Po stopách vůní: Kde se vzal první parfém?

K Arome patří vůně, s tím myslím souhlasíte. Zdálo se mi, že je tu poslední dobou více kosmetiky. Řekla jsem si: lepší, než nadávat na tmu je rozsvítit malé světlo. Tak mám to zkusit?

Vím, že je tu několik odbornic na slovo vzatých. Rozpitvají vůni téměř na molekuly, což já bohužel neumím. Pokud tedy něco popisuji, tak to, jaký z ní mám dojem - posečený trávník, kapky rosy na růži…

Lásku k vůním mi předala má maminka. A protože brzy zemřela, schovávala jsem si její flakóny. Tak začala moje sbírka, kterou jsem postupně zužovala, až mi zůstaly jen miniaturky dámských vůní. Nechávám si teď jen parfémy od značek, které mají i módu.

Říká se, začínáme od Adama – a tak listuji v časopisech, knížkách, katalozích, hledám v Googlu. Zkusím nějak dohledat začátek parfémů, máte zájem?

Než se ale pustíme do historie, není od věci si na začátek ujasnit, co to parfém vlastně je.

Vonné látky vznikají v rostlinách dvěma různými způsoby:

  • Terpenické látky se vyskytují v silicích
  • Vonné látky mají aromatické jádro

Hlavními zdroji vonných látek jsou pak:

andělika, anýz, badyán, bazalka, celer, citronella, citrusy, neroli, čaj, elemi, estragon, eukalypt, fenykl, fialka, galbanum, galgán, geránie, hřebíček, iris, jasmín, jehličnany, kardamon, kmín, kopr, koriandr, labdanum, levandule, libeček, majoránka, máta, mimosa, muškát, myrha, olibanum, origanum, pačule, pelyněk, pepř, piment, rozmarýna, růže, santal, skořice, styrax, šalvěj, tonka, tuberoza, tymián, vanilka, vavřín, vetyver, větvičník, ylang ylang, zázvor

Zapomenout nemůžeme ani na ty zvířecí: bobr, cibetka, kabar pižmový, vorvaň – ambra.

Tak, to nutné - nudné máme za sebou a můžeme se zasnít.

Egypt, vůně a bohové

Starý Egypt, horko, sucho, pou­šť a bůh Tovt zašeptal veleknězi recept tajemné vůně, kterou chtěl být okuřován.

Sakra, to jsem neřekla. Parfém vznikl z per fume - kouřem. Tak se vlastně Tovt stal prvním egyptským parfumářem. Celý Egypt voněl jeho vůní a ostatní bohové se raději hned přidávali a vůně přebily „nevůně“ ze spáleného masa obětních zvířat.

Bohové se namlsali. Po ránu vyžadovali pryskyřici, v po­ledne myrhu a večer směs „kipi“ pro sladký spánek. Co vlastně kipi, někdy psaná jako kypi, obsahovala? V starověku byste v ní našli med, kručinu, šafrán, myrhu, kardamon a rákos.

A jak to bylo u královny ze Sáby?

Královna ze Sáby prý patřila k obrům, měla mít 2,5 m. V jejím království se asi 3000 rodin staralo o posvátné kadidlovníkové stromy. Semitský bůh Baal měl totiž v den svého svátku nárok na 1000 talentů, které se pálily v jeho chrámech. Což znamenalo skoro 26 tun spálených stromů.

Také Jehovovi se ta myšlenka zalíbila. Poslal proto Mojžíšovi recept na směs vonných látek, které se měly spalovat na Arše úmluvy. A tak se tato praxe začala pomalu rozšířovat po světě.

Zavřete oči a představte si: vonné dýmy z oltářů stoupají vzhůru k božstvům – ty z kadidla k Budhovi, růžové nebo jasmínové k Attarovi, myrha voní Astartě a santal Zarathuštrovi.

Po dobytí Egypta

Do antického Řecko-římského světa se rozšířila směs rostlinných parfémů, používaná jako dar i jako lék proti nemocem. Tady jsme u té vůně kipi/kypi. Popularitě se těšila v období vlády Ptolememaiovců, tedy od roku 323 př. n. l.

