Naše nynější láska s Eau des Merveilles neměla vůbec svůj
prvopočátek v okamžitém opojném okouzlení, které s sebou téměř vždy
přináší drásavou a neodbytnou touhu mít - vlastnit. Nebyl to ten druh
bezhlavé slepé zamilovanosti, kdy se většina z nás v očích okolního
světa mění v duchem nepřítomné, přihlouple se šklebící a
blábolající prosťáčky. Kdepak… s EdM jsme museli velmi dlouho a
poctivě pracovat na tom, abychom spolu dnes mohli žít v tak harmonickém
svazku, naplněném tolerancí a obohacujícím natolik, že se mnohokrát
i několik týdnů vůbec nepotkáme, ale zároveň víme, že kdesi
v listině osudu máme napsáno, že patříme k sobě
Pokud chcete vědět, co je potřeba splnit
proto, abyste s Eau des Merveilles vytvořili stejně fungující vztah, zde je
několik postřehů. Za prvé - musíte být natolik silná osobnost, abyste
unesli fakt, že váš protějšek bude možná ve společnosti středem
pozornosti spíš, nežli vy sami. Ovšem ani ne tak pro svůj zevnějšek
samotný, jako spíš pro silné osobní kouzlo, auru jedinečnosti, kterou
není možné nezaznamenat. Že vám slovo ješitnost v souvislosti s vaší
osobou nic neříká? Dobrá. Dál je tu potřeba být skoro bezvýhradným
milovníkem dřeva a ochota vzdát se jakýchkoli hříšných myšlenek na
flirtování s kytičkami nebo ovocem - jen tak se vyhnete nepříjemnému
zklamání. No a to by snad pro začátek mohlo stačit. Že by to chtělo
trochu realističtější popis vůně? Hm, pokusím se, ale upozorňuji
předem, že pokud jde o Eau des Merveilles, trpím slovní nedostatečností
EdM je pro mě dokonalou “lesní” vůní,
rsp. je velmi věrným ztvárněním těch vjemů, které si v souvislosti
s lesem vybavuji nejraději – tj. dřevo a pryskyřice. Popsat EdM jako
výjev, pak je to lesní mýtinka, kam dopadají hřejivé paprsky odpoledního
slunce a všude kolem tu ještě leží nedávno pokácené stromy. Jejich
rozřezané kmeny, sluncem rozehřáté a pomalu vysychající, jsou teplem
nuceny vydávat do okolí svá vonná tajemství. V místech řezu
z poškozených kmenů také vytéká v drobných zlatavě lesklých
stružkách smola. Tyto dvě vůně se tu spolu jedinečným způsobem mísí a
dávají jen málo prostoru k tomu, vnímat i jiné tóny.
Pryskyřicovo-dřevitá vůně je to nejcharakterističtější na EdM. Ano,
v hlavě jsou cítit i hořko-kyselé citrusy, dřevo je opravdu nasládlé
jako cedr, našla by se i trocha soli, a pryskyřicové aroma by se asi dalo
upřesnit jako elemiová pryskyřice (ta vůně je mi dobře známá
z éterického oleje, kterým čas od času provoňuji byt) ale to jsou podle
mě nepříliš podstatné informace. Pro někoho, kdo se s EdM ještě
nesetkal stačí říct – dřevo a pryskyřice, tím je řečeno skoro vše.
Je to vše a zároveň je to málo
EdM je natolik jiná, že se prostě nedá jen
tak odbýt strohým konstatováním faktů. Neodbývejte ani zkoušky. Pokud se
nenecháte odradit nevšedností a jistou jednoduchostí, která je ale ve
výsledku vlastně spíš komplikací na cestě k zamilování si této vůně,
dostane se vám za odměnu sofistikovaného nekonvenčního partnera, který
vás rozhodně velmi obohatí a nedokážu si představit situaci, ve které by
vás mohl ztrapnit. A to není zrovna málo, co myslíte?
Nu a abych tu nekritickou chválu EdM dovršila,
musím ještě zapět ódu na flakon. Je jednoduchý, ale nápaditý. Možná
trochu minimalisticky pojatý, například nápis téměř zaniká, ale o tom
to asi celé právě je. Nic vám nevyjde vstříc, nic poutavého a líbivého
vám nepomůže najít si k téhle vůni přímější pohodlnější
cestičku. I použité barvy na flakonu pokládám za dokonalé – světle
zlatá a zlatorezavá – hřejivé stejně, jako vůně uvnitř.
P.S. V dobách, kdy byl náš vztah s EdM přeci jen ještě o chlup
vášnivější, pořídila jsem si jako doplňek i verzi Eau des Merveilles
Deo. Flakon je tvarově stejný jako u edt, ale je celý z čirého skla.
Vůně v něm je naředěná EdM se vším, co je pro ni charakteristické –
jen je to víc vodnaté a méně to drží. Plus navíc v deo verzi můj nos
zaznamenal zvláštní větrový tón, jakoby se do dřevito-pryskyřičné
kompozice vpašoval pytlík hašlerek. Verze deo je rozhodně dobrou volbou
i pro ty, kterým se, bůhvíproč, zdá edt moc silná
100ml lze pořídit v zahraničí za cca
600,– Kč. Výdrž je pochopitelně slabší než u edt, na deo však
překvapivě obstojná – na oblečení i do vyprání, na kůži tak
2,5 hodinky.