Eau des Merveilles

Podobně jako Calèche, voní středomořím.
Vizuálně mi asociuje filmová 50. léta, mladou dámu projíždějící slunnou francouzskou riviérou v kabrioletu, sluneční brýle, perfektní účes zahalený šátkem Hermès. Čerstvě nařezané dubové klády, mořský vzduch, pomerančová kůra, cedr. Dřevitě zemitá a zároveň čisťounce voňavá, jako v létě po koupeli.
Na můj vkus ale voní už moc synteticky, je v ní ten tón, který obsahují snad všechny mainstreamové parfémy.
Je taková dívčí, něžná. Na mně bohužel něžná i co do výdrže a siláže.

Velmi přírodní vůně. Vůně vzrostlého listnatého lesa, teplé podzimní odpoledne, mezi stromy prosvítá slunce, obloha je modrá. Nejprve vůně citrónů (velmi opravdová a příjemná) se suchými listy dubu a jeho kůrou, po 20-ti minutách citrón zmizí, ale duby stále cítíme, doplňuje je lahodně pomeranč. Po vyvonění citrónů se vůně drží u těla, velmi příjemná kompozice navozující pohodu nositelce i okolí. Po celou dobu jsou její tóny přirozené, přináší (alespoň mně) velmi příjemné asociace. Pro ty, co chtějí vonět, ale nemořit okolí.

Když jsem ji poprvé ucítila, napadlo mě, že by se s ní mohl navonět i muž, a nepřišlo by mi to vůbec divné. Je skvělá a každopádně neobvyklá. Když ji nechám na kůži rozvonět, ovládne mě jediná představa. Čerstvě nařezané klády složené u lesní cesty, která se topí v zářivém slunci horkého léta. Znáte ty kapičky zlaté pryskyřice jehličnanů, které pomalu tuhnou na slunci? Tu vůni, když z čerstvé klády u cesty odtrhnete kraťoulinký výhonek s několika měkkými jehličkami, který na kládě ještě nekde v záhybu kůry zůstal? A vůni pošlapaných a zlámaných lesních rostlinek, které zničili dřevaři, když tady ty klády včera skládali? Tak to je Eau des Merveilles. Někdo ji cítí nasládle, jiný peprně, další dřevitě, ale jsou to ty klády. Tohle všechno v nich je a fantazie pracuje…
Vím, že vlastně opakuji předešlou recenzi, a autorce se tímto omlouvám. Ale tahle vůně na mě udělala takový dojem, že jsem to prostě musela napsat. Krása, slunce a teplo. A jiskřivý flakon zářivý jak sluneční disk.

