Rozvod

Mirka 21.9.11 09:09

nechtěla jsem rozpoutat ani debatu o smyslu života, ani o hodnotě žen -matek a nematek. Mj. na to jsem byla příliš dlouho singl rozhodnutou děti nemít.

Naše dcery to dělají taky, jsme s manželem máma-táta

Mám taky malinkou rodinu, dnes už jen maminku, manžel mám naopak spoustu příbuzných. Výsledek je, že se s nima nestýkáme (ani nevím proč), velká rodina se nekoná a pro naše děti jsou strýčkové a tety naši přátelé.

1Miru 21.9.11 09:24

…některé věci se plánovat v podstatě/prostě nedají.
Buď „to“ přijde samo, nebo nepřijde.
Ať už se jedná o dítě, rozvod, stěhování, nový parfém…
Můžu si v duchu představovat, více či méně plánovat, ale
ve finále
najednou přijde okamžik a já vím, že
ano. Že teď je ten správný okamžik, doba, a hlavně - moje rozpoložení(na cokoliv).
A pak důvody jako peníze, bydlení, budoucnost, okolí, příbuzenstvo, atp. jdou stranou. Protože vím, že to chci a že momentálně je to správné, ne-li to nejlepší. A vždycky se dá ta která situace nějak řešit.
Myslím, že pro tělo i duši není dobré neudělat něco, co právě velmi chci. Nitěrně, z hlouby duše i svého přesvědčení. I když vím, že je to spojeno třeba s riziky všeho druhu, když to neudělám(cokoliv), nebudu to já…, a pak to leží v hlavě třeba až do konce života…
Týká se to čehokoliv.

…také jsem pochopila, jak to myslela Mirka…
Každý má jiný smysl života, resp. člověk ani nemusí mít vyloženě k o n k r é t n ě smysl života, stačí, když si „jen tak“ spokojeně(jasně - to je relativní) žije.

…každý člověk je na světě důležitý. Jinak by tady nebyl…
:roll: :)

Afrika 21.9.11 09:41
1Miru píše:Každý má jiný smysl života, resp. člověk ani nemusí mít vyloženě k o n k r é t n ě smysl života, stačí, když si „jen tak“ spokojeně(jasně - to je relativní) žije.

Tak s týmto súhlasím bezvýhradne. Vystihla si to.

barbucha 21.9.11 09:44
1Miru píše: …každý člověk je na světě důležitý. Jinak by tady nebyl…

Ty seš moc smířlivá, to je to :twisted:

  • Citovat
  • Nahlásit
1Miru 21.9.11 09:49

…někdo musí… :whistle:

(já to tak mám, no)

drobececek 21.9.11 18:19
Juana píše:Moc se to tu řeší, nezdá se vám?

Přesně to mi nedávno říkala babička…tedy ne že tady se to moc řeší ( :lol: ), ale že já to moc řeším. Pokud chci vůbec kdy mít dítě, nemůžu si dovolit moc otálet. Podvědomě ale stejně otálím a každý měsíc cítím úlevu, že ještě ne , protože ještě nemám všechno zařízené, tak jak bych chtěla. :oops: …zatímco moje babička se dvěma nemluvňaty zvládla stěhování přes několik set kilometrů (a přes hranice) a následně se dvěma batolaty vystudovala vejšku. Sama je z 10ti dětí a mládí měla materiálně dost chudé. Na všechny moje protiargumenty odpovídá „no a čo, dajak bylo, dajak bude“.

  • Citovat
  • Nahlásit
1Miru 21.9.11 19:27

…asi tak.
Podle mě buď ženská dítě chce, nebo nechce.
A když ho ještě nechce, necítí se na něj, tak se to často strká za nějaké „důležité“ důvody, proč ještě ne(pro každou asi není snadné přiznat před druhými, možná i před sebou samou, že dítě ještě nechci, nebo nechci, třeba vůbec)
Ale je jen jeden důvod, nejdůležitější, kdy mít dítě - když ho žena chce.
Pak se všechno opravdu nějak vyřeší. Protože musí.

Svatka 21.9.11 21:08

Ano, ale ony ty „biologické hodiny“ jsou někdy prevít. Moje švagrová: nejdříve pořád na něco čekali, pak to nešlo, pak doktor trvdil, že už je přece jen ve vyšším věku.(těsně po třicítce). Nakonec se to povedlo, ale stálo to úsilí. Teď řeší podobný problém kamarádka. Furt bylo dost času.
Jinak: samozřejmě, je to svobodné rozhodnutí. Bohužel, když se někdo rozhodne to rozhodnutí později změnit, může být pozdě. Ale jsou náhradní řešení.
Já to mám jednoduchý, mám velkou rodinu a furt se slejzáme. :mrgreen:

Mirka 22.9.11 14:37

Potíže mají i mladé ženy ( a hodně přibývá mužů). Ale u mladších je na řešení víc času. Nemyslím si, že by se v dnešní době s věkem plodnost tak výrazně zhoršovala, jak se obecně tvrdí.