Podívejme se do Pompejí. Máte? Vidíte tu krásnou fresku představující tehdejší parfumerii, krámek mastičkáře – copak se skrývá za těmito názvy? Jak voní balzám z hyacitnů, lilií, narcisů a růží?

Tak – a tady vás nechám a příště se podíváme, co bylo po rozpadu Západořímské říše…


Reklama


Reklama

Témata článku

 Váš příspěvek

Reklama

Kjitka 01.11.17 21:44

@Danilejka to jo, ráda se tím probírám, i jsem si psala třeba s firmou Nina Ricci a tak…za totáče… :wine:

Danilejka 01.11.17 21:40

@Kjitka Jitu, tak to máš doma hotové poklady :-)

Článek je prima, děkuji!! :rose:

Kjitka 01.11.17 21:29

zatím víc nemám napsané…ale pokud by vás něco zajímalo
která firma? mám doma haldu papírových podkladů, katalogy, časopisy a tak, ještě z doby, kdy nebyl net…

alibi 01.11.17 21:14

Jitko, děkuji :palec:
(A mmch nefunguje mi tu zmiňování)

Kjitka 01.11.17 17:31

Čtení k ranní kávičce - 6

Hermès, čti [ɛʀˈmɛs], řecký bůh, nebo pařížský sedlář? Thierry Hermès /1801 – 1878/ si otvírá 1837 dílnu v obchodní čtvrti nedaleko Madeleine.
Hermès je sice francouzská módní značka, nicméně rodina Thierry Hermèse pocházela z Německa a v Paříži se usadila až v roce 1828.
Hermès tedy založil firmu, která se doposud nachází v majetku rodiny. Dnešní sortiment zahrnuje kabelky, obuv, šperky, hodinky, oděvy, parfémy a dokonce porcelán…ale rychle zpět ke kořenům…

Protože tehdejším dopravním prostředkem je kůň, event. kočár tažený koněm, koňmi, obchod s postroji, sedly, uzdami, kočárovými řemeny, rukavicemi pro kočího velice prosperuje. Tyto doby připomíná současná podoba loga značky Hermès - dvojspřeží s jezdcem.
Firma 1867 zhískává ocenění na výstavě v Paříži.

Po smrti zakladatele značky žezlo převzali syn Charles-Emile a vnuci Adolphe a Emile-Maurice, kteří rovněž pokračovali ve výrobě koňských uzd.
Syn přesouvá sídlo do lepší čtvrti Faubourg St. Honoré č. 24 – mimochodem najdete ho tam ještě dnes, je to poblíž nám. Svornosti – Place de la Concorde.

Věhlas firmy se zvětšuje, už dodává do své původní vlasti, Německa, a do Holandska, Belgie, Polska a hlavně…pozor…stává se dodavatelem ruského cara Mikuláše II.

Rok 1920 znamenal pro firmu Hermès zásadní zlom. Koňský kočár byl nahrazen automobilem a firma tak čelila novým výzvám. Světlo světa spatřily exkluzivní brašny a kufry zhotovené dle principu staré sedlové brašny. Ale také rukavičky, pásky, kabelky – vše ručně šité.
Další změna nastala po smrti Charlese-Emile Hermès, kdy firmu převzal jeho zeť Robert Dumas společně s Jean-Rene Guerrandem a představili Hermès kravatu, plážový ručník a řadu parfémů, z nichž nejtypičtější jsou Caléche a Equipage. Tím tak po dlouhá léta rozšířili řadu výrobků se značkou Hermès.
Po skončení II. Svět. Války se objevuje typické balení výrobků: oranžové krabice s lněnou stužkou a logo vévodského kočáru, fr. Calèche /čti kaléš/

V roce 1951 vymírá rod po meči a nastupují zeťové – jeden se věnuje hedvábným šátkům, druhý kravatám a přidává i drobné bytové doplňky. Vznikají po světě butiky, v Praze až 1997.

