Hermès: Un Jardin Sur Le Nil

Un Jardin sur le Nil jsem otestovala nejprve na papírku, na kterém se mi líbil jako sušší svěží vůně; začátek byl intenzivně citrusový, poté mi vůně začala připomínat suchou vůni nové knihy vytištěné na žlutém papíře, kombinovanou s citrusy a květinami. Určitě ho vyzkouším na ruce, abych viděla, jak se na kůži zachová kadidlo.

Začátek Un Jardin sur le Nil je i na ruce čistá citronová svěžest, která záhy trochu zkrotne do citronově zelené svěžesti. Při bližším průzkumu je to opravdu věrná směs manga a grapefruitu, do které se po pěti minutách začne pomalu vkrádat vůně kořene nějaké aromatické byliny - budu věřit uvedenému puškvorci, protože na ten by to určitě sedělo. Výsledek je takový dospěle svěží a exoticky letní. Nevím, jestli to takhle voní na Nilu (řekla bych, že tam udělá své spíš bahno a odpadky), ale když si představím procházku za teplého letního dne podél vody, kdy pod nohama křupe písek, v okolí vlhce voní rákosí a do toho se line vůně šťavnatého citrusu, tak to je asi tak atmosféra Un Jardin sur le Nil. Bezpodmínečnou součástí představy musí být křišťálově čistý vzduch. Chvílemi jsem měla chuť ho vypít, protože přesně takhle si představuji osvěžující letní nápoj - žádné přeslazené limonády a divně kyselé bublinky. Čekala jsem, co ve vůni provede kadidlo (které nepatří mezi mé oblíbené složky), ale bylo naštěstí jen umírněné. Stejně jako na papírku i na ruce vytvořilo takový sušší podtón, který připomínal vůni knihy natištěné na žlutém papíře.

Autor: Ada

.

Témata článku

Nejčtenější