Test imitací 3. - L'Ambre

L'Ambre jsou další alternativní vůně, které se objevily na našem trhu. Jsou dražší než Federico Mahora a také marketingový obal je jiný - zatímco FM uvádí, že jeho vůně jsou na 99.9 % podobné originálům, L'Ambre jde ještě dál a tvrdí, že jeho vůně jsou přímo originály. Má se to asi tak: firma, která vůni dodává na trh, např. Calvin Klein, ji nevyrábí, ale objednává si ji u výrobce (to není nesmysl - málokterý módní dům by si ostatně mohl dovolit vlastní fabriku na parfémy, kde by probíhal celý proces výroby parfému, vytvořením počínaje a balením do krabiček konče, dokonce i vlastního parfuméra mají jen některé domy, vytvoření a poté i výroba parfému se proto zadává specializované firmě). V továrně na parfémy vůní vyrobí, zabalí do určených flakonů a ty se potom rozvážejí do parfumerií a butiků, samozřejmě je kolem toho reklama a spousta výdajů a výsledek je proto velmi drahý. Ale v téže továrně mohou tu samou vůni lít i do neutrálních flakonků bez označení jména parfému či výrobce, a ty potom prodávat. Dioru to nevadí, má jedinou podmínku, aby na flakonu nebylo jeho jméno a jméno vůně. Obsah je tím pádem zaručeně originální, ale cena dramaticky nižší!
Podle mého názoru je to stejná, možná trochu drzejší pohádka jako tvrzení Federica Mahory. Zjistila jsem však, že mezi dealery L'Ambre je zřejmě vyšší procento těch, kteří se chovají vyloženě jako podvodníci a své parfémy nabízejí bez upozornění jako originály, s ilustračním obrázkem originální vůně. Narazíte na ně např. na Aukru. Naštěstí ne všichni jsou takoví a právě na Aukru jsem narazila na velmi ochotnou prodejkyni L'Ambre, která mi zaslala vzorečky na vyzkoušení. V tomto článku proto najdete výsledky zkoušky tří vzorků.

5th Avenue (Elizabeth Arden)

5th Avenue.jpg

Tuto vůni jsem mohla porovnat vedle originálu a mohla jsem srovnávat i s imitací od FM, kterou jsem také zkoušela. Ta byla dost nepovedená, voněla mýdlově a lacině. Na vzorku od L'Ambre mě zarazila barva, byl zcela bezbarvý, zatímco originální 5th Avenue je žlutá. Po nanesení na kůži jsem přičichávala opatrně, neboť imitace od FM mě naučily ostražitosti, ale byla jsem mile překvapená. Imitace 5th Avenue není stejná jako originál, ten je sladší a opojnější, imitace je sušší a řekla bych i poněkud jednodušší. Nejvíc v ní chybí výrazný šeříkový tón (je tam, ale slabší) a pokud právě kvůli němu 5th Avenue milujete, imitace se vám moc líbit nebude. Podoba je však poměrně blízká, zvlášť po čase, kdy se vůně rozleží a trochu vyvoní, a nezaútočila na mě žádná pouťová lacinost, které jsem se obávala. 5th Avenue od L'Ambre bych zařadila mezi zdařilé a nositelné alternativní vůně.
Výtku bych měla k výdrži, originální 5th Avenue mi nikdy nepřišla jako vůně se zvlášť dobrou výdrží, přesto imitace zmizela z kůže ještě o něco dříve.

No. 5 (Chanel)

N°5.jpg

Chanel No. 5 jsem neporovnávala přímo vedle originálu, musela mi stačit vzpomínka a zkušenosti s nošením jiných aldehydových vůní. Zvlášť na aldehydy jsem byla zvědavá, v levnějších vůních (ať už imitacích nebo různých vůní z drogerie) se většinou nevyskytují.
I u tohoto vzorku byla barva mimo, zatímco imitace byla jen lehce nažloutlá, originál má temně zlatožlutou barvu. Po nanesení na kůži mě porazil nesnesitelně mýdlový začátek, což je u aldehydových vůní v pořádku. Potom se postupně zmírňuje. Protože jsem neměla možnost posuzovat originál s imitací vedle sebe, nemůžu podobu hodnotit přesně; z Chanelu si nejvíc pamatuji jemný a elegantní základ s vanilkou, santalem a květinami, imitace mi ho nepředvedla - byla podobně jako u 5th Avenue opět spíš sušší. Jako by se pod tím mýdlem schovávalo spíš něco do chyprova. Nicméně přestože stoprocentní podobu potvrdit nemůžu, musím opět konstatovat, že to není zlá vůně. Pokud se vám líbí ostřejší mýdlovost aldehydových vůní a máte ji raději spíš nasucho (ne s vanilkou nebo kořeněným základem á la orient, jako je třeba můj oblíbený Arpege), budete s L'Ambre No. 5 spokojeni. Opět jsem nenašla žádný pouťový tón, který by mi vůni vyloženě zprotivil.

J'adore (Dior)

J´adore.jpg

Po předchozích dvou testech jsem očekávala, že ani imitace J'adoru nebude žádný odporný puch, a nemýlila jsem se. J'adore je jedna z mých bývalých favoritek a stále vlastním zbytek, který jsem mohla použít pro srovnání. Zjistila jsem, že podoba je dosti špatná - originál je sladší, plnější než imitace, ta mu byla podobná spíš ze začátku a potom se proměnila v dost odlišnou vůni. Byla spíš čistě květinová než květinově ovocná, voněla trochu jako jarní kolínská s konvalinkami a lípou a jen nepatrnou stopou něčeho nasládle ovocného.

Celkový verdikt: imitace L'Ambre jsou lepší než Federico Mahora. Vzorky, které jsem měla, nebyly tak čpavé a protivné jako FM a daly by se bez větší ostudy nosit. Problematická je cena, která je o dost vyšší než u FM, v některých případech (5th Avenue) dokonce vyšší než cena originálu! Firmě L'ambre bych navrhovala vykašlat se na pochybný džob s imitacemi, které si spousta lidí nekoupí už kvůli pověsti kopie, a prodávat své vůně prostě za sebe. L'ambre prodává i kosmetiku, co jí brání zařadit se po bok Avonu, Oriflamu a Mary Kay, které také nabízejí vlastní vůně?