Já se pokusím popsat svoje dojmy z živočišna nejen těchto vůní.
Začnu fikaným názorem pánů Dolce a Gabbany, že „dámská vůně má být
cítit jako dámské přirození“. Ponechám stranou svůj nesouhlas
s nimi.
Samsara je nádherná, mystická, chrámová orientální vůně (pěkně po
evropsku:) se silným indolickým jasmínem, který nevoní ani
tak jako sekrety lidského těla, nebo zvířeckosti, jako spíš lehkým
závanem fekálií. Takovým tlumeným, zahaleným do těžkého květinového
odéru. Samsaru proto nemůžu, kromě toho, že je na mě moc sladká.
Škoda!
Nebo: 24 Faubourg, Fracas, Rive Gauche, Arpege, Ysatis…
V Palomě je živočišno v takové zvířecí podobě (kastoreum a
cibet), konkrétně z ní cítím hovězinu, nebo koridu. Prostě
nová, přírodní, silná hnědá kůže.
Tahle vůně mému nosu voní přírodně, s kůží cítím dřevo a
větvičník. Líbí se mi moc. Podobně vnímám Magii noire.
Třeba ve First (hlavně v EDP) je taky cibet, v hodně
omamných kytkách a mýdle. Nejen v té vůni mám ráda cibet pro jeho
něžnou sametovost (Diva, La Perla)
Pro mě nejošidnější živočišně vonící složkou je
pižmo.
To přímo tryská právě z Dolce & Gabbany, té původní s červeným
víčkem. Kldině se mohla jmenovat Porno. Tam to dámské přirození marně
maskuje těžký kalibr koriandru a mýdla. Krásná, ale taky jí proto
nemůžu.
Hodně na hraně je pro mě pižmo v Bal a Versailles. To je podle mě
nejerotičtější vůně. Bohužel, manžel (zase tak trefně) zhodnotil Bal
jako „ass crack“. Od té doby ho nemůžu. Soulož v barokního budoáru
(leštěné dřevo, včelí voskové svíce, papírové tapety s potiskem,
pudr…) Něco mezi Valmontem a Lady Fuckingham. Smyslné a erotické, ne
přímo obscénní, ale až moc intimní, skoro jako bych byla voayer.
A třeba v Boudoiru se mi taky pižmo líbilo, než jsem se dočetla, že se
měl jmenovat pisoár. Je to tak. Od té doby v tom cítím veřejné toalety,
stejně jako v Poisonu. Nevydýchám ani Fahrenheita, tenhle druh pižma
v pánských vůních se mi přímo hnusí. Často tak voní
i vůně Gucci.
Myslím, že všechny tyto živočišné ingredience se už vyrábí
převážně synteticky.
A nejvíc podle mě záleží na zasazení do „scenérie“ parfému.
A samozřejmě na osobním vkusu.
Příspěvek upraven
31.05.15 v 11:20