HISTORIE PARFÉMŮ

Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Další »
Kjitka 4.11.17 13:36

Čtení k ranní kávičce 8
YSL
Asi na planetě neexistuje milovník vůní a módy, kderý by nevěděl, kdo to je.
Yves Saint Laurent
celým jménem Yves Henri Donat Mathieu Saint Laurent (1. srpna 1936, Oran, Alžírsko

Narodil v rodině ředitele pojišťovací společnosti a jeho manželky Lucienne Mathieu, kteří se přistěhovali do severní Afriky během Francouzsko-pruské války. Kvůli své křehkosti a jemnosti (a homosexualitě) neměl šťastné dětství, protože jej děti ve škole často šikanovaly
Zdroj Wikipedie
Když zavřu oči, vidím velký kuchyňský stůl, pod ním malý chlapec, který si hraje s panenkami a šije jim šatičky, okolo jsou jeho sestry a maminka…
a potom jeho nejmilejší vzpomínka:
Je horký podvečer roku 1941 – drobný pětiletý chlapec tiskne vzrušením rozpálenou tvářičku na okenní sklo a snaží se spatřit svou matku, tančící na plese někde uprostřed jasně osvětleného sálu.
Vyškrábat se do vysokého okna ho stálo značné úsilí, ale pomohla mu služka, která také byla zvědavá na to, co se děje uvnitř. Hochovi chvíli trvalo, než mezi důstojnickými uniformami uvidět matčinu zářivou siluetu. Měla šaty z červeného krepdešínu, odhalená ramena, do dekoltu měla vetknutou kytičku čerstvých sedmikrásek, chrp a vlčích máků…Místo náhrdelníku jen prostou černou sametku, na níž visel křížek. Chlapci se zatajil dech – ztělesněná krása – a tento pohled měl stále před očima.
V 17 letech vyhrál jeho návrh v soutěži časopisu Vogue. Tam ho objevil CD a hned ho přijal jako vedoucího návrhářského týmu. Do té doby naprosto nemyslitelná věc.
Jenže CD nečekaně umírá na dovolené v Itálii, je mu pouhých 51 let, píše se rok 1957 a YSL zcela sám připravil přehlídky.
V roce 1960 musel narukovat na vojnu, začala válka v Alžírsku. Nevydržel – zhroutil se a skončil v ústavu, odkud ho dostal jeho přítel Bergé, také homosexuál, což je ovšem v této profesi obvyklé.
Společnou prací vybudovali ve světě asi 170 domů.
Stejně šťastnou ruku jako v módě, měl i při tvorbě parfémů.
Zavzpomínejme si, případě si prohlédněte poličky…
První byl v r. 1964 Y – chyprově zelený a potom
1971 Rive gauche, což je levý břeh řeky Seiny, tedy universitní a radikálnější část Paříže
1981 pánský Kouros a Jazz
Celosvětovým úspěchem z r. 1977 pak bylo Opium, připomínající imperiální Čínu, lehce kořenitě orientální vůně v jakoby lakovaném flakonu.
1983 Paris
1993 Champagně, připomínající opravdu láhev. Tam nastal velký problém, výrobci perlivého moku to vzali jako provokaci, dali to k soudu a parfém se směl prodávat pouze bez názvu – okamžitě se stal předmětem sběratelského zájmu.
YSL tedy parfém nazval Yvresse, což je stav mírné opilosti, prostě opička a tím protistranu opět mírně popíchnul.

Další vůně si snadno dosadíte.

Navzdory uznání a světové slávě nevedl Saint Laurent šťastný život. Byl plachý samotář a měl pouze málo dobrých přátel. Během svého života prožil několik nervových zhroucení, trpěl depresemi, měl problémy s alkoholem i drogami. Jeho múzou i přítelkyní byla herečka Catherine Deneuve. Bydlela nedaleko jeho atelieru.
Yves Saint Laurent nikdy nebyl dobrým obchodníkem, zato byl však dobrým umělcem. To však způsobilo, že se jeho módní dům dostal v polovině 90. let do ztráty. V roce 1993 koupila farmaceutická filma Sanofi společnost Yves Saint Laurent přibližně za 600 milionů amerických dolarů. V roce 1999 převzal značku Yves Saint Laurent módní konglomerát Gucci Group. Americký návrhář Tom Ford byl zodpovědný za design konfekční linie Rive Gauch a kosmetické značky YSL Beauté, zatímco Saint Laurent nadále navrhoval šaty v linii haute couture.
Saint Laurent začal trávit většinu svého času ve svém domě v Marakéši v Maroku. Neshody s vedením Gucci Group vedly v roce 2002 k uzavření Yves Saint Laurent Couture. Poslední rozlučková módní přehlídka se konala 7. ledna 2002 v Pompiduově centru v Paříži.
Umírá v Paříži 1. 6. 2008.

