L (Lolita Lempicka)

Sotva jsem se vrátil z cest, na kterých mi dělaly doprovod dvě francouzské společnice, čekala mě doma další pozvánka: Sejdeme se o půlnoci – Tvá L. Takové nabídce se nedalo odolat. Nečekal jsem a na schůzku jsem se vydal se značným předstihem. Už na mě čekala, a nebyla sama! Madam Lempicka mi nabídla hned dvě zajímavé společnice.
Směr dnešní noční výpravy určila nekompromisně dáma L. S plnou silou (u ženy až nevídanou) mě objala svou bergamotovou náručí. V první chvíli jsem si připadal, jako by mě objímal nějaký chlap, velmi záhy se však z jejích výstřihu začala drát vanilka se skořicí a já jsem se jako kouzlem přenesl na orientální bazar. Byl jsem tady celkem nedávno, a tak se celkem těším.
Proplétám se tržištěm a snažím se neztratit svou průvodkyni z očí. Zastavila se v pootevřených dveřích místních lázní a spiklenecky na mě mrkla. Beru to jako výzvu. Před vchodem trošku znejistím. Rozhlížím se, ale nikdo si mě nevšímá. Protáhnu se dovnitř a okamžitě mě pohltí teplý vlhký vzduch provoněný éterickými oleji. Procházím potemnělými chodbami a stále čekám, že mě odtud někdo vyžene. Z jedné z místností vychází tlumené světlo. Nedá mi to, abych nenakoukl. Připadám si jako voyer, ale zvědavost je silnější…
L si dopřává horkou lázeň. Lazebnice přidává do vody vonné oleje a řádnou dávku horkého mléka (jeho nasládlou vůni mám neodmyslitelně spojenu s kávou latté). Všudypřítomná vůně santalu je omamná a já jako přikovaný sleduju svou společnici, jak uléhá na masážní stůl. Lazebnice jí začíná roztírat na záda tmavou hustou tekutinu. Je to opojně vonící čokoláda. Nejen díky ní se mi začínají sbíhat sliny. Nebýt na hony vzdálený od domova, přísahal bych, že se blíží Vánoce a já teď stojím v kuchyni a čekám, kdy uzmu mámě ještě horkou pracnu, kterou právě obalila ve vanilkovém cukru (nemůžu si pomoct, ale umělý vanilín mi k Vánocům sedí, asi kvůli vzpomínkám, víc než pravá vanilka).
Do nosu se mi stále dere vůně, která jakoby do sebe pohltila sluneční paprsky, jež vás nádherně prohřívají. Podobné „slunečné“ aroma mají včelí plástve naplněné surovým medem (tak trochu to připomíná smíchanou vůni včelího vosku a propolisu). Dost ale snění. Otírám opocené čelo, šaty se na mě začínají lepit a mám neochvějný pocit, že je na čase zmizet – čerstvý vzduch alespoň trochu zklidní moje vášně.
Když se s L znovu potkávám, cítím z její sametově hladké kůže příjemně nasládlou vůni kandovaného ovoce. Je k nakousnutí – krásná, sebevědomá a pro většinu smrtelníků, přestože by jí klidně padli ke nohám, nedosažitelná princezna z pohádek Tisíce a jedné noci.
Je ale na čase se vrátit, nemůžu nechat druhou dámu čekat. Uvidíme, kam mě zavede ona. Midnight mě celou vahou své osobnosti (víc by se hodilo osobitosti) vrhla do naprosto jiného světa. Stejnou rychlostí, jakou se ona řítí k mému nosu, se já ocitám v budoáru přelomu 19. a 20. století. „Mladý muži, posaďte se. Je libo stopečku griotky?“ pronáší trochu koketně paní domácí .
Pamatujete na Marii Rosůlkovou? Nevím, v kterém filmu to bylo, ale jako bych ji právě viděl: vlasy vyčesané do malého drdůlku, dlouhé šaty s fiží a nějakou tou secesní broží a řádná dávka pudru ze zlacené labuťěnky.
Fanynky Midnight ať se prosím neděsí, opravdu si je takto nepředstavuju, naopak mám dojem, že ty úvodní ovocné tóny připomínající bonbony by udělaly radost nejedné dospívající slečně, ale griotku, nalévanou z broušené karafy, mám zafixovánu právě takto. A když už jsme u toho alkoholového tématu, vůbec bych se nedivil, kdyby tam stála ještě stejně silně aromatická anýzovka.
Ovocně kořeněný oblak však začínají přehlušovat květinově pudrové tóny. To si madam přepudrovala nosánek a z flakonu s rozkošným difuzérem na sebe rozprášila svůj fialkový parfém.
Musím říct, že mi to vůbec není nepříjemné, a tak se svou hostitelkou nějakou tu chvíli setrvám. A jak se tak rozhlížím, začínám identifikovat i další vůně, které mi zavadily o nos. Z emailem zdobené vázy na stole pochází vůně bílých květů a z nakrojené bábovky se do okolí šíří sladká vanilka.
Když přestanu snít a vrátím se k madam Lempicke, musím uznat, že to s vůněmi nejspíš umí. Dovedu si představit, že Midnight použije jak zralá žena v kostýmku, kterou čeká náročný den včetně pracovní večeře, tak i mladá dáma, kterou ovocné tóny doprovodí na rande (z fialek se milému možná zatočí hlava, ale jemnou vanilku ocení ještě druhého dne u snídaně).
Tak se mi zdá, že výlety do neprobádaných končin dámských vůní mě začínají lákat čím dál víc (díky Lenno). Hned zítra jdu prostudovat nabídky dalších voňavých zájezdů.