Flakony „dudlíkovského“ typu se mi neskutečně nelíbí. Ale i tak jsem se nakonec odhodlala k řádnějšímu vyzkoušení této značky, ne vždy je to, co není drahé, také špatné a předsudky nemám ráda.
Bijan Bijan - navazuje na tradice dražších a kvalitnějších Arpege či Chanelu No.5. Výrazné aldehydy, které ale do čisté mýdlovosti nesklouznou. Karafiát a jasmín zvyšují tep a i když místy Bijan působí trošku přeplácaně, syté květiny vcelku dobře namíchané s lehce medovým tónem mne i oslovily, dokonce dřevitý základ je nakombinován tak, že nevyznívá vůbec dezinfekčně, což na mé pokožce cedr ve složení dělá často.
Bijan Style - lehká vodička, sladká, ovocná, neurazí, neprovokuje, nedráždí, prostě je. Zaujme snad jen okamžik, kdy, při velké dávce fantazie, nudu prorazí bílý brambořík s fréziemi, ty vystopovat lze.
Bijan Nude - zcela lineární, žádný děj, příběh. Růže v úvodu jsou syntetické, jemné, kávové aroma připomíná tyčinku Kofilu. Dojmu aseptické čistoty jsem se nemohla zbavit. Přesto jí nelze upřít originalitu a příjemnou, neulepenou, přitom celkem vyváženou, sladkost.
Bijan Wicked - universálně líbivá, rozpoznatelně umělá citrusovo květinová nasládlá ovocenka. Citrusy, ostré jako břitva, snad mají osvěžit, ale spíše přidusí. Později se usadí a jakýmsi ne zcela nepříjemným způsobem začně vůně sladce hřát. Tato fáze se mi docela i líbila, ale trvala příliš krátce.
Bijan VIP - ta už je trošku lepší. Předesílám, že mám raději květinové než ovocné vůně a asi proto mne tato toaletní voda oslovila nejvíce. Má i celkem říz, ale v tom lepším slova smyslu. Drží si po celou dobu květinový charakter, mírně pepře osvěží a vše zapudrováno na prach usušenou a rozemletou vanilkou moje čichové buňky docela potěšilo. Navíc působí uhlazeně, uklidňujícím dojmem a ani s výdrží to není úplně nejhorší.