Kjitka 4.11.17 13:40
Kjitka 4.11.17 20:49

Čtení k ranní kávičce 9

zkusíme se podívat, kde jednotlivé suroviny…listy, květy, plody, kůry…rostou.
Jako zdroj mám takovou encyklopedii, která vycházela v Itálii a jeden čas se dala koupit tady v Zahraniční literatuře. Je to psané italsky, které rozumím trochu přes franštinu. Pokud by tedy něco bylo špatně napsané, neurazím se, když mi to řeknete a zkusím to opravit.
Jmenovalo se to La tua guida al profumo, byl to vlastně časopis a tak mám zhruba prostředek.
Takže začneme Itálii – limony, pomeranče, mandarinky – hodí se v kuchyni, ale i do parfémů. Calabria, Sicilia – tak limony, mandarinky, pomeranče sladké i hořké a bergamot. Z hořkého pomeranče se používají také listy a květy. K tomu ještě olej neroli, bazalka, máta, pepře.
Ještě je třeba zmínit křehké květy: mimosa, fialka a kosatec.
Bergamot: aromatická silice lisovaná z nejedlých plodů stálezeleného tropického stromu Citrus bergamia rostoucího ve Středomoří, přidává se do citrusových, příp. i květinových vůní, jeho citrusová svěžest není tak pronikavá jako u citrónu
Bigarade: hořký pomeranč, olej lisovaný z jeho kůry dodává parfémům svěží hořkokyselé aroma Čistý výtažek z kosatce: jedna z nejdražších přírodních surovin používaná při výrobě parfémů; má olejovitou a dřevnatou vůni doplněnou tóny sladkého ovoce a květin; získává se z oloupaných, usušených a rozdrcených kořenů kosatce 
Mandarinka: silice z mandarinkové kůry, sladce vonící výtažek se spolu s bergamotem nachází v hlavních tónech nejednoho parfému
Mimóza: pudrově květinová, lehce sladká, optimisticky jarní vůně mimózy dodává sebedůvěru a rozptyluje špatnou náladu
Máta: typická svěží větrová vůně známá např. ze žvýkaček
Neroli: lehká, nasládlá nerolová silice z květů hořkého pomerančovníku
Pepř: silice ostré, kořeněné vůně vytvářející buď silně svěží, čistý dojem nebo suchý, štiplavý tón
A co Francie?
Tam samozřejmě Grasse, již od Kateřiny Medičejské
Narcis: vonné květy vydávají intenzivní kořeněný, zemitý a slámově sladký odér; malá množství se přidávají pro „zaoblení“ do květinových vůní
Geránium: svěží, květinová, nasládlá vůně, nezkušený nos ji může občas zaměnit s růžovým olejem; silice z listů a stonků původní varianty pelargónie Pelargonium graveolens dodává vonným směsím sladce růžový odér, vnáší do směsi bohatost a robustnost a dobře ladí s růží či orientálními tóny Šalvěj: svěží, bylinnou, kořeněnou vůni ze stále zelené bylinky se objevuje často v pánských vůních
Levandule: sladce vonící fialová bylinka se pěstuje a zpracovává především v jižní Francii; z vrcholků květenství se destilací získává silice se sladkým, bylinným aroma; přidává se většinou do pánských vůní
Jinak Španělsko, Portugalsko, Jugoslávie, Bulharsko…to je asi jasné
Německo a Belgie pěstují :
Andělika: olej z kořene anděliky vonící po pižmu a pepři
a březový dehtový olej, v parfumerii se používá k vytvoření kouřově koženého tónu
a příště se podíváme na zbytek světa