A co se vrátit k vůním?
Protože kůže každému nevoní, zrodil se nápad vytvořit nějakou vhodnou vůni. A tak se začalo v r. 1950 nedaleko Rouenu pod vedením vlastního parfuméra. Kvalita mimořádná, na výrobcích se nešetří.

První skutečnou vůní je v r. 1951 Eau D´Hermès…dnešní terminologií unisex.
1960 vzniká Calèche – zavřete oči…soumrak padá na Bouloňský les, klapou koňská kopyta, blíží se kočár s tajemnou kráskou, v ruce drží kosatec a kolem se šíří kouzelná vůně – zeleň, květiny, koření, dřeviny…
Myslím, že další vůně už lze dohledat v naší databázi, tak ještě něco k módě, snad nebude vadit…

První dámská módní kolekce byla vytvořena módní návrhářkou Lolou Prusac a byla představena v Paříži roku 1929.
Kultovním doplňkem se staly hedvábné šátky, které jsou dodnes neodmyslitelnou součástí řady výrobků značky Hermès a mezi ženami se těší velké oblibě. Od roku 1937 se vyrábí šátek Carré Hermès, na jehož výrobu je zapotřebí 250 kokonů bource. Do této chvíle bylo vytvořeno 25 000 různých vzorů. Většina je motivována jezdeckými symboly.
Dnešní módní trendy značky Hermès diktuje avantgardní módní návrhář Jean Paul Gaultier, který navazuje na tradici značky a většinu své inspirace čerpá z jezdectví a šermu. Pod jeho taktovkou vznikají elegantní pláště a peleríny z nejjemnější kůže a kožešiny, tvídové kalhotové kostýmy a široké pletené kardigany s elegantními pás­ky.

Ještě je třeba přidat
Kelly bag – předlohou této překrásné kabelky, která vznikla v roce 1956, byla někdejší brašna na uzdění. Tento ušlechtilý model se vyrábí z nejjemnější teletiny a dostal jméno po skutečné módní ikoně a dámě s velkým D, monacké kněžně a herečce Grace Kelly. Dodnes se vyrábí přibližně 9 000 kusů tohoto modelu ročně a vždy pouze ručně.

Birkin bag – neméně legendární kabelka, která získala své jméno po herečce Jane Birkin, která přímo na jejím vzniku spolupracovala. Kabelka se prodává víc jak 30 let a šije se ručně v rozličných barevných variantách, v různých rozměrech i z mnoha druhů materiálů. Kabelka v sobě spojuje řemeslnou tradici, praktičnost a je určena pouze zákaznicím, které jsou hodny jejich nošení. A však i ony se musí smířit s dlouhou čekací lhůtou, která může být až dva roky. Tomuto skvostu se rovněž přezdívá "Rolls Royce“ mezi kabelkami.

Tak myslím, že tady se může skončit…máte birkin bag? No já klasicky nemám 8)))

Ingrid 01.11.17 17:26

Četla jsem první díl a čekala pokračování a až teď ho čtu v komentářích,nechá­pu,je toto možné?Takže články o líčení kusem podprsenky jo a krásné čtení o historii vůní ne?Tož jsem blbá já nebo někdo jiný? :roll:

Kjitka 01.11.17 17:23

tedy když se představím, jak by to stálo v krámě..... :wine:

Kjitka 01.11.17 17:22

tak pardon…nikoli falové, ale fialové…to je dost blbý překlep :pudl:

Kjitka 01.11.17 13:12

@Danilejka viď…a taky mi na dnešních tvůrcích vadí stádnost
jeden vymyslí růžový…a všichni hrrrrr a vydají růžové......příště hrrr, všichni falové…
je to dost nuda, nezdá se ti?

