Diorissimo byl poslední, který mi ještě chyběl do Diorovy klasické sbírky - spolu s Diorellou a Dioressencí. Teoretická průprava mě připravila na jemnou květinovou vůni a tím pádem jsem se dočkala po nastříkání na ruku nepříjemného překvapení. Diorissimo intenzivně páchlo jako čerstvě namíchané dvousložkové lepidlo a v tom šoku jsem v něm ty slíbené konvalinky chvíli nemohla najít. Ani po rozvonění se z Diorissima nestala žádná líbezná květinkovka - je to klasická vůně s dřevitě zeleným základem, na němž opojně, ale ne otravně, a hlavně velmi věrně voní konvalinky, konvalinky a zase konvalinky. Je to skutečně vůně, jakou ucítíte, když si na jaře stoupnete do záhonu konvalinek. Znáte-li Champs-Elysées, můžete si představit její umírněnější, méně jásavou a téměř čistě konvalinkovou sestru. Diorissimo je typická francouzská elegance padesátých let a hodí se k oblečení, které bude romantické, elegantní a zároveň trochu hravé. Ideální roční období: samozřejmě jaro, ale Diorissimo rozjasní i pošmourný zimní den nebo zpříjemní nepříliš horké léto.
Christian Dior: Diorissimo
Autor: Ada
Tahle vůně je neskutečný držák. Cítím ji kolem sebe celý den, takový jemný závan, ale zcela zřetelný. A když se večer stříknu na zápěstí, tak ráno je jasně patrná a stejně krásná. Většina vůní není ráno cítit vůbec, nebo jen jakýsi zlomek ze základu, většinou rozplizlý. Tohle je zcela jiná kategorie.
mamka ji používala opakovaně (ještě tu původní). Byla nádherná, ale já určitě nechci vonět jako záhon konvalinek 