Biely kvet 5.11.17 13:12

SLÁVNE MENÁ HISTÓRIE PARFUMOV - 4. časť

Dnešný príspevok začnem hádankou.....Kto je to?
Muž, ktorý nikdy nepoužíva parfumy a pracuje výhradne s perom, papierom a so svojou pamäťou. Je hádam jediný na svete, ktorému sa jednotlivé ingrediencie spájajú akýmsi zázračným spôsobom rovno v mozgu a on si jednoducho dokáže predstaviť, ako bude budúca senzácia v parfumériách voňať.
Verím , že tie z Vás, ktoré sa už dlhšie venujete parfumom, ich výrobe a poznáte nejedno slávne meno z tejto oblasti, už v tom máte dávno jasno. Pre ostatné z Vás dám ešte nápovedu - je to jeden z najslávnejších parfumérov na svete, možno aj najslávnejší…Ešte nič? Tak ja vám to prezradím, je to JEAN - CLAUDE ELLENA ( 7.4.1947). Tie, ktoré sa venujete numerológii, určite nájdete niečo zaujímavé aj v jeho dátume narodenia. :-) [*  *]

Pán Ellena má na konte kultové parfumy pre značky Bvlgari, Cartier, Armani, Sisley, Van Cleef and Arpels či YSL… V roku 2004 sa stal zamestnancom Hermes, čo je - mimochodom - v tejto brandži veľká rarita. Väčšina najluxusnejších značiek, Dior či Chanel nevynímajúc, si na tvorbu vôní odborníkov len najímajú.
Dejiny firmy HERMES siahajú až do roku 1837, kedy sa Thierry Hermes, výrobca konských postrojov, rozhodol otvoriť svoju dielňu v srdci Paríža. Od tridsiatych rokov 20. storočia však tvoria súčasť dejín aj Hermes vône.
Príbeh ich vôní sa naplno rozbehol v roku 1951 vďaka ich Eau d Hermes. O 10 rokov neskôr vznikla ich prvá vôňa pre ženy Caleche. 

J.C.ELLENA začal písať novú kapitolu vôní v dejinách HERMES, v ktorej dnes pokračuje svetoznáma parfumérka CHRISTINE NAGEL. 

Jedným z najdôležitejších míľnikov v tvorbe J.C.ELLENA bolo vytvorenie unikátnej kolekcie vôní Un Jardin en Mediterranée po jeho oficiálnom vymenovaní za exkluzívneho parfuméra domu HERMES.

Spomeniem ešte pár jeho skvelých parfumov - Eau de Cartier, Narciso Rodriguez for Her, Giorgo Armani Si, Lancôme Hypnôse . Na konte má aj ikonickú Versace Woman.
Tešme sa spolu na jeho ďalšie unikátne voňavé kreácie! :-)

Příspěvek upraven 05.11.17 v 14:59

Kjitka 5.11.17 13:23

@Biely kvet moc pěkně udělané, jsi šikulenka :wine: :kytka:

Biely kvet 5.11.17 14:00
Kjitka 5.11.17 16:41

Čtení k ranní kávičce 10
Asie – to je velký světadíl i z hlediska surovin na parfémy. Středozemí…polární oblasti…Tichý oceán…Indický oceán…vidíte to před očima?
Parfémy a polární kraje? Ale ano, z Ruska jdou extrakty z jehličanů…mechy…
Jalovec: výtažek plodu stále zeleného keře, voní příjemně a aromaticky; přidává se většinou do pánských vůní
Mech: odér připomínající aromatické lišejníky a mechovité porosty navozující atmosféru hlubokých lesů
Thajsko, Laos, Vietnam – kdysi říše Siam -  Benzoin: vonná pryskyřice tropického stromu Styrax s jemnou, uvolňující, pudrově vanilkovo-karamelovou vůní, do parfémů se obvykle přidává jako stabilizační složka.
Indie, mimo jiné – skořice, tuberosa, gelsomino, zázvor, kardamon, pepř
Muškátový oříšek: příjemná, kořeněná vůně odedávna okouzlovala milovníky vybraných jídel a parfémů a lákala obchodníky, kvůli plodům (oříšky) muškátovníku vonného (Myristica fragrans), jejichž semena obalená míškem (muškátový květ) se používají jako koření do jídel, nebo při výrobě parfémů, byly dokonce vedeny i války