Danilejka 01.11.17 05:07

@Kjitka Jitu, děkuji za krasné pokračování :rose:

Vytvořit v dnešní době „velký“, nebo exkluzivní parfém musí být jako vymýšlet perpetum mobile v tom nepřeberném množství vůní z celého světa.
Není tedy divu, že mnohdy najdeme v některých vůních takovou podobnost, že by se dalo předpokládat, že jde o stejný parfém :-)

Kjitka 30.10.17 21:37

Čtení k ranní kávičce - 5

takže, kde jsme minule skončili? Ach ano, u tří esencí živočišného původu, které působí jako afrodisiakum.
Ambra – vylučovaná největším mořským savcem – vorvaněm
Cibet – to je sekret zvláštní žlázy šelmičky – cibetky asijské
Pižmo – to vylučuje v období říje jelen pižmový, který žije ve Střední Asii a na himalajských náhorních plošinách. Mimochodem, je to tak silná vůně, že laň ji ucítí na vzdálenost 1 km.
Teď mě napadá, že afrodisiaka jsou vlastně i vůně rostlin – lákají hmyz. Proto vlastně skleníkové rostliny tolik nevoní, jako by věděly, že tam hmyz není a jsou opylované uměle.

A co ještě je využívané při tvoření vůní?

Tak např. aromatické kořeny rostlin, různé mechy, dřeva, kůry, plody, pryskyřice, pupeny, zrna…

Kdo tedy tvoří kompozice vůní? Nos, jak váš osobně nebo ve stadiu tvoření NOS. Což je člověk, který má velké schopnosti – údajně tvořené až v samotném mozku…

Od počátku 20. století se vonné olejové extrakce získávají pomocí prchavých rozpouštědel.
NOS z nich potom vytváří parfémy.
NOS ale má spíše smůlu, obvykle jen specialista ví, kdo vytvořil Chanel No.5 nebo Fidji…
Nemá lehkou úlohu, nejdříve mustí prostudovat, co vlastně bylo dosud vytvořeno, neby nezopakoval jiš existující vůni. Musí mít ale fantasii, aby se vydal svou cestou – musí najít linku parfému, na tu potom navěšuje další složky…
Jako základní složky jsou brány bergamot, galbanum, fialová, pomerančová, růžová esence.
Dále modifikační látky tymiánová, pomerančová a levandulová esence. Potom základní tony – to jsou trvalé substance, např. Z dubového mechu, cassie nebo pačuli. Jeden parfém může mít okolo 50 složek.
Na exkursi v Grasse jsme viděli práci NOSu.Seděl za půlkruhovým stolem a s několika patry, před sebou tisíce malých flakonů uzavřených zabroušenými zátkami. V ruce má držák podlouhých tamponků, které namáčí a zkoumá nosem a hodnotí a hledá ve svých vzpomínkách.
Vytvořit parfém je zdlouhavá a velmi nesnadná práce a ne vždy vede k úspěchu. A může se dokonce stát, že vymyslí již vymyšlené…
A co příště?
Co se vrátit zpět k rukavicím a kůži, která právě nevoní a se kterou začala firma Hermès?

Kjitka 24.10.17 21:37

Čtení k ranní kávičce - 4

Slíbila jsem renesanci … to se parfémovali všichni. Ale veřejné lázně najednou zely prázdnotou – místo koupelí se lidé parfémovali. Každá dáma chtěla mít svůj vlastní parfém, jedinečný, aby se odlišovala od ostatních.
V 17. a 18. století se umění nejproslulejších francouzských voňavkářů z města Grasse v Provence stalo známé po celém světě.
Za - krále Ludvíka XIV – známého i pod honosným názvem – Král Slunce – (1638 – 1715) - předepisovala etiketa používat pro každý den jiný parfém.
Nejmodnější kolínskou byla „ Andělská voda“ - výtažky růží, pomertančů, santalu a styrače.
A mimochodem…hlavy žen se změnily v koše čerstvých květů…o hygieně jsem hovořili výše… a voňavkáři byli ti největší umělci…co dodat?
Jenže na konci 18. století došlo vlivem několika okolností, třeba i naštvaností prostého lidu - k Velké francouzské revoluci – asi víte 1789. A situace se změnila. Jenže ne na dlouho, už za Direktoria – ano Napoleon – se polonahé krásky – podle módy empíru – polévaly nejjemnějšími parfémy…lehaly na pohovky récamier…Sám válečník Napoleon vypotřeboval za měsíc 60 flakonů kolínské vody. Na vojenská tažení s sebou vozil vzácné skříňky plné flakonů a krabiček s parfémy.
Zámek, kde bydlel s Josephinou, ještě další století voněl jejími parfémy…

