Svoboda

Irena 10.01.09 19:12

Svoboda

Často dumáme nad svými voňavými výdaji a řešíme, jak svou zálibu obhájit před manželem, přítelem, rodinou, kolegyněmi. Všimla jsem si, že mnohé z nás argumentují slovy: Co ten druhý utratí za cigarety/auto/do­volenou, já utratím za parfémy. Předpokládám, že k takovým obhajobám nás vedou více či méně výslovné narážky na nákladnost našeho koníčku, která je, jak samy dobře víme, velice relativní. Nicméně se mi zdá, že snaha (mnohdy oprávněná) načapat toho druhého při stejném hříchu už v sobě obsahuje pocit provinilosti. Navrhuju tedy popřemýšlet, jak se za těchhle tlaků dopracovat k neochvějnému pocitu svobody. Alias „Mé výdaje jsou jen můj problém“.

Stránka:  1 2 3 Další »

Reklama

Oleka 10.01.09 19:35

Moc zajímavé téma!
Možná že se to nebude týkat parfémů, ale myslím si že pocit svobody - je jen subjektivní OSOBNÍ vnitřní pocit do jaké míry chceme být závislé na mínění jiných lidí, at' to bude okolí, nebo druhá polovička. A tak pocit svobody máme přesně takový jaký CHCEME mít :).
K koníčkám jiných lidí které neovlivnují mé zdráví nebo zdraví okolí mám naprosto normální postoj. Jakékoliv netaktní náražky na můj postoj k životu nebo k věcem - na 95 % ignoruji . V ostatních 5% případech (přílíš netaktnímu člověku) odpovím tak, že nebude chtít příště to nějak komentovat.
Necitím se provinilé protože je to můj život a jdu tím životem sáma. Jestli pak bude nějaký partner - tak uvidíme, možná že se něco změní a budeme se navzájem tolerovat, v to doufám. Rozhodně ale nechci cítit žádné výčitky ani před sebou, a tím víc před nikým ostatním :).

Aimirin 10.01.09 19:37

Ahoj, předpokládám, že Tě možná inspiroval můj příspěvek ohledně „smršti argumentů“ mezi mnou a přítelem.

Já tedy mám peníze jen svoje, protože vydělávám (přítel je také student, ale nechává se zcela sponzorovat rodiči). Přesto si vyslechnu narážek hodně.
A pocity? Snad provinilost, protože jde skutečně o luxusní koníček. To uznávám, protože kupovat si voňavé vodičky za dva tisíce a mít jich doma třeba dvacet, to luxus skutečně je.
A jak na tyto pocity? Hezky si otevřu knížku o parfémech, popovídám si se stejně naladěnou osobou a je mi líp.
Argument s cigaretami na mě moc nezabírá, jelikož v mém okolí ani nejširší rodině nikdo nekouří.

Zřejmě největší problém je ten, že čekám, jak si o těchto věcech promluvím s přítelem - špatná očekávání :lol:

Fanfan 10.01.09 19:57

Dokud jsem byla svobodná a vydělávala si, byla jsem na tom podobně jako Oleka. :D

Teď už tomu tak dávno není, mám rodinu, děti, hlavní je samozřejmě mít pořešené výdaje rodinné… Máme s manželem společný účet, ale také každý určitou částku jen pro sebe a tam je jasně každého věc, jak si s tím naloží. Drogerie a manželovo vůně se kupují z rozpočtu rodinného, já jsem náročnější a nemám ráda jen vůně, takže používám své peníze a pak také kousek z rozpočtu. Tady většinou není problém.

Občas je nějaký komentář z okolí, ty ale v podstatě v počátku odrážím - nikdo mi na nic peníze nedává, není tedy jeho věc, jak s těmi svými nakládám.

Také říkávám - utratím za vůně to, co jiní za alkohol a cigarety. Není v tom ani tak provinilost, jako spíš konstatování plynoucí například ze statistik nad kterými konstatuji - tohle někdo dělá i za mě (pije vodku, kouří a tak) :P Každý má to své a asi každý potřebuje mít něco, z čeho má radost. A pro mě jsou to - i když zdaleka ne jenom to - vůně. :wink:

paty 10.01.09 20:07

Fanfan napsal:
Občas je nějaký komentář z okolí, ty ale v podstatě v počátku odrážím - nikdo mi na nic peníze nedává, není tedy jeho věc, jak s těmi svými nakládám.

