Obě vůně jsem zkoušela v Sephoře při včerejším výletu do Prahy (a u obou byla cedulka ‚exkluzivně v Sephoře‘, takže jinde by je teoreticky mít neměli). Bylo horko a v pozdním odpoledni už jsem toho měla docela po krk. A jak jsem po navonění přičichávala, měla jsem toho po krk čím dál tím víc. Proč? Obě vůně jsou celkem výrazné, každá svým způsobem, a v tom utahaném stavu, navíc se svědícíma očima (prach velkoměsta a trochu pylů do toho) a počínajícím hlavobolem, mi lezly na nervy.
Hlavně Shiro je vůně dvou tváří. Večer, když už
nevoněla tak intenzivně, to byla typická ‚krémovka‘ - věrné aroma
Nivey, bílé a přitom jemně svěží. Do té doby se kolem mě šířila
intenzivní vůně květin s pronikavým bílým pižmem, krémová vůně
svěžesti vyšroubovaná na maximum. Shiro je ideální pro ženy posedlé
čistotou, avšak při nemírné aplikaci nebo za nevhodných podmínek se
snadno stane vlezlým bolehlavem, jak ukázala moje nedobrovolná zkušenost.
Chcete-li využít niveového potenciálu, aplikujte rozumně, určitě na tělo
a v nouzi použijte některý trik na zmírnění či uspíšení rozvoje
vůně (omytí nebo tření).
Jimmy Choo, toužebně očekávaná vůně od výrobce
proslulé obuvi, je zase sladká, a o účinnosti sladkých parfémů
posílených vedrem snad není potřeba se dlouze rozepisovat. Kdo má trochu
načicháno, tomu bude složení vůně Jimmy Choo ihned podezřelé: kombinaci
karamelu a pačuli proslavil před lety Muglerův Angel. Angel má nespočet
následovníků, kteří to více či méně zdařile zkoušeli se stejnými či
podobnými složkami.
Jimmy Choo není tak silný parfém jako Angel, ale s notnou dávkou karamelu
určitě počítejte; balancuje mezi sladkým orientem a moderní pačuliovou
chypre, přičemž na tu sladkou stranu se kloní výrazně víc. Terpve po
mnoha hodinách vůně pačuli lehce ustoupila do pozadí a vůně byla
hladší, jemnější, připomínala mi L'Instant Magic od Guerlainu.
Jestli bude Jimmy
Choo váš šálek kávy, nebo se na vás promění v lepkavou chemickou
továrnu, to už si musíte vyzkoušet samy. Naslepo bych ji rozhodně
nekupovala.