Tuberóza: noční hyacint; rostlina s výrazným, bílým, silně vonícím květenstvím, z květů se získává
silice, velmi ceněná přísada do luxusních a smyslných parfémů; Frederic Malle, majitel společnosti Editions de Parfums hodnotí její vůni takto: „Tuberóza je zajímavě kontrastní květina, ve které se snoubí dvě stránky – jedna je jásavá, svěží, slunečná, druhá tělesná, smyslná, až maličko obscénní.“ 
Abelmoschus: semena proskurníku pižmového (Abelmoschus moschatus), která se po dozrání rozemelou na prášek se silnou pižmovou vůnÍ; silice se používá v parfumerii jako náhrada pravého pižma, zrna se ve Vých. Indii přidávají do kávových zrnek, dodávají kávě lepší aroma, příp. jako vykuřovadla - při spalování vydávají těžkou, sladkou, květinově-balzámovou vůni; v Arábii, ale i Číně je považovali za mocné afrodiziakum, pálilo se při pohřebních rituálech a k uctění předků;        z arab. „habb-el-mushk“ - otec pižma
Filipíny
Ylang-ylang: vzácná silice z intenzivně vonících květů tropického stromu Kanangy vonné je silná, sladká a poněkud balzámovitá; přidává se většinou do orientálních parfémů, kde zaobluje a změkčuje silné nóty vonné kompozice, dovede zmírnit vůni omamných květin (např. jasmínu); jméno ylang-ylang se odvozuje z tagalského ilang - divočina, či ilang-ilan – vzácný
Nepál, Tibet, Čína – musk
Irán
Galbánum: galbanová silice vydestilovaná z klejopryskyřice, která po poranění nadzemních částí rostliny ločidla galbaníku prýští z jejich schizogenních nádržek, patří k nejlepším fixátorům vůní; jeho vůně je velmi komplexní, voní po lese, mechu, dřevitě i balzámově, bylinnokořenně s orientálním nádechem

Nový Zéland – země ambry
Ambergris, pravá ambra: „černé mořské zlato“, pevná, voskovitá substance vznikající v trávicím traktu vorvaně tuponosého, využívá se jako drahocenná příměs při výrobě parfémů; čerstvá ambra nepříjemně zapáchá, avšak dlouhodobým působením mořské vody a slunce se její aroma mění na příjemné, s medově vanilkovým nádechem a barva se z šedočerné stává oranžově žlutou, až jantarovou. Přestože byla v parfumerii již většinou nahrazena syntetickými materiály, je stále vysoce ceněna.
Na rozdíl amber je vytvořena člověkem
Amber: původně směs labdana a velrybí ambry, dnes tento termín označuje směsi pryskyřic, dřev a koření vytvořené tak, aby voněly teple a medově; směsi se liší podle tvůrce, většinou obsahují labdanum, benzoe, myrhu, styrax, vanilku a včelí vosk.

tak jsem nestihla, tak příště dodělám zbytek světa :-P

Kjitka 5.11.17 19:25

je to čitelné?

Kjitka 5.11.17 19:51

Kadidlo a Kadidlová stezka

Kadidlo, neboli olibanum (anglicky frankincense, hebrejsky לבונה, levonah; arabsky لبٌان, lubbān) je vonná pryskyřice, která se připravuje z tzv. klejopryskyřice. Získává se z kmene kadidlovníku (Boswellia), užívaná v kombinaci s myrhou a balzámem a při pálení vydává kořeněné aroma.

Používá se často při různých náboženských obřadech i při meditacích. Užívání kadidel jako součást náboženského rituálu převzalo ve starověku východní, později i západní křesťanství.

Kadidlová stezka

Nebo i Kadidlová cesta, hebr. דרך הבשמים) je jednou z starověkých cest, které sloužily zejména Nabatejcům k transportu zboží z Asie do Evropy. Většinu zboží tvořilo koření, parfémy, sůl (ve starověku měla velmi vysokou cenu kvůli její schopnosti konzervovat jídlo) a také asfalt, který sloužil k utěsňování lodí, a kadidlo, po kterém stezka dostala své jméno.

Roku 2005 byla Kadidlová stezka zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Podoba stezky

Z Asie bylo zboží převáženo na lodích do přístavů v oblasti dnešního Jemenu, odkud stezka vycházela a vedla přes pouště v Saudské Arábii do Jordánska, kde se rozdělovala na dvě základní větve. Jedna vedla přes Negev do tehdy velkého přístavu v Gaze. Odtud pak bylo zboží převáženo na lodích do Evropy. Druhá větev pak vedla přes Damašek k pobřeží moře v Libanonu.

