Christian Dior: Dune

Trochu květinová, trochu kořeněná a trochu dřevitá vůně, ale hlavně teplá a suchá. Cítila jsem z ní suchý prohřátý písek - soudě podle názvu a reklamních plakátů to přesně tak Dior zamýšlel a nutno uznat, že se mu to povedlo. (Podotýkám, že na písek jsem odbornice - jako malá jsem každou hru na pískovišti zahajovala ochutnávkou.) Na písku leží kus suchého dřeva, pravděpodobně santalového - ve složení uvedený není, ale jsem si jistá, že v základu je. Do toho si ještě představte špetku koření a květin, ale jen takovou malou, na dokreslení, a máte Dune.

Postupně Dune přechází o něco víc do kořenita, cítila jsem v ní náznak hřebíčku, nového koření, všechno jen velmi jemně (pokud nesnášíte silnou vůni koření, u Duny budete v bezpečí); a také trochu do sladka - sladko ve stylu „sladká vůně santalového dřeva“ (žádná vanilka). Suchý písečný pocit zůstává dlouho.

Autor: Ada

.

Témata článku

Nejčtenější