A co doba romantismu? Byl objeven nový způsob destilace – a s tím i snaha se prosadit na trhu – a už se objevují jména, co nám i dnes něco řeknou – hádejte, kdo?
Guerlain, Bourjois, Pinaud, Molinard…
Když Balzac popsal trampoty jednoho voňavkáře, byl to podnět využít ke zvýšení poptávky i tisk.
Z drobných obchodníků se časem stávali průmyslníci. Přispěl k tomu vývoj v chemickém průmyslu, vývoj nových sloučenin – tím se obohatila škála vůni.
Převrat způsobilo objevení kumarinu a heliotropinu, které se přidávaly k jasmínové a růžové esenci – tím vznikl již moderní parfém.

Kumarin (systematický název 2-H-chromen-2-on) je chemická sloučenina (benzopyron), toxin obsažený v mnoha rostlinách, zejména ve vysoké koncentraci v semenech silovoně obecného (Dipteryx odorata), tomce vonné (Anthoxanthum odoratum), svízeli vonném (Galium odoratum), divizně (Verbascum) a tomkovici vonné (Hierochloë odorata). Má sladkou vůni, snadno rozpoznatelnou jako vůně čerstvě pokosené trávy, používá se v parfémech od roku 1882. Má také klinickou hodnotu jako prekurzor pro různé antikoagulanty, zejména warfarin, a používá se jako aktivní médium v některých typech barvivových laserů.
Název pochází z francouzského názvu coumarou pro silovoň obecný.
Zdroj https://cs.wikipedia.org/wiki/Kumarin

V době secese, kolem roku 1900, se začaly objevovat romantické názvy parfémů
Proto miluji Rosinu
Pánův kapesník
Princ Zurio
Pro divadelní divu Sarah Bernhardt nejen Mucha namaloval plakáty, dnes světoznámé, ale Guerlain připravil i speciální parfém.
Je zajímavé, že člověk se snažil překrýt svůj, kdysi vyzývavý pach, vůněmi, které hrají důležitou roli v milostném životě…tak a je čas končit, příště si o tom povíme víc…

Kjitka 21.10.17 21:39

Čtení k ranní kávičce – 3

Tak se vracíme ke Středozemnímu moři. Kdysi tam Féničané zanesli první vzácné kapky parfémů… Vidíte jejich lodě? Cítíte i vůni moře?
Ve Francii se začalo dařit pěstování rostlin pro výrobu parfémů - kosatce, vetiver, sandat, růže, jasmín, sporýš lékařský, myrtu, kakost…cítíte ty vůně? Vidíte ty barvy? Krása, že?
Ve Francii, kde se dnes vyrábějí nejznámější parfémy, se vlastně parfémy dlouho nepoužívaly, to až paradoxně křížové výpravy způsobily rozšíření. Přeživší hrdinové přinášeli parfémy svým dámám – možná jako omluvu za pásy cudnosti, kdo ví?
Po vyčerpání zásob ze Svaté země se našel nový zdroj v italských Benátkách nebo ve španělské Cordobě. To byly totiž důležité zdroje obchodu s kořením a k tomu i parfémy vlastně patří tématicky.
Víme, že nejoblíbenější v té době byl parfém s vůní pižma – a protože to byla docela vzácnost, prodával se ve zlatých nebo stříbrných kulatých nádobkách – stříbro bylo v některých zemích ceněno víc, než zlato, jako čistější kov.
Středověk byl hluboce nábožensky založený, vyrůstala jedna katedrála za druhou. A samozřejmě – katedrály i kaple a kapličky se musely provonět, stejně jako posvátné předměty pro poutníky.

