Cenově příznivé nákupy vůní a kosmetiky pro muže

@1rožec
Kůň i Lev se vyrábějí v konc. EDT a EDP, bohužel reakce jsou občas nejednotné a nadto do toho vstoupily další faktory, i. e. omezení IFRA a odlišné šarže.
U této postrádám zkušenost s koncentracemi, u Equuse preferuji svou láhev EDP (ovšem platí výše uvedené).
Lalique, když to zjednoduším, vyráběl/vyrábí - Pour Homme Lion (podobný Bois de Potugal), Equus, Le Faune (podobný Chanel PH) a White.
Nejméně se mi líbí White.

Edit: 16/01/2020
Už to neplatí, změnily se mi preference nebo Liona zkouším ve špatném ročním období.
Lion je poslední.

Příspěvek upraven 16.01.20 v 09:03

Díky @Frankie !

Radiant Bergamot a celá tahle Ferrari řada je extrémně syntetický počin. Zpočátku se mohou zdát fajn, ale záhy je to totální bolehlav. Nicméně Radiant měl svého času nějaký výpadek a američani mi na eBay za tester trhali ruce 

@hromar
Mladí mají syntetiku rádi a Ferrari neoblbuje alespoň cenami jako niche značky.
Na druhou stranu existují snobové, kteří si kupují citrusové vody velikostí všelikerých a plácají hlasitě rukama do vody.
Jistěže/Ještěže na ně máme vlastní vlákno (pak už jedině do klece). 

@Frankie Slovo snob je mnohdy špatně nadužíváno.
Snob totiž jen napodobuje vnější symboly života lidí, k nimž vzhlíží a mezi něž by chtěl patřit.
Což myslím nemá s vůněmi moc společného-naštěstí. Ingredience a umění namíchat kvalitní vůni něco stojí. Tyhle syntetické vodičky podle mne dnes míchá nějaký robot, taky v nich není cítit nic originálního, žádná duše, ani název nikdo dlouho nevymýšlí. Je to bohapustý spotřebák.
A mladí mají syntetiku rádi, protože k ničemu jinému nečuchli.
Takhle bych to viděl v neděli já.

Ferrari mi naopak přijde hodně předražený a ani za tu „nízkou“ cenu podle mě nestojí. Jde o to, co kdo ve vůních preferuje… A o tom to je  

Klucíííí, vy se umíte ozvat!
Ne všechny Ferrari mi opravdu sedly, k některým hledám cestu marně dodnes, ale umění je vůbec přiznat barvu.
Nicméně pořizovací cena za ně se mi zdála tak nějak přiměřená.
Spíše ty slepé koupě niche vod s „vymačkaným citrónem“ jsou tak dobré, že mnohdy zázračně vidět počnete - bezradně bloudíce po prašných cestách zlými větry otloukáni.

@Frankie

Franto, já vím, že niché vůněmi pohrdáš, že by sis niché vůni v životě nekoupil, že ve spoustě příspěvcích se (nejen) do mě kvůli mé zálibě v niché vůních navážíš, ale věř, že jsou lidi, kteří na rozdíl od tebe upřednostňují kvalitu před kvantitou a že rozhodně nemám potřebu hrát si na snoba nebo se vůněmi předvádět  

Uvedu příklad s vymačkaným citronem.
Minulost prostě nevrátíme. Dnešní DIOR Eau Sauvage, který si může kdokoli vyzkoušet na pultech parfumerií je kvalitativně horší než WC čistič s vůní citronu. A to nemyslím jako vtip.
Vezmu-li si třeba Roja Scandal za cenu, která je fakt děsivá, mohu si přiblížit jak asi voněl CHDES koncem 60. let. Mám doma asi 2ml a občas si šňupnu - je to nádhera.
Ale tak je to prostě se vším. Kvantitu na úkor kvality zavedli číňani a zničili několik generací. EU se snaží zachránit svět emisemi na zlomku zeměkoule a já už si nemůžu koupit dnes nové auto se silným motorem. Naštěstí si ještě mohu koupit vůně, které mají kvalitu a duši. A až to nepůjde v EU koupím si ji třeba v UAE. Největší vtip ale je, že mnohé kvalitní vůně stojí stejně, či méně než mainstreamový brak. A to jsou už mantinely, kterým nerozumím a ani rozumět nechci. A't si každý kupuje co chce, ale ať si mi tady nesnaží nikdo namlouvat, že např. dnešní Eau d’Hermès je skvělá vůně. Je to stejný záchod jako Eau Sauvage.

Přes niché citrusové vodičky jsem tu přeborník asi já!
Tak se kluci neozývejte!  

Já si to začnu brát osobně až si na toho snoba začnu hrát .

Ukažte mi, kde je ta Aqua a já začnu něco plácat  

jj, @Frankie třeba ten Miller Harris Le Pamplemousse , co máš o ode mne do sbírky  

@Jirka84 Franta ničím nepohrdá, jen jako sběratel na to má širší pohled a sbírku. Dobré vůně umí ocenit, niché ne-niché, to je klišé! přijď na sraz příští neděli, jestli můžeš. Budu mít s sebou pár pěkných vintage i nikovek, které oceníte oba. Franta i Ty.

@Frankie píše:
Na druhou stranu existují snobové, kteří si kupují citrusové vody velikostí všelikerých a plácají hlasitě rukama do vody.

