2005
HLAVA: čaj, bergamot
SRDCE: arabský jasmín, orchidej Cattleya, frézie, růže stolistá
ZÁKLAD: pačuli
V době, kdy byla tato vůně představena (pamatuju si ji zhruba před dvěma roky v Douglasu), jsem se jejímu vyzkoušení nějak vyhnula, ale teď na ni konečně došlo. Samozřejmě, jako všichni ostatní jsem podle názvu (‚květinová bomba‘) a podle flakonu, který připomíná granát, čekala nějakou explozi, ale Flowerbomb je spíš úplný opak exploze; ovšem pokud si pod pojmem ‚bomba‘ představíte něco, co je hodně výrazné a dlouho to vydrží, nebudete zklamáni.
Nejvýraznější charakteristikou Flowerbomb je její hebkost. Nemohla jsem zaboha přijít na to, jak tu hebkost vhodně popsat, podívala jsem se tedy do recenzí na parfémových blozích, jak si s tím poradili kolegové. Victoria z Bois de Jasmin píše, že 'Flowerbomb je dokonale hladká kompozice, ostré hrany pačuli jsou uhlazené a nahradila je kulatá sladkost.
Navzdory jménu nijak neexploduje; plyne jako rozlitý med.' Robin z Now Smell This použila prakticky stejná slova: ‚Je velmi hladký a krémový, bez ostrých hran.‘ Čtenáři ho pak v komentářích připodobňují k Coco Mademoiselle (která má v sobě také plnost, kulatost a jistou gurmánskost) a Angelu (podobný sladkou silou – vůně sama je značně odlišná). Já bych rozhodně přidala Anglomanii – to byla prakticky jediná vůně, na kterou jsem si při zkoušení Flowerbomb vzpomněla, neboť v sobě má velmi podobný hebký, sametový tón.
Nakonec bych texturu Flowerbomb asi nejlépe popsala pomocí toho materiálu,
ze kterého Vietnamci šijí rozměrné bundy, jež si pak kupují rozměrné
paní zralého věku. Určitě víte, který mám na mysli – na pohled je
matný a na omak jakoby sametový (jestli nevíte, představte si jemný
semiš). Jenže když přejedete rukou po sametu, prsty vám po něm bez odporu
kloužou, kdežto ten bundový materiál lehce drhne. I Flowerbomb je hladký a
sametově hebký, ale není to hladkost skla nebo vyleštěné kůže, budete ho
mít plný nos a možná vás bude trochu dusit jako rozvířený oblak
sladkého pudru.
Voní ze začátku hodně po cukrové vatě, potom se ten cukr trochu zmírní
(vznikne taková zapudrovaná cukrová vata).
V základu je především pačuli, maličko jakoby do vanilkova; není to, jak už bylo řečeno, řízná a zemitá pačuli z Angela nebo Eau de Star, ale pačuli zbavená všech ostrých hran. Z květin jsem cítila prakticky pouze růži. Dost výrazný – i když se to bude asi nos od nosu lišit – mi přišel čajový tón (jemná vůně suchého černého čaje s bergamotem).
Flowerbomb by se dal označit i za líbivý – předpokladem je ovšem
libovat si v hodně sladkých, výrazných vůních. V opačném případě
asi zvolíte spíš rychlý úprk opačným směrem. Nejhezčí je
z přiměřeného odstupu, při testování netiskněte nos až ke kůži,
zkuste si rukou zamávat před obličejem a vdechnout jenom závan vůně.
K vyzkoušení každopádně doporučuji, Flowerbomb je navýsost zajímavá
kreace.
Sladká vůně
Teplá vůně
Superdržák
Superdržák
Silná vůně
EdP i EdT – Scéna: Letní odpoledne, zahradní párty, krmě a zábava prvotřídní… Bazén s vodou bez chloru a bez bublinek. Na příkaz štědrého majitele do něj aktivní číšník vylil několik lahví pravého šampaňského. Herci: S vervou se přihnaly Jahody, žádné vycmrndlé skleníkovky bez chutě a zápachu. Naducaní červenáčci naskákali do bazénu, některá šlape vodu, jiná se pokouší o prsa, další si trochu lokla a opojeně klesá ke dnu… Statisté: Samozvaný startér nafukuje papírový pytlík a bum! Jahoďáci, kteří se udrželi na hladině, se srovnali a kraulují jak o život. Zahradník kropící trávník čajíkem s příchutí karamelu (ve filmu je možné všechno) volá „Klucííí, nepřepalte to! Vydržte! Nepijte tu vodu! Nešvindluj!“ Vedlejší role: K bazénu se dostavily Kytky. Tleskají a fandí ostošest – poslednímu Jahodovi (ostatním ať je dno lehké). Jahoďák se vypotácí z bazénku, trochu se motá, ale s vítězným úsměvem na tváři. Diváci na něj sypou barevné konfetky a čokoládovou rýži.. Závěr prvního dílu: K bazénu se valí tlustá paní Jahoďáková. „Tato, zas mi děláš vostudu!“ Plesk!!! Jedna duchapřítomná Kytka zachraňuje situaci a umlčuje Jahodici prvním, co jí přijde pod ruku – načechraným krémovým dortem. Holky-Kytky na sebe spiklenecky mrknou „konečně pořádná zábava…“ a další dortík letí na paní Jahoďákovou. A další a další…. And winner is… VANILKÁÁ!!! Potlesk, poklona, Oskaři. – Jedna z prvních sladkých vůní, která se mi hned zalíbila v parfémových začátcích. Srovnání EdP a EdT: Adou zmiňovaná hladkost je zejména v EdP, naopak v EdT pačuli trochu vystrkuje růžky. Rozdíl nejen v koncentraci, ale i ve složení. Výsledný dojem u obou – lesní jahůdky v šampaňském, luxusní a přitom roztomilá, hravá vůně. Jako když vám po jednání z přísného kostýmku vykoukne kousek krajkové podprsenky.
Výjimečně sladká vůně. Takovým slaďákům neholduji, nicméně u téhle bych snad udělala výjimku. Spíš než květinově mi voní po ovoci, cítila jsem dokonce závan ananasu – naloženého v cukernatém roztoku – a od začátku do konce si udržuje vysokou koncentraci cukrkandlu. Pro mě se nehodí, ale kdo má oblíbenou „povedenou“ sladkost, měl by vyzkoušet.