Collection Extraordinaire: Orchidée Vanille

Myslím, že tohle bude moje nejhezčí vanilka. Začátek lehce šmrncnutý ovocem (mandarinka?) a pak už jen samé dobroty – vanilka, čokoláda a mandle. Vanilka tomu vévodí, i když je jemná, taková mléčná, jako Creme Brulee bez toho zkaramelizovaného cukru nahoře. Nenápadná hořkost čokolády a mandlí a taky cedr zabraňují tomu, aby se vanilka stala přeslazenou. A mám to také tak, jak už tady bylo popisováno – vůně mizí, aby se s dalším pohybem vždy znovu objevila. Výdrž je famózní, přežila večerní drhnutí mýdlem i ranní sprchu.

Jestli mě měl nějaký parfém získat, tak je to tento. Je sladká tak právě akorát a vanilka, kterou jsem hledala. Není to žádná levná vanilka, kdy voníte jako vanilkový rohlíček. Právě naopak, je to luxusní vanilka z té luxusní cukrárny, kdy se podíváte na nabídku a chcete zkusit každý kousek a vše tak nádherně voní, že jenom vůně všech těch zákusků je požitek. Možná to není klasická recenze, ale tahle vůně (aspoň na mne) se rozvoní božsky a každý se pořád ptá „Tady něco tak krásně voní, to jsi ty? To je nádhera.“ A já jenom klopím oči a užívám si krásu Orchidée Vanille.

Vanilka. Připomíná mi můj první odstřik koupený tady na Arome – Vanille Noire v jemnější podobě. Vanilka je stejně hutná a vydává se podobnou cestou. V začátku se na velice kratičkou dobu mihne mandarinka. Objeví se a zase zmizí, aniž by zanechala delší stopu. Mimo vanilky cítím naprosto jasně hořkou čokoládu. Cedr a tonka dodají sladkost, takovou zvláštní, utlumenou. Já ji řadím mezi velice povedené vůně.

Přejmenovala bych ji na Vanille Orchidée. Sladká vanilka, hebká, zahřívající, sladká … Jaká vanilka? Snad všichni známe mini zákusek košíček s vanilkový krémem a pár kousky ovoce. Přesně tak, včetně toho křehkého máslového těsta se představí tato dámička. Na košíčku trůní pár kousků liči, které svou příjemnou kyselkavostí tlumí sladkost vanilky. Nakonec slupneme mandli v hořké čokoládě, kterou servírují ke kávě a mohli bychom říct - hezká, gurmánská, jedlá vůně. Ale to není vše, ta orchidej tam je, vnímám její sametové kvítky a něžnou vůni fialek. Mám i moc hezký moment, kdy na malinkou chvíli jako uragán vtrhne hustá pryskyřice spolu s pižmem a na chvíli ze z dámičky stane žena vamp. Bohužel tato fáze je příliš krátká, vanilka své žezlo nepustila, možná jí na vtřeřinu upadlo, ale rozhodně dobrovolně ho nehodlá předat. Odplouvám tedy na vanilkovém obláčku a nechám se unášet přesně tak dlouho, jak je potřeba, abych se mohla vrátit do reality…
(Siláž střední, výdrž rovněž).

Nejkrémovatější vanilka s hořkou čokoládou a vysloveně hebkou tonkou bez špetky uměliny. Přemýšlela jsem, co mi připomíná, a přišla jsem na to, že když si odmyslím kytky a takovou tu „nikovou vycizelovanost“, mám Naughty Alice. Pochopitelně je na rozdíl od westwoodovky naprosto dokonale vyvážená, vůně je sice sladce vanilková, ale za gurmánský dezert bych ji neoznačila. Má zkrátka takovou zvláštní auru „nejedlosti“, kterou podle mě vydatně živí klasický drhnoucí cedr a jistá pudrovost. Hustota i výdrž je na čistou jedničku, takže už dodám jen: tohle je líbivka v nejlepším slova smyslu.

Stejně jako Bois d'Iris ze stejné řady se objevuje a mizí, o to radostnější ta setkání pak jsou. Krásnější a výraznější je, když dává svou přítomnost na vědomí z určité vzdálenosti – proto ji nestíhejme nosem nalepeným ke kůži! Jednotlivé složky se dají jen těžko rozšifrovat… Sladkost v ní je dráždivá, ale ne otravná. Neodolatelná, netriviální, pohodová a uklidňující. Intenzita, stejně jako výdrž, vysoko nad šedým průměrem. Je vidno, že Randa Hammami dokáže stvořit ty nejhebčí květinové krémovky (L'Instant Magic, Cruel Gardénia).