Rochas Femme

Značka:

Rochas

Rok:

1989

Složení (neověřené)

HLAVA: meruňka, bergamot, broskev, švestka, růžové dřevo, skořicecitron

SRDCE: hřebíček, kosatec, jasmín, karafiát, růže, rozmarýn, ylang-ylang

ZÁKLAD: ambra, benzoin, větvičník, kůže, pižmo, pačuli, vanilka

Parfuméři:

Cresp Olivier

  • 17.12.16

Femme Rochas - EdT 1989
Opatrné stisknutí rozprašovače. Sprška vůně, ale to není všechno. Nad flakónem se začíná cosi zhmotňovat, nabývat obrysů, bujně poskakovat a freneticky vřískat. Přidávám se k džinovi, svíjím se a mečíme společně: „….. nejsme zlí, jsme Děti ráje …!" A džin dostává své jméno – je to o třicet kilo lehčí a o 99% vlasatější Michal David.
Původní verze vůně z r. 1944 byla koncem 80. let přepracována do tehdy žádané podoby a ducha osmdesátek vystihuje naprosto přesně. Je dravá a řvavá, trochu neotesaná, či chcete-li neobroušená, ambiciózní, či dokonce vlezlá, nápadná a vlastně možná i trochu ordinérní. Ale je krásná. Patří k poslední generaci takovýchto vůní (ramenní vycpávky už nemohly být mohutnější a účesy objemnější) - přelomový Angel byl za dveřmi, a pak několik let všichni chtěli „jedlé“ vůně.
Vůně by se dala v podstatě shrnout krátce. Solidně vyzrálá švestka putuje úrodnou krajinou a navštěvuje své široce rozvětvené příbuzenstvo ze skupiny peckovin. Posedí, popijí a na cestu se přidá vždy další člen rodiny. Podle známého úsloví: "Bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic!“ se k pocestným přidružují i všemožné květiny a byliny. Když opouští Evropu, připomíná už výprava svojí početností Armádu spásy. Orientální stopu (už naznačenou skořicí) stvrzují hřebíček a pryskyřice, sladkost je tlumena mechovým větvičníkem a vysušeným a hlinitým pačuli. Hygiena na cestách má své limity, a proto trochu výraznější pižmo nebudu komentovat…..
Celkovým vyzněním mi vůně hodně připomíná Knowing od Estée Lauder. Podobnou přiopilou švestkovost a ovocnost nacházím i v obou Féminité du bois ( ShiseidoSerge Lutens ). Malinko výhrady mám k životnosti vůně (zpočátku dupne na plyn a po cca 2-3 hodinách trochu ztrácí dech), někdo by možná zmínil i poněkud lineární vývoj (složky přibývají jedna k druhé, časem se mění pouze jejich intenzita), vůně vám prostě nečekané překvápko nepřichystá  – ale to není v žádném případě její mínus.

Nahlásit
  • 04.02.16

Sedím v teplém podzimním odpoledni na zahradě. Pochutnávám si na švestkovém kompotu s hřebíčkem, skořicí a špetkou vanilky. Kytky v zahradě mi chtějí něco pošeptat, nejvíc fialka a růže, sem tam přizvukuje jasmín a… že bych zaslechla taky hyacint a tuberózu? Nedaleko mé zahrady roste cypřiš a čím déle tam sedím, tím víc ke mně doléhá jeho vůně; přesto o sobě dává vědět jemně, aby nezaplašil květiny. Nakonec kolem projde táta s čerstvě umytími vlasy březovým šamponem, do kterých si vetřel olej na vlasy, který už nějakých dvacet let není k mání. Jeho „mastná“ vůně ve mně vyvolává mírnou nostalgii (ale ne sentiment) a všechny vůně dohromady pak pocit klidu a vnitřní radosti.

Nahlásit
  • 02.08.14

Femme se mi dostala do ruky spolu s La Mome, kterou jsem dlouho předlouho chtěla. Protože Vrabčáka znám, zkusila jsem raději hned Femme, na kterou jsem byla poměrně zvědavá a celou cestu autem (bylo 30°C ) jsem si užívala…
Vidím Vrabčáka i Femme jako sestry - hlavně tedy proto, že jsem je přebrala společně, ale i tak na tom cosi bude. Obě jsou, podle mě, spíš na podzim a zimu, obě jsou hutnější - dají o sobě náležitě vědět. Ale nejsou to jednovaječná, ba ani více vaječná dvojčata.
La Mome volím ve chvílích, kdy je venku plískanice, je mi smutno a potřebuju pochovat, pohladit a schovat se do deky. Je to sladké růžové máslo, kulaté a hladké.
Femme mi připadala dost podobná hlavně ze začátku, který byl trošku schyzofrenní - na jedné straně ta křehká růžička, zaoblená a slazená zralou meruňkou, ale současně hned od začátku zajímavé spojení koření (kmín, skořice a hřebíček asi, ale hlavně ten kmín), které vnášelo takový přidrzlý akord - přesně jak píše Mandarinka. Tváří se jako holčička, co dělá, že potřebuje pomazlit, ale zpod ofiny už čertovsky zahlíží.
No a tahle trošku přidrzlá nota pořád roste, jak se vůně rozkládá. Nakonec se na mě rozložila v troufalou, místy až vulgární zadýmenou šansoniérku, která ve ztemnělém baru posedává po půlnoci s cigárem a lahví koňaku, v kožené sedačce v rohu. Je to rozhodně držák a jsem věru zvědavá, jak se bude vyvíjet v zimě - to zvíře, co se z Femme stalo, podle mého, přilákalo to vedro venku. Chtěl-li O. Cresp vyjádřit touhle vůní opravdovou ženu, pak to musel být chudák, se kterým nějáká Femme Fatale pořádně vytřela podlahu. Dobrá vůně pro zvláštní příležitost …

Edit: po nějákých pár hodinkách zůstala z Femme příjemná, ryze podzimní chypre. Už se na podzim tuze těším.

Nahlásit
  • 30.10.12

Klasická ovocná chypre, která voní elegancí i zpoceným tělem. Je to zvláštní kombinace šťavnatého ovoce, římského kmínu, skořice a chypre akordu. Není příliš sladká ani ulepená, rozvíjí se všemožnými zajímavými směry. Přitom pořád zůstává na své úrovni. Je elegantní, ale zároveň trochu přisprostlá. Někde jsem četla, že dotyčná má pocit, jako by měla o dvě čísla větší prsa, když nosí Femme. To sedí. Pro mě je to absolutně podzimní vůně. Voní jako spadané listí, sklizené ovoce a slunce ve vlhké kůře stromů. K jiné sezóně mi nesedí, ale podzim má pro Femme přesně ty správné barvy a zralost. Vůně se krásně rozvíjí na teplé kůži a drží celý den.

Nahlásit

Hodnocení parfému Rochas Rochas Femme

Líbí se mi (31) 69%
 
Neutrální (9) 20%
 
Nelíbí se (5) 11%

Reklama


Reklama

TOPlist