Já tuhle větu taky používám a nedávno jsem musela v práci zpražit jednu starší kolegyni /neoblíbenou/, která měla blbé řeči, že za nějaký smrad by peníze nedala.Takže jsem jí dost důrazně řekla, že jí může být ukradené, co dělám se svými penězi a mám pokoj.Jinak manžela mám velice tolerantního, ale nezneužívám toho :wink: Snažím se,abych neohrozila rodinný rozpočet :!:

Oreion 10.01.09 20:09

V manželství mám naprostou svobodu. Spíš mě zaráží komentáře z venku. Myslím, že nikdo nemá právo nic komentovat pokud nepřispívá nijak finančně. Jsem na základě těchto zkušeností co se týká soukromých věcí nesmírně uzavřená. Věřím, že nejsem v tom sama. :?

chaantal 10.01.09 20:38

Muj pritel uz vune prestal komentovat, ale stejne neprestava komentovat moje vydani. Vycita mi, ze dostavam penize od rodicu /200Kč tydne + sem tam neco na boty, zimni bundu, knizky do skoly/ a ze ja se povazuju za studentku bez penez, i kdyz nejake to obleceni a parfemy si koupim. Posledni dobou je to vecne tema. Uz me vseobecne moc zatezuje/toto je spatne uklizene, jakto ze neni na obed svickova nebo rizky :? , nekdy si rikam, ze bych s nim radeji opet jen chodila a bydlela doma u rodicu :roll:

edinka 10.01.09 20:39

Po dvaceti letech v manželství se společnými penězi a společným účtem mám taky naprostou svobodu ve financích. Manžel je strašně šikovný, spolehlivý a pracovitý, ale absolutně nepraktický. V praxi to vypadá tak, že kartu k našemu účtu mám jen já, ovládat účet přes internet umím taky jen já, on to ani nechce umět. Takže já mu vlastně dávám kapesné z jeho výplaty :lol: :lol: Občas si něj utahuju, že kdyby se mně něco stalo, tak si ani nebude umět vybrat peníze :roll:

Snažím se toho nezneužívat. Dařilo se mně to do té doby, než jsem nalezla ......hádejte co? To fakt neuhodnete! :shock:
:banana:

rocky 10.01.09 20:40

I já mám velice tolerantního a chápavého muže, a taky toho nezneužívám. Koníčků mám vícero, samozřejmě s mužem máme společný rozpočet. Co se týče okolí, snažím se ho ignorovat .

edinka 10.01.09 20:44
chaantal píše:
Muj pritel uz vune prestal komentovat, ale stejne neprestava komentovat moje vydani. Vycita mi, ze dostavam penize od rodicu /200Kč tydne + sem tam neco na boty, zimni bundu, knizky do skoly/ a ze ja se povazuju za studentku bez penez, i kdyz nejake to obleceni a parfemy si koupim. Posledni dobou je to vecne tema. Uz me vseobecne moc zatezuje/toto je spatne uklizene, jakto ze neni na obed svickova nebo rizky :? , nekdy si rikam, ze bych s nim radeji opet jen chodila a bydlela doma u rodicu :roll:

Je mně smutno za tebe.....
Už jsem ti to jednou psala, ale opravdu si umíš představit budoucnost s takovým člověkem? :cry: Vychovávat děti :?:

paty 10.01.09 20:45

S tou ,,internetbankou,, mě to rozesmálo.U nás je to úplně to samé, a kdyby se se mnou něco stalo, tak nevím :( Asi ho to budu muset naučit :lol: Anebo dceru :idea:

Irena 10.01.09 20:47
Oleka píše:
Možná že se to nebude týkat parfémů, ale myslím si že pocit svobody - je jen subjektivní OSOBNÍ vnitřní pocit do jaké míry chceme být závislé na mínění jiných lidí, at' to bude okolí, nebo druhá polovička. A tak pocit svobody máme přesně takový jaký CHCEME mít :).

Tohle si zapamatuju.

Oleka 10.01.09 20:56
Irena píše:
Oleka píše:
Možná že se to nebude týkat parfémů, ale myslím si že pocit svobody - je jen subjektivní OSOBNÍ vnitřní pocit do jaké míry chceme být závislé na mínění jiných lidí, at' to bude okolí, nebo druhá polovička. A tak pocit svobody máme přesně takový jaký CHCEME mít :).
Tohle si zapamatuju.

snažila jsem se svými slovy pojem svobody nějak výsvětlit, jak to chápu :).