A kdy tedy došlo ke skutečné ofenzívě parfémů ve Francii?
Nepochybuji, že jako milovníci vůní, už víte. Ano, v polovině 16. století Kateřina Medicejská zavedla tuto módu…
Tady udělám jednu dost důležitou odbočku. Anna Golonová – kdo ví, kdo to je? Správně, historička, která se svým manželem Sergem napsala slavnou Angeliku. A v jednom televizním rozhovoru – tuším na France 24 – říkala, že ve Versailles, v tom slavném paláci, měl k dispozici u svých komnat záchod jen král a k tomu to slavné křeslo a speciální čestnou funkci – utírače královského pozadí. A jinak tam byly celkem 4 záchody.
Ostatní si ulevovali, kde se dalo, klidně i na chodbách, v různých zákoutích a prý k tomu
sloužily i slavné medicejské vázy. Počítám, že podobně to vypadalo i v Louvru. Takže se moc Kateřině nedivím.

Jeden člen její družiny si otevřel krámek s parfémy na Pont-au-Change  – tam se scházela celá bohatá elegantní Paříž.
A to by ale nesměl být středověk - prodávaly se tam i jedy. Navoněná rukavička mohla znamenat i smrt. Asi potom bylo slušné před podáním ruky si rukavici sundat…
Historie rukavic ostatně patří k parfémům. Nevěříte?
Muži dlouho nosili železné rukavice, patřící k brnění. Po křížových výpravách je vyměnili za kožené. Ovšem kůže nepříjemně páchla, proto se napouštěla do santalu, bergamotu, cibetu, vanilky, pižma nebo ambry…
Král Filip Sličný nakonec přiznal výrobcům rukavic i statut voňavkářů. Cechy měly kdysi velkou moc.
Na tuto problematiku – vonění kůží – narazíme, až budeme mluvit o firmě Hermes…
Tak a příště pohovoříme o renesanci…

Kjitka 21.10.17 18:54

@Renusatko děkuji, tak já budu pokračovat :wine:

Renusatko 21.10.17 10:56

Jitko, obdivuju, že jsi to tady ještě nevzdala. Je to konečně zase něco, co si ráda a se zájmem přečtu. Mimo občasného přínosného příspěvku nebo třeba tvého článku, je tady úplně pusto a temno.

Kjitka 20.10.17 23:27

@Takina jo, to mě taky dostalo, přitom lepší kosmetické firmy prodávají spešl houbičky…

Takina 20.10.17 06:37

@Kjitka
Jitu, děkuju za upozornění na článek, ráda jsem si ho přečetla, škoda těch obrázků atd., ale i tak, to je pro mne moc hezké čtení. Škoda, že tady se dává přednost radám, jak nanášet make-up podprsenkou (tedy vycpávkou z podprdy) :rose: :rose:

Kjitka 18.10.17 20:35

Tak se nám rozpadla Západořímská říše – a jak to bylo dál?
V Cařihradu zůstalo umění výroby voňavek a zároveň mělo toto město v rukou i převážnou část celého obchodu i po suchozemských cestách.
Arabové si udrželi tajemství voňavých svahů Hadramautu. Ale jejich mořeplavci dovedli využívat monsun a dokonce vést lodi podle buzoly a tak se dostali až na Zanzibar, Cejlon, Sumatru., vidíte? Cítíte ty vůně? …
A tak jejich katalog OLEJOVÝCH esencí je velmi bohatý - kopr, heřmánek, myrha, máta, styrač vetiver… A proč olejové? To souvisí s kulturou lázní a natírání vonnými oleji.
Ale i v zemích islámu nastal úpadek, tím se otevřely nové možnosti pro Indii.
Od 12. a 13. století se dostává do popředí benátské, janovské i pisanské loďstvo, místo původního fénického a řeckého. A do toho byla Evropa ohrožovaná morem. A voňavky hrály v té době roli očistných esencí. Jistě registrujete bílé masky s dlouhými nosy, skoro zobáky - vkládaly se do nich chomáče látky napuštěné voňavkou – jednak chránily před zápachem, ale i před nákazou.

