*PARFUMS DELRAE

lu 10.05.11 21:30

*PARFUMS DELRAE

Máte někdo vyzkoušeno? Zajímala by mě hlavně vůně Bois de Paradis - autor Michel Roudnitska. Vůně to jsou prý silné a intenzivní.....


Reklama

1Miru 12.05.11 05:48

…myslím, že chavah od nich má jednu vůni určitě :wink:

chavah 12.05.11 07:50

Jsem šťastná majitelka Amoureuse.Jen ji neumím popsat.Výrazná,in­dividuální,ra­finovaná.Ne pro jaro, spíše pozdní léto, podzim.Mírně nostalgická, nesladká.

Fanfan 12.06.11 14:54

Zkoušela jsem Debut, Émotionnelle a Mythique… Velmi špatně se popisují, mám pocit, že se poměrně málo vyvíjí, od začátku až do konce mají - s drobnými nuancemi - poměrně podobný tón. Hodně špatně se rozlišují jednotlivé složky, jsou to takové „propojené kompozice“. Pěkné, skvělá výdrž, ale ani jedna mě nezaujala natolik, abych po ní toužila. :)

dzona 14.11.12 18:20

Oživuji diskusi, o DelRae bude co psát. Na začátek delší popis Bois de Paradis:

O Bois de Paradis Michel Roudnitska v jednom rozhovoru řekl, že je to vůně, na které pracoval zatím nejraději, i když se s ní potrápil. Dva roky se snažil vystihnout představu, kterou nosil v hlavě. Chtěl prý spojit své oblíbené suroviny, což bylo cedrové dřevo, planá růže, džem z exotického ovoce a kandované jedlé kaštany. Jenže mu to nedrželo pohromadě. Rozpadalo se to, složky si nerozuměly. Vyzkoušel prý 300 různých receptur, než mu povedlo nastolit mezi nimi harmonii, kterou si od počátku představoval.
Nic z toho nemusíte vědět a stejně první dojem z parfému bude hladkost a dokonalá propojenost složek. Jakoby se roztavily a prostoupily jedna druhou. A dohromady jsou mnohem lepší, než výčet základních složek sliboval, protože kandované kaštany a džem namarinovaly surové dřevo a proměnily ho na soudek koňaku. A růži – zůstala vážně planá – na náznak likéru. Výsledný dojem se dá zachytit asi jako koňako-dřevo-růže. A ještě spíš bez těch pomlček. Hladkost gurmánských složek vytváří slastné pocity v nose, je to jedna z těch vůní, kterých se nedá nabažit a člověk musí očuchávat a očuchávat, protože nepřestávají vábit.
Je to paradoxní: Právě v dokonalosti vůně je i její slabina, ačkoli se jí nedá nic vytknout. Není přeslazená ani přeplácaná, není vlezlá. Jenže rozkoš v nose se nedá protahovat do nekonečna. V jistou chvíli pak začne obtěžovat. Tak jsem s Bois de Paradis bojovala dva týdny, než jsem pochopila, že to k ní patří. Že pokaždé vyvolá hluboké okouzlení, kdy jí člověk bezhlavě propadne a očuchává i její stopy na oblečení, a že to vždy skončí přesyceností, kdy už s ní není k vydržení.
Kupodivu, nemusí to tak být u každého. Jak vyplývá z postřehu vyčteného jinde, také americký znalec parfémů a recenzent Chandler Burr přiznává Bois de Paradis téměř dokonalost a pět hvězdiček, ovšem jeho vysvětlení zaráží. Kdepak hra na vábení a odpuzování. Pro něj je to vůně pohádkově luxusních budov filmového průmyslu v Hollywoodu (vážně!). Vůně, která „… v sobě nese příslib materiální dokonalosti, jež přichází s mocí a penězi.“ No a je po romantice.
Střízlivě vzato se Bois de Paradis jako investice určitě vyplatí, je intenzivní a její stopu najdete v místnosti, když se tam stačíte včas vrátit. Výdrž obrovská.

Lyonella 14.11.12 21:30

Zkoušela jsem většinu a nějak si k nim nemůžu najít cestu.

 Váš příspěvek

Reklama


Reklama