Naše nynější láska s Eau des Merveilles neměla vůbec svůj prvopočátek v okamžitém opojném okouzlení, které s sebou téměř vždy přináší drásavou a neodbytnou touhu mít - vlastnit. Nebyl to ten druh bezhlavé slepé zamilovanosti, kdy se většina z nás v očích okolního světa mění v duchem nepřítomné, přihlouple se šklebící a blábolající prosťáčky. Kdepak… s EdM jsme museli velmi dlouho a poctivě pracovat na tom, abychom spolu dnes mohli žít v tak harmonickém svazku, naplněném tolerancí a obohacujícím natolik, že se mnohokrát i několik týdnů vůbec nepotkáme, ale zároveň víme, že kdesi v listině osudu máme napsáno, že patříme k sobě Pokud chcete vědět, co je potřeba splnit proto, abyste s Eau des Merveilles vytvořili stejně fungující vztah, zde je několik postřehů. Za prvé - musíte být natolik silná osobnost, abyste unesli fakt, že váš protějšek bude možná ve společnosti středem pozornosti spíš, nežli vy sami. Ovšem ani ne tak pro svůj zevnějšek samotný, jako spíš pro silné osobní kouzlo, auru jedinečnosti, kterou není možné nezaznamenat. Že vám slovo ješitnost v souvislosti s vaší osobou nic neříká? Dobrá. Dál je tu potřeba být skoro bezvýhradným milovníkem dřeva a ochota vzdát se jakýchkoli hříšných myšlenek na flirtování s kytičkami nebo ovocem - jen tak se vyhnete nepříjemnému zklamání. No a to by snad pro začátek mohlo stačit. Že by to chtělo trochu realističtější popis vůně? Hm, pokusím se, ale upozorňuji předem, že pokud jde o Eau des Merveilles, trpím slovní nedostatečností EdM je pro mě dokonalou “lesní” vůní, rsp. je velmi věrným ztvárněním těch vjemů, které si v souvislosti s lesem vybavuji nejraději – tj. dřevo a pryskyřice. Popsat EdM jako výjev, pak je to lesní mýtinka, kam dopadají hřejivé paprsky odpoledního slunce a všude kolem tu ještě leží nedávno pokácené stromy. Jejich rozřezané kmeny, sluncem rozehřáté a pomalu vysychající, jsou teplem nuceny vydávat do okolí svá vonná tajemství. V místech řezu z poškozených kmenů také vytéká v drobných zlatavě lesklých stružkách smola. Tyto dvě vůně se tu spolu jedinečným způsobem mísí a dávají jen málo prostoru k tomu, vnímat i jiné tóny. Pryskyřicovo-dřevitá vůně je to nejcharakteris­tičtější na EdM. Ano, v hlavě jsou cítit i hořko-kyselé citrusy, dřevo je opravdu nasládlé jako cedr, našla by se i trocha soli, a pryskyřicové aroma by se asi dalo upřesnit jako elemiová pryskyřice (ta vůně je mi dobře známá z éterického oleje, kterým čas od času provoňuji byt) ale to jsou podle mě nepříliš podstatné informace. Pro někoho, kdo se s EdM ještě nesetkal stačí říct – dřevo a pryskyřice, tím je řečeno skoro vše. Je to vše a zároveň je to málo EdM je natolik jiná, že se prostě nedá jen tak odbýt strohým konstatováním faktů. Neodbývejte ani zkoušky. Pokud se nenecháte odradit nevšedností a jistou jednoduchostí, která je ale ve výsledku vlastně spíš komplikací na cestě k zamilování si této vůně, dostane se vám za odměnu sofistikovaného nekonvenčního partnera, který vás rozhodně velmi obohatí a nedokážu si představit situaci, ve které by vás mohl ztrapnit. A to není zrovna málo, co myslíte? Nu a abych tu nekritickou chválu EdM dovršila, musím ještě zapět ódu na flakon. Je jednoduchý, ale nápaditý. Možná trochu minimalisticky pojatý, například nápis téměř zaniká, ale o tom to asi celé právě je. Nic vám nevyjde vstříc, nic poutavého a líbivého vám nepomůže najít si k téhle vůni přímější pohodlnější cestičku. I použité barvy na flakonu pokládám za dokonalé – světle zlatá a zlatorezavá – hřejivé stejně, jako vůně uvnitř.
P.S. V dobách, kdy byl náš vztah s EdM přeci jen ještě o chlup vášnivější, pořídila jsem si jako doplňek i verzi Eau des Merveilles Deo. Flakon je tvarově stejný jako u edt, ale je celý z čirého skla. Vůně v něm je naředěná EdM se vším, co je pro ni charakteristické – jen je to víc vodnaté a méně to drží. Plus navíc v deo verzi můj nos zaznamenal zvláštní větrový tón, jakoby se do dřevito-pryskyřičné kompozice vpašoval pytlík hašlerek. Verze deo je rozhodně dobrou volbou i pro ty, kterým se, bůhvíproč, zdá edt moc silná 100ml lze pořídit v zahraničí za cca 600,– Kč. Výdrž je pochopitelně slabší než u edt, na deo však překvapivě obstojná – na oblečení i do vyprání, na kůži tak 2,5 hodinky.