Krabičku se žlutými pruhy jsem několikrát zahlédla v internetových parfumeriích, ale vždycky jsem ji bez zájmu přešla. Neznámý flakon, neznámé jméno... jak by také mohlo být známé, když v době největší slávy značky Giorgio Beverly Hills a vzniku této vůně jsem ještě voněla dětskou přesnídávkou a nejvíc chic kouskem v mém šatníku byly béžové punčocháčky!
Krabičku se žlutými pruhy jsem několikrát zahlédla v internetových
parfumeriích, ale vždycky jsem ji bez zájmu přešla. Neznámý flakon,
neznámé jméno… jak by také mohlo být známé, když v době největší
slávy značky Giorgio Beverly Hills a vzniku této vůně jsem ještě voněla
dětskou přesnídávkou a nejvíc chic kouskem v mém šatníku byly béžové
punčocháčky!
Vůně jako Giorgio byly pro osmdesátá léta typické: výrazné, při hojné
aplikaci hlasité až otravné, aby vhodně doplnily hranatá sáčka a ostře
řezané minisukně. Což neznamená, že se v nich nedá najít něco
pěkného i dnes. Giorgio je převážně květinová vůně, v níž
převažují bílé květiny (viz složení). Začátek je broskvový,
meruňkový jako z vonokvětky, v níž se meruňkové tóny mísí s její
bílou květinovou vůní; identifikujete také aldehydy, které vás pak budou
ve snižující se intenzitě provázet až do konce. Zpočátku jsem si
říkala, kam se všechny ty slibované bílé květiny poděly; zdálo se mi,
že cítím spíš růži, konvalinky, k tomu trochu jasmínu, jediná
výrazná bílá květina byla tuberóza. Po nějaké době však Giorgio
přestane vysílat signál ‚pozor, jde silná žena‘, a trochu se uklidní,
zesládne a citelně zbělá. Pak najdete bez problémů nejen tuberózu, ale
i jasmín a gardénii. Aldehydy a pudrověji laděný základ neustále
květiny umírňují a rozostřují, takže celkové vyznění může být při
vhodném použití a kombinaci s oblečením velmi elegantní a jindy zase
romantičtější.
Nevím, jestli bych doporučila Giorgio naslepo - zkušenějším nositelkám
parfémů, které už mají něco za sebou a potrpí si na květiny, možná
ano, ostatním určitě ne.