Došlo k objevu destilace
V Toskánsku se vyráběly oleje ze zimolezu, kozího listu, bílé lilie, aksamitníku, růže, fialky, jasmínu.
V jižní Francii z jasmínu, růží, lilií, fialky, kručinky a konvalinek.
A co mýdlo?
Nejvoňavější se vyváželo z Bologne, Janova, Alicante, ale brzy začala vyrábět mýdla i Francie v Chaillotu. Tato obec měla štěstí, v roce 1565 dostala královské privilegium k vaření mýdla.
Došlo ale i k jiné změně, dříve se dovážely hotové parfémy, nyní se začínají dovážet rostliny na jejich výrobu. A protože se zároveň na jih Evropy dostávají i Arabové je jen logické, že se tady začaly vyrábět parfémy – Palermo, Sevilla, Pamplona, Řím, Nice, Grasse.
A jaké rostliny se dovážely? Citroník zlatý, jasmín velkokvětý – ten dokonce z Nepálu, kolem 1550. Z Indie to byl jasmín bílý, kterému se dařilo i v Ligurii a Přímořských Alpách.
Do hry vstupují i Portugalci, posádky Vasco de Gamy se vylodily v Kalkatě 1498 a již 1523 činil obrat obchodu s voňavkami a kořením denně 700 000 cruzeirů.
Po dvě století probíhá válka vůní mezi Portugalci na jedné straně a Španěly, Holanďany a Brity, na straně druhé. Španělsko vyrazilo k břehům Ameriky a dováželo balzám tolů – název je odvozen od kolumbijského města Santiago di Tolů – a bílý balzám z Guatemaly.
A co tuberoza? Tam je sporné, zda pochází z Mexika nebo Indie.
V Guayaně a na Antilách dal královský zmocněnec vysadit pimentovník, který pochází z Madagaskaru a také muškátovník vonný z Japonska, vysloužil si tak přezdívku „misionář vůní“.
V Evropě se mezitím začaly vyrábět oleje z pelyňku, routy, máty a siamského zázvoru.
Myslím, že můžeme vonnou válku opustit, jak se chovaly některé země v koloniích – to dobře víme.
A příště se vrátíme ke Středozemnímu moři…

Kjitka 18.10.17 20:34

tak jdu na to
ale
nebudou tam obrázky, ani zvýrazněné atd, jak to dělá redakce
omlouvám se

Danilejka 18.10.17 19:59

I já pokračování uvítám Jitu :hug: :rose: a děkuji za snahu :-)

Takina 18.10.17 19:53

Já bych si pokračování moc přála a děkuju za něj.

Kjitka 18.10.17 19:39

co když sem pod článek dám pokračování? zajímalo by to někoho?
stejně mi ten první nikdo nezaplatil…tak na to m budu stejně.....

Danilejka 13.10.17 10:49

K tomu už vážně není co říct. Snad jen, že Arome odešlo kompletně do věčných lovišť.

Ještě, že je tu těch pár vláken, kde to trochu žije. Nosné pilíře téhle stránky se pomalu lámou a ztrácí :-?

alibi 13.10.17 10:01

ze strany redakce o články o historii parfémů není zájem… neuvěřitelné!

Není zájem… ach, tak tohle mne zase po dlouhé době dostalo, i když jsem se domnívala, že tady mne už nepřekvapí vůbec nic.

Není zájem ze strany redakce. Ze strany uživatelů rozhodně je, ale koho tady zajímají uživatelé?

