1997
anýz, zelený břečťan, fialka, kosatec, višeň, tonka, vanilka,
pralinky, pižmo
Zdráhám se Lolitu Lempickou popsat slovy jako „sladší“,
„výrazná“ či „květinová“, protože se takovým slovům vymyká a
těžko byste si ji podle nich dokázali představit. První co mě při
přičichnutí napadlo bylo „úzká“, a hned vysvětlím co mám na
mysli – zatímco jiné vůně se kolem vás pohodlně rozkládají do okolí,
Lolita ve mně spíš budí dojem úzkého paprsku, který cíleně zasahuje
každého, kdo se přiblíží (a váš nos).
Silně voní především po fialkách, kosatci, lékořici, trochu po anýzu a
mandlích. Hned poté jsem si představila ženu, k jaké by se hodil –
spíš tmavší, v dokonale padnoucím kostýmku, na jehlových podpatcích a
v nějaké moderně zařízené kanceláři, zkrátka exkluzivní typ.
Trochu to odporuje oficiální image vůně – čarovný les, víly v rozevlátých šatech a velká romantika. Aspoň je vidět, jak pestré mohou být naše asociace a jaké představy v nás vůně vzbuzují. K Lolitě si určitě přičichněte, je to neotřelá kombinace fialek a pikantního koření.
Sladká vůně
Teplá vůně
Superdržák
Superdržák
Silná vůně
Být dámou nebo holčičkou? … když duše chce být obojím … … ve
vlasech s bílou mašličkou … a pohledem co říká – vždyť já se
nebojím.
Být v jednom těle obojím.
Být dámou a přitom holčičkou? … někdy, chvilku … s pár okamžiky se
spokojím. … když hraji hru, ve vlasech s bílou mašličkou.
Lolitka je hravá potvůrka, uličnice a dost dobře i výtečná herečka.
Svým lékořicově výrazným úvodem nás neosloví, ale dupne si nožkou –
„buď přistupte na mou hru nebo … css, jděte!“ Ten „pendrek“ v ní
je zneklidňující, možná pro někoho, pro jiného to bude ten správný
rajc! A co dál …? Na fialkovém obláčku Lolitka servíruje svou
nejsilnější zbraň … ach ta romantika!!! Holčička by mohla vrnět blahem
a snad i dáma by se nechala svést … Lolitčina romantika – to svede
vskutku mistrně! Jenže Lolitka nechce být jen cukrátkově nevinná, co by to
bylo za hru?! Ona chce dospět, a tak přichází chvíle, kdy si začne hrát
na dámu … vskutku není špatnou herečkou! Hraje dobře a hlavně ji to
baví … je to znát! A tak do hry vstoupí kosatec … Lolita dospěla.
Kosatec usměrní rozšafné fialky a nekompromisně dá vale lékořici, anýzu
a veškeré bujarosti mládí, kterou Lolitka ještě před pár okamžiky
předváděla. Kosatec vládne, Lolita se vznešeně rozhlíží kolem sebe –
„Vidíte?! Už si nebudu hrát, jsem dámou!“ … nenapravitelná herečka.
Nevydrží! Odkudsi se na jevišti objeví pižmo a vše s čím dosud Lolita
hrála svou hru se nechá zlákat k novému partu … smyslnost!
Napadá mě jediné. Lolita je … apeiron.
Vzorek jsem syslila víc jak rok a pořád jsem ji měla ve stádiu
roz-zkoušenosti,čili,že na ni dojde a nemusím spěchat,napoprvé se mi
celkem líbila,tak jsem šla na druhé kolo.Začátek byl pro mne
otřesný,přesně ten typ vanilky,co nesnesu-nemocniční
dezinfekce,Savo,Domestos a kdyby nebylo sladkého pendreku,ztotožnila bych ji
s Ange Ou Demon.Ten pendrek mi ale pěkně houpal žaludkem,nakonec jsem si
šla lehnout s tím,že mne to snad nezabije.A fakt nezabilo,do rána se
Lolita rozložila do šmrncovní vůně,lehce vanilkové,lehce lékořicové a
ten dezinfekční závan tam zůstal v takovém pikantním tónu.Celkem bych
jí nepohrdla.