2008
kalábrijský bergamot, sicilský citron, toskánská levandule,
provensálská šalvěj, texaský cedr, absolutní levandule, ambra, brazilská
tonka, madagaskarská vanilka
Složení:
Kalabrijský bergamot, Sicilský citrón, Toskánská levandule, Provensálská
šalvěj, Texaský cedr, lavender absolute, ambra, Brazilská tonka,
Madagaskarská vanilka.
Od rána se pohybuji v nádherně a návykově působícím oblaku všech
těch výše zmíněných ingrediencí. Nejenže to krásně voní, ale navíc
to voní zcela přirozeně a naprosto „bezchybně“, což je zcela unikátní
případ, protože dosud téměř každá vůně měla nějakou tu
„chybičku“. Tahle kompozice působí naprosto nebesky a dokonale už od
prvního přičichnutí k rozprašovači. Spigo znamená italsky levandule a
samozřejmě jednu z hlavních rolí zde hraje levandule. V žádném
případě však nejde o soliflor. Takhle nádherně žádná levandule sama
o sobě vonět nemůže . Levandule je zde jemně doslazena tonkou, suchou a
umírněnou vanilkou a ambrou. Svěžest a pronikavost dodává cedr a zcela
„suchá“ a „nepichlavá“ směs citrusů. Celou kompozici dotváří
dávka šalvěje. Dohromady to voní absolutně fantasticky, a tím se také
Spigo liší od ostatních, voní božsky okamžitě od začátku. U Spiga
není třeba trpělivě čekat na nějaký vývoj. Vůně se vyvíjí jen málo.
Žádné dramatické změny se nekonají a nutno dodat, že po nich v tomto
případě ani netoužím, neb se obávám, že jakákoli změna by zde nutně
vedla jen k horšímu. Pocit obdobného druhu jsem zažíval u Eisenberg Le
Péché, kde ale musí člověk trpělivě vyčkat než se rozvine. Tohle je
skutečná mistrovsky vybalancovaná kompozice, které se nevyrovnají ani
takové levandulové „legendy“ jako je A taste of Heaven (by Kilian) nebo
Encens at Lavande od Serge Lutense (o dusivě vyprahlé Gris Clair nemluvě).
Nedávno jsem na arome opěvoval zhruba 2× dražší A taste of Heaven. Spigo
je nesrovnatelně lepší, hladší s větší výdrží i projekcí a hlavně
je nesrovnatelně blíž k tomu nebi. Někde jsem četl, že Spigo je jen
totálně předražená levandule a že daleko lepší volba je koupit za
čtvrtinovou cenu Caron Pour Un Homme. Obrovský omyl. Nic nemůže být dál od
pravdy! Obě tyto vůně mají společné pouze to, že je v nich levandule a
vanilka, ale tím to končí. Je to jako srovnávat červeného Trabanta
s Ferrari. Když už zmiňuji srovnávání s ostatními vůněmi, tak Spigo
na mě působí jako když vyjmete to nejlepší z Dolce & Gabbana pour
homme a Versace Dreamer a složíte to dohromady. Doteď jsem si myslel, že
kouzlo těhle vůní spočívá v mistrném zapojení tabáku do celkové
kompozice. Nicméně po zkušenosti se Spigo to vypadá, že tabák je jen
vedlejší hráč, když onen nebeský vjem má zřejmě „na svědomí“
kombinace levandule, tonky a cedru. Tahle kombinace bude asi klíčová pro
vznik toho těžce návykového akordu, který nejintenzivněji cítím nově
právě ze Spiga. Narozdíl od D&G, Spigo má naprosto hladké a suché
citrusy, které v D&G umí být nepříjemné. Narozdíl od Versace, ve
Spigo není cítit žádnou „syntetiku“ a není ani tak přeslazené, jak
umí být Dreamer. Co se týče výdrže a projekce, není Spigu co vytknout. Po
velmi mírné ranní aplikaci je ještě teď odpoledne moje kancelář
vyplněna nádhernou vůní . Prostě Spigo byla trefa do černého a dosud
nejlepší impulsivní nákup bez předchozího vyzkoušení. Spigo je moje
nové No 1 a mám opět pocit, že jsem našel svůj parfémový Holy
Grail
.