Mitsouko

Parfém jsem kupovala na základě recenzí. Byla jsem hrozně nervózní, jelikož má Mitsouko dost rozporuplných komentářů a na otevření krabičky jsem si nechala chvíli, kdy jsem byla úplně sama. Běžně se oblékám do oblečení 20. a 30. lech minulého století a tak jsem nemohla nechat parfém bez povšimnutí.
Při prvním přičichnutí k víčku jsem měla pocit, jako bych vůni už velmi dlouho znala a světe div se, začala jsem brečet. Buď si ji zamilujete, nebo ji budete nenávidět, to je pravda.
Vůně mi přijde krásná již od začátku, připomíná mi vůni houslařské dílny, kdy se lakovaly housle různými pryskyřičnými olejovými laky, nebo kdy jsem malovala olejovými barvamy na plátno, ten terpentýnový obláček, který se mi vždy tak líbil. Dřevitě větvičníkovité vůni sekunduje výrazné koření se špetkou sušených broskví, květiny zatím příliš v parfému nerozeznám. Přitom parfém nepůsobí unyle, klidně bych ho s rozumnou aplikací použila i v létě.
Jestli Mitsouko působí starodávně… já nevím, spíše jako by čas úplně ignorovala a existovala si sama pro sebe.

Jestli Mitsouko lze k nějaké vůni přirovnat, je to Rochas Femme. Ta je na mě však příliš syntetická, Mitsouko jednoznačně vítězí.
Líbit by se mohl i dámám, kterým se líbí Miss Dior Originale, avšak nejsou spokojeny s jeho výdrží, či je na ně parfém příliš suchý.

Jsou vůně, se kterými nikdy neuděláte chybu. Mitsouko je jednou z nich. Chypre se hodí na každou příležitost (jak tvrdí Luca Turin tak prý i díky tomu, že neruší při jídle). Mechové tóny doplňuje pro mě asi nejvíc znatelná broskev, která je sice chytře zakomponována, ale někdy se prodere na povrch až příliš hrubě (Edp). Zajíkala jsem se radostí, když jsem zkoušela čistý parfém - to je vůně, kvůli které může člověk bez výčitek rozprodat své jiné, srdci drahé parfémy. V č. p. jsou všechny složky uhlazené, jakoby „zpečené“ dohromady. Vřískavého ovoce tady není tolik, jen koření, les, květiny… No nic, jdu zkusit někde střelit vlastní ledvinu.

EDP: Specifická, přírodní, zemitě aromatická, zvláštní, záhadná, skoro neparfémová vůně ze starých časů.
Mechově zelená, trpce nahořkle dřevitá, osvěžující bergamotem, hebká pudrem a zaoblená ylangem. Taky je dost patrný tón staré apatyky (náplasti, masti a mazání)
Po rozvonění lehce zavoní zmiňovaný hřebíček a suchá broskev.
S Mitsouko to mám stejně jako se Shalimarem. První setkání ve znamení odporu, postupem let a zkoušení přišlo zalíbení a okouzlení.
Je strašně zajímavá, není vůbec okázalá, je syrově přírodní a tajemně krásná.
Je to jako když potkáte záhadnou ženu, jejíž celá osobnost vás fascinuje a magnetizuje, nemáte slov a jenom koukáte. A ona se na vás jen tak klidně dívá, s lehkým úsměvem. Takovému typu musí Mitsouko obzvlášť sednout!
No a prý to byla signature Charlieho Chaplina 

Mitsouko mi dost připomíná Cabochard, ale je trochu jemnější a více svěží, hlavně na začátku. To z ní cítím výrazný citrón. Později cítím mech, jehličí, spadané tlející listí a dřevo. Je to taková vůně lesa, ale ne jako vůně, které jsou běžně označovány jako „lesní“ (osvěžovače vzduchu apod.), je to autentická vůně lesa. Právě na podzimní procházce lesem jsem tuto vůni měla na sobě a pasovala mi k ní dokonale. Po cca šesti hodinách vůně začne jít do hodně mýdlova. Cítím hlavně dřevo a mýdlo.

Mitsouko je vôňa elegantná, tajomná. Moja dcéra-moderná baba,mi chodí na ňu. Som presvedčená, že táto „stará“ vôňa osloví i mladé. Je jeseň a táto vôňa k nej pasuje. Čuchám v nej zrelé, ba už sušené ovocie, kvety pred odkvitnutím, ale ešte vhodné do vázy. Pri jej aplikácii sa mi zdá, že je vhodné pokropiť nielen pokožku, ale aj časť oblečenia, golier, či lem rukávu, vtedy mi pripadá, že vôňa sa viac rozvinie do okolia a aj ja si ju viac užívam.

Klasické chypré jako Magie Noir, No.19, O de Lancome, Cabochard, Aromatics Elixir mám ráda, ale pro Mitsouko bych označení „chypré“ nepoužila, ten větvičník tam není výrazný.Je to neřvavá, nedusivá vůně střední intenzity,uklid­ňující, nic sladkého-lepivého, klidně vhodná na den i do práce, nebude dusit okolí, určitě nositelná i dnes, narozdíl od některých klasik.Dnes jsem testovala EDT X EDP, názory (větších) znalkyň na rozdíly mezi těmito verzemi se lze dočíst ve fóru. Mně se líbí verze obě, a jsou, zejména v začátku dosti odlišné.EDP je více hladká,hutná,kré­mová,olejová, jakoby uleželá, složky jsou už krásně rozpuštěny jedna v druhé, nic nečouhá, neškrábe, jenom hladí.Slano-oříšková.EDT je na začátku svěžejší, složky jsou více rozeznatelné,vyt­váří suchý dojem, jak jde čas, tak se začnou EDP a EDT sobě podobat více a více. Nejsou to jednovaječná dvojčata, ale ségry .Je jasné, že někomu nesedne, ale nějaké pro mě odpudivé složky jsem tam nenašla,když přirovnám k ženě, je to zralá(duševně), moudrá, laskavá rozvážná žena, určitě mohou nosit i mladice, ale pro naivní dívenku v růžovoučkém hadříku to asi nebude úplně ono, a takové by se ani Mitsouko nelíbil.