Jak se mi během dvou let NEPODAŘILO vyrobit vlastní parfém

Myslím, že každý si někdy přivoněl k parfému s myšlenkou - dobré, ale chtělo by to víc růže, cedru, pačuli, atd. Tady píšou, že ten parfém má jenom šest složek. Všechny tyto složky jsou běžně k dostání v Saloosu! A takový parfém stojí v obchodě 3000 korun? To musí být marketingový trik, čili lepší označení pro zlodějinu!. Parfém si přece můžu klidně vyrobit sám.

První pokus o vlastní parfém

Tak jsem taky jednou nakoupil spoustu olejíčků a esencí a cestou domů si představoval palcové titulky – Český Ellena! – a můj děkovný projev při předávání ceny FiFi: “Děkuji rodičům, Bohu, firmě Saloos a zvláštní dík patří paní Voříškové za prázdné lékovky….”

Bohužel, nic nevonělo tak jak mělo. Vanilka nevoněla jako v Montaleho Vanilla Extasy, cedr nevoněl jako cedr v Diptyque Tam Dao a med prostě smrděl. A to až tak, že jsem musel otevřít sklenici s lesním medem, kterou jsem měl doma, abych tímto srovnáním zjistil, že “med” nevoní jako med. Že pod označením “med” dostanete podivnou sladko štiplavou vůni.
No i tak jsem začal míchat. To období trvalo asi čtrnáct dní, bylo to vzrušující a zábavné a nakonec jsem to všechno vylil do záchodu. Zaboha jsem nechtěl připustit svou naprostou neznalost a nezdar jsem svedl to na špatnou kvalitu ingrediencí.

Druhý (sofistikovanější) pokus

Druhé období svého snažení jsem věnoval shánění a nákupu kvalitních esencí s vysokou koncentrací vonných složek, tedy takových, které měly v názvu označení Absolue nebo Absolute. Zapojil jsem dokonce i všechny příbuzné a své známé v zahraničí. Nyní zpětně musím uznat, že vývoj vlastního parfému se tímto trochu prodražil.

S přibývajícím počtem ingrediencí se rozšiřovaly i mé znalosti o nové poznatky a v následujícím dvouletém období jsem se ještě dozvěděl, ŽE:

  • Opravdový parfém může obsahovat až sto složek.
  • Rozdíly u jedné suroviny ze dvou různých zemí mohou být obrovské.
  • Zázraky se nedějí. Styl ,,Jéééé tady jsem dal náhodou pár kapek a vono se to rozvonělo" – nefunguje. Vše si musíte zapisovat.
  • Existuje spousta látek, které samy o sobě moc nevoní, ale působí jako nosiče jiných vůní. Například aby vanilka voněla jako vanilka, přidává se ambra a tonka. Přitom skoro nikdo neví, jak samotná tonka voní!
  • Vůni čerstvé okurky nelze vyrobit z okurky (olej z okurkových semen voní jako cukrový meloun), ale musíte použít okurkový aldehyd nonadienal, který ostatně neseženete.
  • Současný parfumér si může vybírat složky ze cca 3400 vůní, 3000 chemických a 400 přírodních.
  • Věhlasný parfumér Dominique Ropion rozebral vetivér na molekulární úrovni, odstranil molekuly způsobující hořkost a zemitý akcent, opět složil dohromady a tak vznikl slavný Vetiver Extraordinaire. Totéž udělal Jean-Claude Ellena s levandulí.

Bylo mé letité snažení opravdu tak marné?

Po dvou letech se mi nepodařilo vyrobit nic, co by stálo za to. Výsledku svého snažení jsem se nakonec zbavil nedbaje rad svých přátel (Hmmm, tak to je opravdu zajímavé; Cítím tam dřevo!; V žádném případě to nevylejvej!).

Můj indický učitel říká: „Když něco děláš, dělej to jen pro radost. Nikdy ne pro ocenění druhých lidí, nebo konečný výsledek.“ A v tom je hluboká pravda. Nic světového jsem sice nevytvořil, ale bylo to velké a báječné dobrodružství. Mám daleko větší úctu k výtvorům těch druhých.

A koneckonců dnes už vím jak voní tonka!

Autor: Nathan

.

Nejčtenější