@hromar píše:
Uvedu příklad s vymačkaným citronem.
Minulost prostě nevrátíme. Dnešní DIOR Eau Sauvage, který si může kdokoli vyzkoušet na pultech parfumerií je kvalitativně horší než WC čistič s vůní citronu. A to nemyslím jako vtip.
Vezmu-li si třeba Roja Scandal za cenu, která je fakt děsivá, mohu si přiblížit jak asi voněl CHDES koncem 60. let. Mám doma asi 2ml a občas si šňupnu - je to nádhera.
Ale tak je to prostě se vším. Kvantitu na úkor kvality zavedli číňani a zničili několik generací. EU se snaží zachránit svět emisemi na zlomku zeměkoule a já už si nemůžu koupit dnes nové auto se silným motorem. Naštěstí si ještě mohu koupit vůně, které mají kvalitu a duši. A až to nepůjde v EU koupím si ji třeba v UAE. Největší vtip ale je, že mnohé kvalitní vůně stojí stejně, či méně než mainstreamový brak. A to jsou už mantinely, kterým nerozumím a ani rozumět nechci. A't si každý kupuje co chce, ale ať si mi tady nesnaží nikdo namlouvat, že např. dnešní Eau d’Hermès je skvělá vůně. Je to stejný záchod jako Eau Sauvage.

Měl jsem možnost testovat Dior Eau Sauvage z 80 let a ten je super (@Frankie snad ještě tu trochu jetou lahev má). Jsou tam decentní tóny kůže a trochu kouře/dýmu. Fakt nádherná. Současné verze se zbavuji, neb slouží pro osvěžení toalety (tedy doslova toaletní voda  ).

Současnou Eau d'Hermes dělal Ellena a neodvedl vůbec špatnou práci (na to, že je to syntetika).
Shodou okolností jsem flakon věnoval Františkovi, protože všechny verze od 1992 dál (včetně těch dobrých z devadesátek) mi při dlouhodobém používání dělají červené fleky (kumarin a spol…). Stejně jako u Dioru od roku 2000 dál.
S verzemi Eau d'Hermes z roku 1988 a 89 se současná verze nedá porovnat. (A ty mé kůži nevadí). Starší verze jsou žel velmi těžko dostupné…
Můžeme někdy společně porovnat a zavzpomínat.  

U vůní jde především o restrikce IFRA, proto jdou všichni do oudů (jen pár výrazných jedinců do experimentů - což se prodává v rámci „nekomerčních“ niché). Ale pořád jsou výborní řemeslníci, co umí vůně s duší. Třeba zmíněný Ellena vedle syntetik má na svědomí kvalitativně skvělé vůně The different company (alespoň původní řada edp; charakteristická vysokým obsahem vonných složek). Takže je to i o zadání. Když nosy pracují za sebe je to jiné než když navrhují pro módní domy vlastněné kosmetickými koncerny. A jak koncerny skupují nikové značky, je znát posun v kvalitě (zhruba jako u Amouage… začínali kvalitními oleji a nyní míří k syntetice).

Přijde mi, že je to spíše jako s hudbou než jako s auty. Mainstream a komerce pohlcuje původně originální prvky svébytné autentické autorské tvorby… Jde především o byznys.

Příspěvek upraven 13.01.20 v 19:29

konečně po dlouhé době zajímavé čtení na Arome

@1rožec Jestli odvedl Ellena dobrou práci nebo ne nelze validně posoudit neb měl mantinely (IFRA). Umělec nesmí mít mantinely. Čili z tohoto důvodu nemohl odvést práci, kterou by chtěl. Těžko může tohle někdo popřít včetně jeho samotného. Amouage jde dopr, to je bez diskuze. Tlak na zisk. Budu se toho zbavovat, i když něco je velmi dobré, ale už tomu chybí vocásek . Já si jinak stojím za auty, protože hudba se mi buď líbí nebo nelíbí. Víc do toho nevidím. U auta dokážu ocenit i duši tvůrce nejen v designu.  

@hromar U reformulace moc nehodnotím umělecký aspekt, ale spíše to, nakolik se syntetickými prostředky Ellena přiblížil předchozím, méně chemickým verzim. A nakolik zachytil něco z toho, co je pro vůni charakteristické a je součást její podstaty. V tom mne mile překvapil. Umění mohu hodnotit u svébytné tvorby, IFRA ne IFRA. Tvůrčí svoboda je jedna věc a zadání něco jiného. Frederic Malle dal třeba výrazným nosům obrovskou svobodu a vznikly luxusní vůně (i v mantinelech restrikcí IFRA), včetně Ellenovy Cologne Bigarade/Bigarade Concentree. Když Ellena založil s Bachmakovem svou značku udělal si vůně po svém (např Osmanthus s 60% vonné složky-esenciální oleje z oněch čínských okvětních lístků; nebo podobně u Devine Bergamotu a dalších). Jeho dcera pak udělala zajímavé, velmi osobité - částečně syntetické vůně - pro stejnou značku. Když FM koupil koncern, dál dělají kvalitní vůně, jen už to není max. luxus ale byznys s luxusním zbožím. Rozlišujme tedy řemeslo, umění / tvůrčí svobodu, restrikce a zadání + budget zadavatele/majitele. Ale asi se shodneme na hledání kvality, ne?

Příspěvek upraven 14.01.20 v 22:30

@1rožec určitě se shodneme na většině, co jsi napsal.Napsal jsi to moc hezky a já s tím souhlasím. Dokonce bych to napsal obdobně kdyby: 1. mi bylo o 10 let míň, to jsem všechno pitval hodně do hloubky. Dnes už si to prostě více zjednodušuji . 2. je tu zásadní aspekt rozdílného vnímání stejných vůní více lidmi. Jinak se vůně projevuje na různých kůžích a jinak ji vnímají naše čichové buňky.
Např. já některé vůně od Chanel téměř necítím, Escentric Molecules vůbec-jen líh.
No a teda vůně Frederic Malle jsou pro mne povětšinou nenositelné. Jsou výjimky, ale ty jsou spíše dámské. Zubní pasta Geranium Pour Monsieur je teda dost strašná