2002
HLAVA: květ albízie, mandarinkový list
SRDCE: květ kaktusu ‚Královna noci‘, bulharská růže, pomerančový
květ
ZÁKLAD: čistá burbonská vanilka, mysorský santal, tonka
První závan je velmi neotřelá, nasládle kořeněná vůně, styl
„vánoční koření“. Z dálky jako bych v ní cítila i větrové
bonbóny (spíš staré dobré přiměřeně mátové bonbóny s trochou
lékořice než ty podpalovače, co se prodávají dneska). Můj mozek si
u toho vzpomněl na kořeněné vůně ve stylu Very
Irresistible nebo L'Or de
Torrente , ale podoba je jen letmá, Addict je úplně jiný –
orientální – styl. Po malé chvilce z koření vylezl tabáku podobný
tón a záhy po něm vanilka. Celkový dojem v tuto chvíli byl – spíš
těžká, sladká, netradičně kořeněná vůně orientálního typu
s labužnickým potenciálem.
Po rozvonění (cca půl hodinky) mi Addict najednou začal připomínat hořkou
čokoládu, ochucenou vanilkou. Vlastně jsem dostala na nějakou luxusnější
tmavou hořkou čokoládu přímo neodolatelnou chuť. Možná jako bych ve
vůni cítila i nenápadný doušek nějakého dobrého alkoholu. Addict je pro
požitkářky, ale ne pro ty, které pojídají dorty se šlehačkou a
zapíjejí je vanilkovými koktejly a podobnými měkkotami, spíš pro ty,
které si otevřou čokoládu černou jako noc, přislazenou jen špetkou
třtiny a kouskem vanilky, a k tomu povalují v ústech nějakou dražší
whisky či podobné důkladné pití.
Konec vůně připomíná klasické orientální základy, je však víc do
vanilkova a do kakaova.
Addict bych doporučila milovnicím moderně pojatých orientálních vůní.
Počítejte s tím, že je to těžký parfém, poměrně výrazný, ačkoli mi
nepřišel nijak otravný. Zdá se mi vhodnější spíš pro večerní
použití, k pěkným šatům, pro slavnostnější příležitosti.
Poznámka po několika dnech od testu: Addict je „držák“. Z ruky jsem ho
sice smyla během druhého dne, kdy bylo velké prádlo, ale na testovacím
papírku je i po pěti dnech dobře cítit a hlavně poznat! Totální základ
po vyprchání všeho, co nedrží, je santalově-vanilkovo-čokoládový.
Sladká vůně
Teplá vůně
Superdržák
Superdržák
Silná vůně
Syrové těsto na vánoční cukroví. Přesně to byl můj první dojem a ani po několikátém vyzkoušení se to nemění. Směs čokolády a bylinek, které postupně usychají do směsi koření na perníčky nebo sušenky. Z nějakého záhadného důvodu v Addictu cítím i citronovou kůru a vlhkou mouku. Vůně je typově trochu podobná Angelique Noire, ovšem daleko méně uhlazená. Po rozložení se mi Addict na ruce dopekl, syrové tóny se vytratily a výsledek mi trochu připomněl L od Lolity Lempické. Z toho důvodu měním svůj původní neutrál na „palec nahoru“.
ADDICT …forever… …navždycky… …je to tam… …napořád…
…druhý dech, oči propalující tmu, druhé já… …je to tak
hluboko,
tak silně zaryto pod kůží, že to nikdo a nic nedostane ven…,
snad jen čas..?.
(a stojí o to vůbec někdo?!…)
Oběť.
Kdo je čí obětí?,
Má všechno
a nemá nic…
Snad jen v srdci zbývá naděje..?!. …a co je víc..?. …všichni ještě
spí… …v mrazivém ránu, kdy sníh skoro až zlověstně křupe pod nohama
a i ruce vražené hluboko v kapsách jsou promrzlé na kost, běží
tmou…
a do tváří pálí horké slzy…
Tohle je vůně sladká, mazlivá, chumlací,zrádná…
ale i z toho nejlepšího zákusku vám může být těžko, nedýchatelno,
k nevydržení..!. …važte slova, myšlenky i přání..!.