičku, v níž se tóny parfému mění v tóny akustické; jednotlivé části melodie jsou označené jako hlava, srdce a základ. Spojují-li se vám vůně v hlavě rády s hudbou, určitě vás tahle drobnost potěší.

Srovnávání s No. 5 se samozřejmě nelze vyhnout, ale vzala bych to stručně: Eau Premiére začíná jako No. 5 a nekončí jako No. 5. Přivítaly mě staré známé aldehydy, pod nimiž číhaly květiny – především růže a jasmín. Aldehydy však jen předají štafetový kolík a mizí, aby udělaly místo květinovému srdci, v němž nejvíc asi vyniká růže (v původním No. 5 je to spíš jasmín). V základu přibylo vanilky, takže Eau Premiére je po rozvonění znatelně vanilková a jak postupně na kůži stárne, vanilka se ještě zvýrazňuje. Vůně má celkově jemný, pudrový, obláčkový charakter.

Eau Premiére je přijatelnější pro současný nos a v tomto smyslu se dá skutečně mluvit o modernizaci, i když já bych se tomu pojmu snad raději vyhnula. Heslo Eau Premiére zní ‚as if it were the first time‘ – jako by to bylo poprvé. Nemá to být vodička pro slečny, kterým No. 5 zapáchá, ale takové ‚co by, kdyby‘ pro nás pro všechny. Eau Premiére by se dala využít tolika způsoby: jako ‚přestupní stanice‘ ke klasice pro někoho, kdo se na ni zatím necítí (díky aldehydové hlavě Eau Premiére si na tuto dnes moc nepoužívanou složku nenásilně zvyknete), jako vějička, která vás navede do dosud nepoznaného světa starších parfémů. Nebo se vám No. 5 naopak líbí a chcete k němu variantu, která poslouží, když zrovna nebudete mít náladu na říznost klasiky? A co třeba matka s dcerou, jedna navoněná No. 5, druhá Eau Premiére, případně obráceně, aby kolemjdoucím vrtalo v hlavě, jestli se jim neprohodily nosní dírky? Nebo můžete mít ostřejší eau de toilette ke kostýmku do práce, opulentnější eau de parfum na večer a vanilkově tulivou Eau Premiére na romantické chvilky. Dalo by se vymýšlet ještě dlouho.

Můj závěr: je dobře, že Eau Premiére vznikla, a doufám, že se v budoucnu při vhodných příležitostech objeví ještě další odnože. Klasika nepatří do zamčené vitrínky v muzeu, klidně ji dejme parfumérům na hraní, ať nám představí svůj pohled na věc.