Novinky: No. 19 Poudré, Cartier de Lune

Klasika No. 19, která vznikla rok před smrtí madame Chanelové, letos dostala - podobně jako nedávno jiné starší chanelovské vůně - moderní podobu. Zda se povedla jako No. 5 Eau Premiere a Cristalle Eau Verte se dozvíte v recenzi. Loňský Cartier de Lune se objevil v našich parfumeriích až letos a voní po... po všem možném. Chameleon s nevalnou výdrží, který ale za vyzkoušení celkem stojí.

hof_707×257_0005_no19_poudre.jpg

No. 19, vůně z roku, kdy zemřela Coco Chanelová (podle newsletteru Chanelu to prý byla její oblíbená vůně - rozhodně by se k ní hodila, škoda, že si ji nemohla užít déle), dostala letos novou podobu. (Zdá se, že Chanel rozhodl předělat všechny klasiky: máme už No. 5 Eau Premiere a Cristalle Eau Verte, jestlipak se můžeme těšit ještě na něco? Třeba novou variantu Coco, trochu podobnější originálu a výraznější než deset let stará Coco Mademoiselle?)
Parfuméra Henriho Roberta (který u Coco Chanelové nastoupil po Ernestu Beauxovi a pracoval zde až do své smrti v roce 1987; vytvořil také Cristalle) zastoupil Jacques Polge (Coco, Coco Mademoiselle, Allure, Chance) a vymyslel devatenáctce nové pudrové srdce z kosatce. Ten tam byl už dřív, ale jen jako doplněk - nehrál první housle.

Začátek No. 19 Poudré je zvláštní, slaně prachovo-pudrový. Z ultrasuchých tónů se postupně vyklubává kosatec; čím víc se vůně zahřívá a rozvíjí, tím je elegantnější a krásnější (něco mi říká, že na papírku to bude dost katastrofa - zkoušet rozhodně na ruce!). Škoda jen, že z té jemné harmonie pudrového kosatce, lehce sladké tonky a nenápadných tónů vetiveru a galbana už se nikam dál nerozvíjí; závěr připomíná hodně zeslabené srdce No. 5. Chápu to jako úlitbu moderní zákaznici, na kterou už ten začátek bude až až, natož aby ještě zápasila s nějakým komplexním rozvojem.
Verdikt je tedy jasný a stejný jako u ostatních moderních verzí starých klasik: fajnšmekři si ponechají No. 19, a kdo ji nerad, zkusí Poudré. S většinovou produkcí se to nedá srovnávat, Poudré je elegantní a harmonická, Chanelu nedělá žádnou ostudu - a nejspíš přivede hodně zákaznic i ke klasice tím, že jim nenásilně představí na první počich děsivé tóny (třeba aldehydy).

Cartier de Lune.jpg

Cartier de Lune obsahuje prý jalovec, růži a bílé květiny. Kde jsou, musela jsem se ptát, když jsem tiskla k nosu navoněnou ruku a cítila jemné fialky. Teprve za čas se do nich vkradlo cosi svěžejšího, ale také něco krémového (zimolez?), a za tři hodinky bylo úplně po všem. Pokud jste de Lune zkoušeli, zajímal by mě váš názor - a hlavně, jestli jste tam taky našli fialky. #END-11412#

Autor: Ada

.

Nejčtenější