Lacoste má novou řadu pánských vůní, označenou kódem L.12.12. Čísla označují prvky designu, které nese určité oblečení; v tomto případě jde o klasickou polokošili, kterou René Lacoste vynalezl v roce 1927. První jednička a dvojka jsou kódy materiálu (lehké bavlněné piké) a délky rukávů (krátké), druhá dvanáctka je číslo prvotního návrhu, který byl nakonec realizován. Univerzální tričko s límečkem se prakticky v nezměněné podobě prodává dodnes, a teď se mu dostalo pocty v podobě tří vůní v nejoblíbenějších barvách: tenisové zelené, mořsky modré a klasické bílé.
Lacoste má novou řadu pánských vůní, označenou kódem L.12.12. Čísla označují prvky designu, které nese určité oblečení; v tomto případě jde o klasickou polokošili, kterou René Lacoste vynalezl v roce 1927. První jednička a dvojka jsou kódy materiálu (lehké bavlněné piké) a délky rukávů (krátké), druhá dvanáctka je číslo prvotního návrhu, který byl nakonec realizován. Univerzální tričko s límečkem se prakticky v nezměněné podobě prodává dodnes, a teď se mu dostalo pocty v podobě tří vůní v nejoblíbenějších barvách: tenisové zelené, mořsky modré a klasické bílé.

Jakkoli bych si přála, aby to bylo jinak, je to zase pocta poněkud
pochybná. Nemůžu se zbavit dojmu, že Lacoste kvalitou směřuje mílovými
kroky do drogerie, pokud už tam dávno není. Zdá se vám, že zase zbytečně
frflám? Tak se podívejte do databáze na seznam vůní značky. Kdy naposledy
z Lacoste vypadlo něco, co by se dalo označit za zajímavou,
zapamatovatelnou vůni? Před osmi lety, kdy vznikla Lacoste pour
Femme? Ne že by všechny ostatní byly nutně špatné, ale Lacoste to šidí
čím dál tím víc. Méně nových složek, menší výdrž, žádná invence.
A takové jsou i nové barevné toaletky. #START-11427#
Bleu (modrá) má zajímavý začátek. Nic mořského, spíš
nasládlého; mně to připadalo jako téměř vánoční směsice koření
s kouřovými a bylinnými tóny. Želbohu to tak vydrželo asi čtvrt hodiny,
pak přišel postupný úpadek v generickou fougèrovou vůni. Nepříjemná
není a celková výdrž je ze všech tří nejlepší - voněla celé odpoledne
a slabé závany vydávala i potom. #END-11427#
#START-11426#
Blanc (bílá) si drží své nej: je nejnudnější. Jakmile
stříknete, hned máte jasno - další pánská květinovka. To už tu bylo
stokrát a lépe (a obvykle také v bílém - Fleur du Mâle, Fahrenheit 32).
Očichávala jsem poctivě, ale nedočkala jsem se žádného vývoje. Tlumené
tóny bílých květin na pižmovém základu, trocha dřev, možná
muškátový květ nebo jiné podobné koření. Výdrž střední. Nevolila
bych ani jako dárek, je skutečně nijaká až za hranicemi univerzální
líbivosti. To raději modrou nebo zelenou.
#END-11426#
#START-11428#
Vert (zelená) má slabší výdrž. Je to lehká, citrusově
zelená vůně bez pevného základu. To je na jednu stranu výhoda pro lidi,
kteří nemají rádi, když se svěží vůně vyvine do něčeho nasládlého
či výrazně dřevitého, na druhou stranu je nutné počítat s vyšší
spotřebou, protože s jedním ranním navoněním celý den nevydržíte.
Vůně - dokud ji cítíte - je kombinací citrusových a šťavnatě zelených
tónů. Počáteční čtvrthodinka je moc příjemná a z trojice L.12.12 mě
zaujala nejvíc. #END-11428#