Vetiver je jedna z vonných látek, bez kterých se parfumerie prostě neobejde - a zvlášť pánské parfémy by jeho neexistencí značně utrpěly. Mnoho klasických pánských parfémů se točí právě kolem vetiveru a Vetiver od Guerlainu je zářným příkladem.
Vetiver je jedna z vonných látek, bez kterých se parfumerie prostě
neobejde - a zvlášť pánské parfémy by jeho neexistencí značně utrpěly.
Mnoho klasických pánských parfémů se točí právě kolem vetiveru a
Vetiver od Guerlainu je zářným příkladem.
Vetiver byl první vůní Jeana-Paula Guerlaina a první pánskou vůní značky
po dlouhé ‚dámské‘ periodě. Na konci 19. století vznikly slavné
kolínské vody (Eau de Cologne Impériale, Eau de Cologne du Coq), unisexová
Jicky, těsně po začátku 20. století ještě Mouchoir de Monsieur… a
nastalo ticho. Teprve na začátku šedesátých let (některé zdroje
uvádějí 1959, některé 1961) se společnost rozhodla pod tlakem konkurence
výrazněji vkročit na trh pánských vůní. Jako první vlaštovku si zvolila
Vetiver, modernizovanou verzi vetiverové kolínské (v podstatě čistého
vetiverového extraktu v lihu), která se tou dobou vyráběla převážně pro
mexické zákazníky. Úkol připadl tehdy dvaadvacetiletému Jeanu-Paulovi.
Nechal se prý inspirovat vůní zahradníka - tabákem, zeminou a zelení.
Vetiver dostal v roce 2000 novou podobu - moderní flakon, zelenou barvu,
jinou krabičku a novou reklamu. Vůně prý zůstala stejná. Testovala jsem
ještě starší verzi cca z 80. let ve flakonu s tmavě zelenou
nálepkou.
Vetiver má po celém světě hodně milovníků a bývá zhusta
doporučován na otázku ‚jakou si mám vybrat vůni, když se mi líbí
vetiver?‘ Mezi ty milovníky už bych se mohla počítat také, Vetiver mě
přímo nadchnul - a přestože existuje i dámská verze Vetiver pour Elle,
nebála bych se navonět pánskou. Má v sobě jemné tóny, díky nimž ji
unese i žena.
Vetiver je svěží i temný zároveň, zelený i zemitý. Začíná velmi
citrusově a postupně se rozleží do příjemné kompozice sestávající ze
zbytků citrusů, nenápadného koření, hebké zeleně a
vetiverovo-tabákového základu. Pokud neznáte vetiver, přičichněte si
někde k esenciálnímu oleji - dělá ho např. Salus - ale nenechte se
odradit. V koncentrované podobě má vetiver odpudivě drsnou vůni hlínou
obaleného mokrého kořenu vyuzeného v černém dýmu. Když se ho ale do
vůně dá přiměřené množství, změní se v příjemně zemité, vlhce
dřevité a kouřové aroma. Se špetkou tabáku je to lahůdka.
Mnohem víc než vetiver jsem vnímala zelenou část Vetiveru - připadala mi
tak akorát svěží (citrusy ji táhly nahoru, základ dolů), hebká jako kopr
či estragon (snad vliv lehce sladkých tonkových tónů, které zeleň
podepírají), lehce mýdlová a zkrátka neodolatelná. Váš nos si ze tří
hlavních ploch - citrusové, zelené a vetiverové - nejspíš vybere tu,
která se mu bude nejvíc líbit, nebo si můžete ve vůni listovat podle
momentální chuti a soustředit se na to, co vás zrovna zaujme.
Vetiver bych doporučila snad pro všechny roční doby i příležitosti.
Pokud nemáte na zimu nebo na slavnostní příležitosti rádi těžší
vůně, klidně si nechte Vetiver, kouřové tóny vás zahřejí a celek je
dost luxusní i do Opery.
Ať už takovým vůním fandíte nebo ne, budete-li mít možnost, Vetiver
vyzkoušejte a doplňte si parfémové vzdělání.
Po roce 2000 vzniklo ještě několik odnoží Vetiveru. Verze Eau Glacée je prý víc mátová a svěžejší, ale méně komplexní. Verze Extreme má mít zvýrazněné estragonové a lékořicové tóny.
