Madness (‚šílenství‘) ze všech sil naznačuje, že je dekadentní a
šílená. Rudý flakon s ostrými hranami, temně šedá krabička, jméno a
převážně červené složení. Ale nebojte se, přivoňte si, neuslyšíte
křik bláznů. Nemít takovou image, nic šíleného by mě nad Madness
rozhodně nenapadlo.
Je to vcelku umírněná, dřevitě květinová orientální vůně, chvílemi
melancholická, chvílemi mírně zneklidňující a chvílemi naopak
uklidňující.
Začátek je lehce citrusový, ale rychle se mění v sametově hebkou harmonii
dřev (kdyby ve složení nebyl palisandr, řekla bych cedr) a růží. Růže
nejsou čerstvé a svěží, spíš sušené, nebo si představte temně rudou,
sametovou růži, ze které nesálá typická růžová vůně, ale jen tak
klidně se z ní line aroma stejně rudé a plné stínů jako její okvětní
plátky. Cítit je i malá špetka pepře či kouře. Co mi v uváděném
složení chybí je nějaký orientální balzám - nejspíš myrha s její
nasládlou voskovitou vůní, protože právě něco takového celou Madness
pěkně zaobluje. Je v Madness nějaké ovoce? Chvíli jsem nad tím váhala,
zvlášť po zkoušce na papírku, kde se objevil jakýsi tón, který bych se
nebála pejorativně nazvat nahnile ovocným. Ale na kůži je kromě úvodního
citrusového závanu jasné, že se ovoce nekoná, jen růže má - jak je
jejím zvykem - takový mírně ovocný tón.
Až vás bude Madness po několika hodinách opouštět, bude tak činit
v podobě hladkého, dřevitě zemitého sametu.
Připomíná-li vám Madness popisem trochu Cabaret, nejste na omylu -
odečteme-li silné cabaretovské kadidlo, podoba tu opravdu je.
Tuhle hebkou, vůbec ne šílenou vůni bych doporučila hlavně na podvečer a noc, nebo na dotvoření tajuplné image pro dívku, která se obléká do černého, miluje depresivní poezii a osamělé růže ve váze. Pokud si to ale chcete vyzkoušet, nakupujte rychle - výroba Madness bohužel skončila a brzo nebude ke koupi.
