Parfémy už nevoní tolik jako dřív. Můžou za to zvířata

Živočišné přísady mají afrodiziakální účinky, vydrží vonět až desítky let a perfektně fixují ostatní vonné látky. Kdysi hrály ve výrobě parfémů hlavní roli, ale dnes už se nepoužívají. Parfémy tak ztrácejí na intenzitě i výdrži. Bez kterých ingrediencí získaných ze zvířat dříve parfuméři nedali ani ránu?

Silný odér živočišných přísad sám o sobě odpudivě zapáchá. Po zředění ve správném poměru ale zmizí a představuje přímo bezkonkurenční ingredienci, která parfémům prodlužuje především výdrž na kůži. Toho si všimli už voňavkáři ve starověku – živočišné přísady používali ve velkém a zpracovávali je tak zdlouhavými a náročnými postupy, že si to dnes ani nedokážeme představit.

Pižmo voní nejdéle


V dalekých Himalájích žijí chlupatá zvířata podobná kozám, kabaři pižmoví. Tito vcelku nenápadní kopytnatci drží na poli voňavkářského řemesla celosvětové prvenství. Výměšek z jejich žláz (umístěných ve váčku poblíž pohlavních orgánů), známý jako pižmo neboli mošus, přestavuje tu nejdůležitější surovinu a nejsilnější ingredienci v parfumářství. Jediná kapka pižma vydrží vonět celých čtyřicet let.

Ambra větrala tři roky


Tahle nevalně vypadající tukovitá hmota plave ve velkých chuchvalcích na hladině moře anebo se vyplavuje na břeh. Dlouho nikdo neznal její původ, nejspíš se ale vylučuje ze žaludků vorvaňů, kteří požili sépii. Právě ambra se dříve starala o trvanlivost vůně. Voňavkáři ji ale nejdříve museli tři roky nechat větrat na vzduchu, poté rozpustit v lihu a následně zředit.

Bobrovina připomíná Orient


Bobrovinu (neboli bobřinu či castoreum) používali arabští parfuméři už v devátém století. Silně aromatický a páchnoucí výměšek žláz z břišní dutiny bobra po zředění dodával parfémům kořeněné orientální tóny. Kromě toho ustaloval ostatní vonné suroviny. Nebohá zvířata však musela být kvůli získání vzácné příměsi zabita a váček se žlázami jim vyříznut z těla.

Cibet váže jiné vůně


Také cibetky, zvířata podobná kunám, které žijí převážně v Jihovýchodní Asii, představovaly pro voňavkáře po dlouhá staletí důležitý zdroj parfumářských ingrediencí. Sekret podocasních žláz, máslovitá hmota zvaná cibet, dokáže perfektně vázat jiné vůně. Z etických důvodů se dnes používá syntetická náhrada.

Hyraceum zkvalitňuje parfém


Podobně jako sekrety bobra nebo cibetky sloužily parfumářům i výměšky žláz skalního jezevce žijícího v Jihoafrické republice. Hyraceum bezvadně dokázalo navázat další vonné příměsi a zvýšit kvalitu výsledného parfému.

Používají se živočišné přísady i dnes?


Parfémy, které obsahují tyto originální příměsi, jsou v současnosti velice drahé. Pracují s nimi pouze úzce specializovaní voňavkáři, kteří stále využívají původní postupy výroby vůní. Průmyslová výroba parfémů pracuje se syntetickými náhražkami. Ty však nedokážou vlastnosti fixátorů živočišného původu napodobit na sto procent. Parfémy proto rychleji vyprchávají a nevoní tak intenzivně jako ještě za dob našich babiček. Na druhou stranu při jejich výrobě neutrpělo žádné zvířátko a celý postup probíhá v rámci etických zásad.

Máte ve své sbírce parfémů vůni s obsahem živočišných příměsí? Dokážete poznat rozdíl na první přičichnutí?

Autor: Eliška

Make-up byste na její poličce nenašli, zato bez svěží květinové vůně nedá ani ránu. Stejně tak neodolá neustálému zkoušení novinek ze světa přírodní kosmetiky.

Témata článku

Nejčtenější