Jinak mě se líbí , jak třeba řekl J.P. Sartr nedavno ve filmu - nikdo nikomu nepatří .
A také si myslím osobně že cestu ke srdci svého milovaného nebo milované získáme pomocí respektování jeho ( nebo její ) potřeby být svobodným. At'to chceme nebo ne, ale každý chceme být v určité míře ( někdo víc - nekdo mín' ) svobodnými,
alespon' ve viditelnosti svobody.
A s parfémy je to jak i s ostatními koničky - rozdíl tu vůbec není.

Fay 10.01.09 21:20
Irena píše: Často dumáme nad svými voňavými výdaji a řešíme, jak svou zálibu obhájit před manželem, přítelem, rodinou, kolegyněmi. Všimla jsem si, že mnohé z nás argumentují slovy: Co ten druhý utratí za cigarety/auto/do­volenou, já utratím za parfémy. Předpokládám, že k takovým obhajobám nás vedou více či méně výslovné narážky na nákladnost našeho koníčku, která je, jak samy dobře víme, velice relativní. Nicméně se mi zdá, že snaha (mnohdy oprávněná) načapat toho druhého při stejném hříchu už v sobě obsahuje pocit provinilosti. Navrhuju tedy popřemýšlet, jak se za těchhle tlaků dopracovat k neochvějnému pocitu svobody. Alias „Mé výdaje jsou jen můj problém“.

:) Není náhodou svoboda ten pocit, který přijde, když člověk nemá vůbec nic a uvědomí si, že skutečně potřebuje jen naprosté minimum? :lol:

Vlastnictví parfémů mi do toho nějak nezapadá :) ale… podle mě není důležité popřemýšlet, jak to obhájit před ostatními, ale přemýšlet, jak to obhájit sama před sebou, protože pokud to člověk skutečně niterně obhájí sám před sebou, veřím, že přesvědčit své okolí je už hračka :P

Osobně ale v takových obhajobách spíš selhávám :oops: a ještě jsem nepřišla na dost dobrý důvod, proč nějak víc utrácet za takové „věci“. Před nějakou dobou jsem objevila třetí parfém, který bych chtěla, ale je opravdu drahý, takže… otázka: hezky si vonět nebo ty peníze investovat do něčeho jiného? Např. trochu tendenční, ale stále dobrý příklad: parfém x školné, oblečení+boty, pomůcky a jedno jídlo denně na celý rok pro dítě ve třetím světě (=investice do, jak věřím, lepší budoucnosti) :?: Samozřejmě netřeba se soustředit na třetí svět… často pod lampou největší tma :)

Chápu, že každý by měl mít nějakého koníčka a že to je opravdu důležité pro duševní hygienu a tak, ale prostě ale, že…
V žádném případě nechci nijak agitovat, jde o mé vlastní osobní pochybnosti a navíc… preci jen, jsem nakonec zaregistrovaná čichačka :lol:

Každopádně opravdu ráda si přečtu každý příspěvek a těším se na každý názor, který by mi eventuelně pomohl ospravedlnit se sama před sebou :wink: O tom, že dojdeme k neochvějnému pocitu svobody, respektive návodu, jak k němu dojít, však dost silně pochybuji :wink: :lol: Svoboda přeci není o nakupování…

P.S. naprosto a zásadně nesouhlasím s tím, že mé výdaje jsou jen můj problém

Fanfan 10.01.09 21:22
edinka píše:
Po dvaceti letech v manželství se společnými penězi a společným účtem mám taky naprostou svobodu ve financích. Manžel je strašně šikovný, spolehlivý a pracovitý, ale absolutně nepraktický. V praxi to vypadá tak, že kartu k našemu účtu mám jen já, ovládat účet přes internet umím taky jen já, on to ani nechce umět. Takže já mu vlastně dávám kapesné z jeho výplaty :lol: :lol: Občas si něj utahuju, že kdyby se mně něco stalo, tak si ani nebude umět vybrat peníze :roll:Snažím se toho nezneužívat. Dařilo se mně to do té doby, než jsem nalezla ......hádejte co? To fakt neuhodnete! :shock: :banana:

edinko podepisuji. Doslova a do písmene. Jen manželství mám za sebou necelých 13 let. :wink:

Chaantal děvče, nevím, nevím, ale vypadá-li to takto teď, za svobodna a bez dětí, jak to bude vypadat za nějakých 10-15 let? :( Na tvém místě bych se řídila známým - bič a pryč. :roll: I když chápu, že není jednoduché opustit někoho, s kým nějakou dobu žijeme, máma ho rády… Ale tohle je teror. :speechless:

Stránka:  1 2 3 Další »

Reklama

 Váš příspěvek

Reklama


Reklama