Nabatejcům, kteří spojení mezi přístavy v Jemenu a na pobřeží Středozemního moře zprostředkovávali a střežili, plynuly z této činnosti nemalé příjmy, takže mohla v poušti okolo stezky vznikat bohatá nabatejská města, jako např. Petra.

Síť obchodních cest zahrnovala ve starověku také Královskou stezku, „Mořskou stezku“ (Via Maris) či Solnou stezku.

Historie kadidla

V nejjižnější části Ománu, dnešním Dafáru, se začal pěstovat kadidlovník pravý (Boswellia sacra) už ve starověku. Spolu s jinýmu vonnými esencemi se zrna této pryskyřice používala v kadidelnicích v chrámech po celém světě – v Egyptě, na Blízkém východě i v antickém Římě. Byl to velmi důležitý produkt pro náboženské obřady, v křesťanských chrámech se kadidlo k vykuřování používá i dnes.

Římský spisovatel Plinius Starší v 1. století uvedl, že obchodování s kadidlem udělalo z obyvatel Ománu jedny z nejbohatších lidí světa. Kadidlo bylo ceněno více než zlato. V 2. století se už vyváželo přibližně 3000 tun kadidla za rok do Řecka, Říma a zemí kolem Středozemního moře.

Kadidlovník

Produkce

Kadidlovník (Boswellia sacra), což je dvouděložná dřevina z čeledi březulovitých, produkuje vonnou klejopryskyřici, která se průběžně sbírá jako kadidlo. Získává se nařezáváním kůry kmenů. Zaschlé výrony mají tvar kulovitých hrudek, zrn nebo krápníčků.

Popis

Jsou to stromy vysoké 2 až 8 m, někdy s více kmeny nebo keře s bledě hnědou kůrou, jsou většinou opadavé. Mají ve své kůře i dřevu kanálky s pryskyřicemi. Složené lichozpeřené listy s krátkým řapíkem bývají seskupeny na vrcholcích větví. Lístky mívají okraje pilovité, spodní strana je mnohem světlejší.

Drobné květy jsou na krátkých stopkách, jejich listeny jsou velké jen 2 až 3 mm. Petaly i sepaly jsou většinou žlutavé nebo bílé, jsou veliké jen okolo 2 až 3 mm a obou bývá po pěti. Květy mají deset tyčinek. Plody jsou tobolky dlouhé asi 1 cm.

Využití

Vzácná vonná klejopryskyřice, kadidlo, se získává z naříznuté kůry kmene nebo větve, odkud vytékají bílé kapičky tuhnoucí na vzduchu a postupně tmavnou. Odebírání začíná když je stromům 8 až 10 let. Tato pryskyřice je v podstatě ochrana stromů před poraněním, kdy vytékající produkt má zacelit ránu nebo udusit parazita. Kadidlo získáno ve výše popsaných oblastech Afriky okolo Rudého moře a na Arabském poloostrově je nejkvalitnější.

Kadidlo bylo a mnohde dosud je důležitou složkou náboženských obřadů, kdy se používá jako oběť bohům. Ve starověkém Egyptě bylo součásti balzamování mumií. Obsahuje desítky terpenů, které mu dávají zvláštní vůni. Důležitou složkou jsou i tzv. boswellové kyseliny s protizánětlivým účinkem, bylo již od dávnověku v arabské medicíně používáno jako hojivý prostředek. Vědecky se zkoumá účinek hlavně na léčbu artritidy. Destilaci se z pryskyřice získává cenný kadidlovníkový olej používaný v aromoterapii.

Z kadidlovníků pěstovaných v Indii se získává kadidla více, ale jiné jakosti. Z tamních stromů se dokonce sloupává kůra prosycená pryskyřicí a využívá se pro výrobu léčivých odvarů.

Kadidlovníky se uměle vysazovaly ve středověku, nyní se však pryskyřice odebírá ze stromů ve volné přírodě. Aby nedošlo k úplnému zničeni stromů, je třeba odběry pryskyřice omezit. Stromy jsou také odběrem vysilovány a tvoří méně semen, málo se rozmnožují.

Významnou složkou kadidla jsou triterpenické kyseliny boswelliové. Používají se do nakuřovacích prášků i do zubních past, náplastí a mastí. V arabské lidové medicíně a u beduínských kmenů je kadidlo hojivým prostředkem.

