Oleje Al-Munawwara

Arabské vůně mají mezi obeznámenými čtenářkami Arôme dobrou pověst. Z velké části za to může Sára z Parfémy Exclusive, která do obchodu vybírá ty nejlepší klenoty, takže kdo se chce pomocí vzorků od ní seznámit s Orientem, přijde rovnou k lahůdkám.
O to víc mě lákalo zjistit, co se stane, když vlezu na eBay a objednám si tam nějaký parfémový olej. Je jich tam spousta, jen si vybrat. Na jedné straně vzorky drahých parfémů renomovaných firem, na druhé imitace známých západních vůní a mezi tím různé olejíčky s názvy jako ‚Egyptian Musk‘ nebo ‚Indian Attar‘.
A tak jsem si v jednom shopu objednala pět třímililitrových vzorků různých názvů a barev a těšila se, jak si dám do nosu.

Vzorky přišly v malých šestihranných lahvičkách se zlatým uzávěrem a červeným plastovým ‚drahokamem‘, zkrátka šmuk musí být, i kdyby děti brečely hlady.

Všechny jsou víceméně jednodruhové a většinou je to síla. Podle popisku jde o koncentrované oleje, které můžete ještě dál ředit, ale třeba zelený Khus voněl i neředěný poměrně krotce. Asi to bude lepší řešit individuálně.

Kewda mě nalákala tím, že v překladu je to ‚screw pine‘. Ha, borovice - lesní pryskyřičná vůně, řekla jsem si a objednala. Až potom jsem zjistila, že screw pine není borovice, ale pandán, tropický strom, jehož některé druhy se používají jako koření nebo se pojídá jejich ovoce.
Kewda byl po nanesení s prominutím smrad všech smradů. Intenzivní puch nezralého tropického ovoce a houbové plesniviny, něco větrového do toho, zkrátka čirá hrůza. Na zkrotnutí se musí dlooouho čekat (nebo mu můžete pomoct opláchnutím, kdyby to nešlo vydržet). Potom už je Kewda snesitelná, pižmově zelená a květinová vůně.

Takřka čistě vetiverové jsou obě vůně označené indickým jménem vetiveru Khus. Jeden je žlutohnědý s podtitulem Dry Grass (suchá tráva), druhý, obarvený na zeleno, má podtitul Fresh Grass (čerstvá tráva). Suchý vetiver je typický čistý vetiver. Já už ho znám, takže mě nešokoval, ale kdo nezná, bude se divit: silný odér dřeva, země a kouře jen pomalu přechází v suchou vůni kořenů obalených sametovou hlínou a svěží tropické zeleně. Fresh Grass je umírněnou verzí téhož, vetiver je z toho zpočátku také cítit hodně, ale rychleji přechází v jemnější svěží vůni.

Cigar je pánská vůně a velmi se mi nelíbila; je to takový pouťový sladký puch se stopami tabáku, na nějakém Turkovi s uhrančivým pohledem bych ji možná snesla, ale na zdejším muži by to byl naprostý nevkus. Domnívala jsem se, že Cigar bude suchý, hodně tabákový, zkrátka zvláštní orientální zpracování kuřiva, jakého se mainstream bojí, ale bohužel to nevyšlo.

Musk. White Musk, Vanilla Musk, Wild Musk, Musk Al Ghazal, Arabian Musk, Japanese Musk, Lily Musk… Pižmových olejíčků si můžete na eBay nakoupit, co hrdlo ráčí, a užít si jejich vtíravé sladké přízně, kterou nám zdejší parfémy dopřávají jen opatrně. Vůně pižmových/mošusových parfémů a olejů budou nejlépe znát ženy, které podlehly kdysi u nás prodávaným malým flakonkům s Exotic Moschusem, Wild Moschusem a dalšími verzemi.
Já jsem pro zkoušku zvolila Black Musk v domnění, že to třeba bude něco tlumeného, ale kdepak, je to řvavé sladké pižmo, které z dálky voní jako stromeček do auta a zblízka jako plastelína. Poněvadž sladké mošusy vůbec nemusím, Black Musk se zřejmě odebéře k někomu, kdo ho lépe ocení. Nebo si na něj zvyknu. Každopádně v našich krajích aplikujeme takovéto olejíčky maximálně dvěma decentními díbnutími aplikační tyčinkou, lidé tu nejsou tak otrlí.

Výdrž Black Musku je perfektní, ostatní jsou na tom tak nějak normálně. Intenzita a průraznost je ovšem vynikající: lahvičky stačí pohodit někam do kouta a stejně zvládnou provonět celý pokoj. Nejvíc je u mě cítit Kewda, která cestou trochu prosákla kolem uzávěru, při rozptýlení stopového množství do vzduchu je to naštěstí snesitelná vůně.