evik77 9.12.11 12:22

Blíží se konec roku, trochu jsem bilancovala. :mavam:

Chtěla bych poděkovat všem, co mi kdysi napsali (ať už do tohoto vlákna nebo SZ). DÍKY ZA VAŠE RADY, NÁZORY, ZKUŠENOSTI, ZA VÁŠ HUMOR :srdce: A VTIPNÉ KOMENTÁŘE - to vše mi moc pomohlo držet se nad vodou :hug: ! Mohla jsem si všechno promyslet, probrat ze všech stran a myslím, že jsem díky tomu neudělala něco ukvapeného, čeho bych teď litovala. Nejsem zcela šťastná jako rozvedená mamka, ale jsem… spokojená v rámci možností (což jsem nečekala) :think: :dance: . Děti a práci zvládám - samozřejmě s velkou pomocí mé maminky, protože děti jsou malé. Snažím se užít si každou minutu s nimi a když jsem bez nich, dělám vše proto, abych to finančně zvládla. Stojí mě to trochu sil. Ale… zaplaťpánbůh za to. Kéž by mi to tempo vydrželo.

A můj ex, který mě chtěl kdysi vystěhovat, vše si nechat včetně dětí? :cert: Jeho láska… Ta, která s ním chtěla být každou minutu a vadilo jí i to, že se vrací k nám, se na něho vykašlala. 5 měsíců po rozvodu (bylo to rychlejší, než jsem čekala 8o ). Zřejmě to maloval té lásce (nezištné! - jak jinak) v barvách, jak se domeček rychle prodá a kolik z něho bude peněz a jak budou mít do začátku na bydlení a zajistí ji i dítě, po kterém tak toužila. Jenže se splnila moje předpověď, že to nebude tak snadný, cenu moc nadsadil, hamoun jeden (málo platné, ve financích a realitách jsem měla vždycky lepší odhad…). Musí teď splácet pořád hypo (dům se ještě neprodal a velký vejvar z něho nebude), platit výživný, nezvládá to finančně. Aby se vůbec uživil, přivydělává si na černo po brigádách (z těhle výdělků se samozřejmě alimenty nepočítaly…). Taky si vzal další půjčku po rozvodu, což se teď ukázalo jako chyba… Nyní dokonce ON přišel za MNOU, zda by mi nevadilo a souhlasila bych ještě se snížením ceny RD (role se obrátily). A je sám.

Jeho už zpět nechci potom, čeho všeho je schopen (jak jsem zjistila na vlastní kůži za poslední rok) a vlastně… :think: v mých očích už není chlap. Jediné, co mě opravdu hodně mrzí, že moje děti přišly o domov kvůli takovým dvěma charakterům. O domov v tom smyslu, který jsem si pro ně vysnila. Že tím trpěly a trpí. Můj podíl spočívá v tom, že jsem blbě vybrala dárce spermatu :-DDDD .

Ulevilo se mi - myslím. Přišla jsem o nějaké finance, ideály, a mám problém uvěřit. Ale… zpětně to vidím jako výhru, že už s ním nejsem. Člověk nemůže mít v životě všechno… Ale já mám děti. :mavam:

pipisek 9.12.11 12:59

Eviku,

zas tak moc tady nediskutuji, Tvůj příběh a boj jsem ale sledovala. Držím Ti palce do dalších dní, jseš borec a silná ženská, všechno jsi ustála a s hrdostí! A to se, myslím, cení. Když vidím ty tahanice rozvádějích se kolem sebe :nevim:

Jak jsi naprosto přesně na konci příspěvku napsala, máš děti, a to je to nejhlavnější!

No a Tvůj ex? Byla to jeho volba, musel jako dospělý člověk věděl, že může o vše přijít. Dostal lekci od života, věřím, že lituje a má proč zpytovat svědomí. Jenže za chyby se platí :cert:

Trillian 9.12.11 15:20

Evik držím palce aj naďalej, som rada, že je to v rámci možnosti OK.

Bývalý manžel dostal poriadnu lekciu od života, a snáď mu to prospeje. Skús s ním dobre vychádzať, pokiaľ sa bude dať, len kvôli deťom, aby ich ten rozpad rodiny tak nebolel, snáď časom dospejete k nejakému prijateľnému fungovaniu, aby deti netrpeli jeho stratou.

Ešte raz držím palce. ;)

Elvira 24.5.12 08:26

Za hodinu…po 18 letech.

Daisy.zlouky 24.5.12 08:30

:srdce: :srdce:
Tak se drž!!!!

Trillian 24.5.12 09:19

@Elvira

Držíme palce, nech je to rýchle, a pokiaľ možno, čo najmenej bolestné. Drž sa. :kytka:

Stránka:  « Předchozí 1 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 Další »
Váš příspěvek