Použila bych nějaké hnusné smajlíky, ale jsou opravdu všechny tak ošklivé, že si to odpustím…

Příspěvek upraven 13.10.17 v 09:51

Kjitka 12.10.17 23:01

jo a děkuji za přízeň, potěšilo mě to
Přeci jenom jsem baba a mám o vůně zájem celý život. :wine:

Kjitka 12.10.17 22:58

tak asi poslední zpráva
se strany redakce o články o historii parfémů není zájem, chtějí novinky.
Nevím, kde bych sehnala konkrétní vzorky novinek, navíc - já neumím to popsat tak, jak třeba Hanka…Přijde mi slušné si to přiznat.
Pokud si to redakce nerozmyslí, tak se omlouvám, ale publikovat již napsané články nemohu…
:wine:

Kjitka 24.09.17 21:14

pokračování má redakce od 19/9, mám ještě několik článků hotových, tak třeba… :rose: , děkuji všem za kladné ohlasy, to potěší

haifa 24.09.17 16:26

Tak to bylo moc krásné čtení, těším se na pokračování

Petra Psavá 24.09.17 12:44

Díky za bezva výlet do starých časů a taky za inspiraci s malým světlem :palec: Těším se, co bude (vlastně bylo) dál :potlesk:

Classique 23.09.17 19:15

Děkuji :rose: a prosím další!

Barbberry 22.09.17 06:16

Krásny článok k rannej káve, ďakujem :kytka: Teším sa na pokračovanie :)

Kjitka 21.09.17 19:58

@Biely kvet děkuju ti, já ty vůně a flakony…a moc miluju, celý život, moc mě baví o tom i něco napsat :-*

Biely kvet 21.09.17 19:55

Si zbytočne skromná! Je to dobré, neboj. ;-)

Kjitka 21.09.17 19:52

mám připravených několik článečků, píšu to záměrně jako diskusi, protože si nechci hrát na mentora, co všechno ví a zná, všude byl a od všeho má klíče

posílejte mi event do vzkazu dotazy, podněty…co by vás zajímalo…a já to ráda zpracuji
neurazím se, pokud najdete nějaký jiný odkaz a pod.
jsme domluvení?
díky
já sbírám miniaturky a moc mě zajímá „život“ těch firem..něco se mi nedaří dohledat, mám hodně staré
:wine:

Takina 21.09.17 11:32

Krásný článek, moc potěšil. Děkuju!

Kjitka 20.09.17 13:15

@Gorilka já si toho nevšímla, už jsem napsala adminu o přeřazení, děkuji za upozornění

tabusenka 20.09.17 13:00

Krásné počtení :palec:

Gorilka 20.09.17 11:44

Pročpak je článek ve špatné sekci?

Makiiii 20.09.17 09:21

Moc pěkně, Jituš, píšeš. Děkuji za zajímavý článek a už se těším na pokračování. :rose:

Aromaterapie 19.09.17 22:56

Moc pěkný článek, krásně nám to tady rozsvítil :potlesk: .

Kjitka 19.09.17 19:30

děkuji, měla jsem strach, jak se to bude líbit, budu pokračovat.
Mám v duchu připravené pokračování, ale pokud máte někdo námět, dotaz, prosím do vzkazu a zkusím :-*

Arome renet 19.09.17 18:05

Tvůj článek jsem si s chutí přečetla, moc pěkné :potlesk:

Renusatko 19.09.17 17:28

Moc tady teď nečtu, ale tvůj článek jsem otevřít musela. Výborně. :rose:

Danilejka 19.09.17 15:11

Moc pěkný článek, díky! :rose:

Ivušenka 19.09.17 14:57

Krásně napsáno…těším se.na další putování :-*

alibi 19.09.17 14:56

absolutně nestíhám běhat po vláknech, ale na Tvůj krásný článek jsem si udělala čas. děkuji a těším se na pokračování

Jituško,

hrozně dlouho jsem se Ti neozvala, za což se moooc omlouvám, každopádně Tvůj článek mi pohladil srdíčko, děkuji :kytka: :kytka:

porjk 19.09.17 10:45

Rozsvítit malé světlo. To se ti povedlo, pěkný článek,těším se na pokračování. :palec:

Biely kvet 19.09.17 09:43

Potešil ma Tvoj článok, kiež by sa našlo viac aromáčiek, ktoré vedia tak zaujímavo písať … Dúfam, že takýchto dobrých voňavých článkov tu budeme nachádzať čím ďalej, tým viac… :rose: :rose: :rose: Ďakujem!

Přidat komentář
Stránka:  1 2 Další »

Reklama


Reklama

Nejčtenější