Parfém Amouage je nejdražší vůně na světě a připravuje zejména z kadidla, které je pro Omán typické, a z dalších 120 přísad.

K hlavním vývozcům patří Somálsko, sev. Etiopie a jih Arabského poloostrova.

Kadidlovník

zdroj: wikipedie

Kjitka 5.11.17 19:53

Historie kadidlového oleje

Po téměř 5000 let byl poněkud nevzhledný strom Boswellia (kadidlovník) považován za nejcennější komoditu Arábie. Během tohoto období byl strom Boswellia zdatným konkurentem zlatu, hedvábí a drahokamům. Jeho pozice byla dokonce tak výsostná, že dal jméno jedné z nejznámějších historických obchodních cest – Kadidlové stezce. Z ománského Dhofarského regionu učinila Kadidlová stezka centrum prosperity a rozmachu, když svým vznikem vygenerovala obrovské bohatství, a tím i později přilákala dobrodruhy z celého světa, včetně známého benátského průzkumníka Marca Pola nebo Lawrence z Arábie.

Esenciální olej z kadidlovníku byl natolik ceněnou komoditou, že i vládkyně starověkého království zmiňovaného v hebrejském Starém zákoně, konkrétně v první knize královské a druhé Paralipomenon, ale také v Novém zákoně, Koránu a etiopských legendách, známá jako Královna ze Sáby, postavila na trase kadidlové stezky v přístavu Samhuran (poblíž dnešního Salalah) svůj letní palác a hromadila zde velké množství esenciálního kadidlového oleje pro svou osobní potřebu.

Dle historických pramenů římský císař Nero spálil celou sklizeň kadidla během pohřbu své manželky, což také vypovídá o jeho významu pro starověké kultury.

Asi nejvýznamnější zmínkou v tomto směru je příběh z Nového zákona Bible, který vypráví příběh tří mudrců, kteří darovali Ježíši do kolébky tři dary – zlato, myrhu a právě kadidlo.

Po tisíciletí tedy získával esenciální kadidlový olej na základě svých účinků i duchovní význam a dodnes bývá používán při důležitých náboženských obřadech. Zůstává však například i symbolem ománské pohostinnosti

Kjitka 5.11.17 19:56

dívala jsem se totiž na čt2- Země kadidlové stezky, doporučuju, tohle byl teprve 2 díl…

Tanulik 5.11.17 20:29

@Kjitka Ďakujem !!! Momentálne nemám ďaľší nápad na novú tému , pretože ty si rýchla ako blesk !!! :-* :-* :-* :rose:

Kjitka 5.11.17 20:41

@Tanulik můj muž to vyjadřuje jiným pojmem…ne blesk…ale průjem

ale víš beru to jako výzvu, pořád je něco, co nevím, nebo co si myslím špatně…

až naberu dech, tak ještě z toho italského časopisu…je tam ozon, pepř, čokoláda, citrusy…tak pokud to pochopím, ještě sem vhodím

Kjitka 5.11.17 20:54

ještě někdo chtěl unisex…
nikde jsem nenašla nic chytrého… řekla bych, že to souvisí s tím, že většina módních návrhářů a vizážistů…atd. jsou homosexuálové…proto vlastně vzniklo to, že slušné štíhlé holky byly za tlusté a preferovaly se košťata bez prsou…prostě jakoby mladíci…
jinak já mám takovou zkušenost…pokud budu mít letní květinové šaty se širokou sukní…zvolím nějaké lehké květiny
pokud si dám YSL černý kalhotový kostým a jeho kožený kabát…mimochodem, ten opravdu vlastním :inlove: , tak si klidně střihnu i pánskou vůni

stejně tak muži…jsou tmaví, chlupatí a tedy s pižmem…ale jsou i nechlupatí, co se skoro nepotí a nejsou cítit…ti mohou klidně mít i dámskou vůni zelenou

Kjitka 5.11.17 21:01

@Tanulik jinak mám v plánu…pokud nezhebnu, přeci jenom je mi 70…probrat, nebo proprat velké modní návrháře, co mají i parfémy…Armani, Versace…mimochodem, taky homo…
chci i NR…tu mám moc ráda říkám si, že nemá smysl kopírovat něco, co si lidi jsou schopní sami najít… tak spíše nějaké zajímavosti…

Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Další »
Váš příspěvek