Givenchy: Ange ou Démon

Nevím, proč jsem si vzala do hlavy, že Angé Ou Démon (‚Anděl a démon‘) je nějaká superdrahá limitka - možná proto, že to je jedna z těch vůní, které výrobce nejprve představil jen v některých zemích a obchodech, a teprve za delší dobu ji uvolnil do běžného prodeje v širší oblasti, mimo jiné i u nás. A tak jsem na ni jednoho krásného dne, totiž dneska (a krásně nebylo, pršelo a já jsem si zapomněla deštník), narazila ve Fannu. Ve Fannu je sice drahá (momentálně 2970 Kč za 100 ml), ale to není směrodatné, protože Fann není parfumerie, Fann je cizí planeta. Neměla jsem moc času, šla jsem na vlak a chtěla jsem se podívat, jestli mají Midnight Poison; vběhla jsem ve zmoklé mikině a se svým věrným odrbaným baťohem na zádech do toho chrámu luxusu, pozdravila, udělala svižné kolečko kolem regálů, prskla na jednu ruku Poison, na druhou Angé, slušně jsem se rozloučila a než se zkoprnělé prodavačky vzpamatovaly, už jsem seděla v tramvaji. Plížíte-li se do parfumerií plny posvátné bázně a ještě provinile, protože nejdete utrácet, ale jenom fetovat, uvolněte se, je to krám jako každej jinej :)
Angé Ou Démon má moc pěkný flakon, takový mystický, zvlášť když stojí na polici v obchodě lákavě nasvícen přízračným svitem zářivky; z křišťálově čiré tůně se tyčí majestátní hrot, jehož vrchol mizí v temnotách jako klenba vysokého chrámu. Po přední stěně stéká řádka diamantových slz. Oficiální promo se vyjadřuje v podobném smyslu, takže u mě si Givenchy může připsat bod - flakon ve mně vzbudil přesně ty pocity, o které zjevně usilovali. Pokud by vás zajímal zbytek marketingového obalu, tak se tam mluví o oslnivé ženě, čistotě a idealismu; je tak fascinující, že vás oslepí, přestanete se ovládat a necháte se svést; křišťálové bludiště, v němž se máte ztratit a nakonec podlehnout tajemnému andělu/démonu, který vás unese do poetického světa na pomezí snu a extrémní rafinovanosti. Pěkně vymyšlené, samozřejmě vznosně literárně přehnané, jak se na reklamu sluší a patří, ale aspoň tam nejsou ty cancy o sebevědomých ženách, které vědí co chtějí.
No a dostáváme se k vůni samotné. Ta je pěkná, označila bych ji za zdařilou, originalita samozřejmě, jak je v mainstreamu pohříchu obvyklé, poněkud kulhá, ale co má člověk při tom objemu produkce pořád vymýšlet, že. Angé Ou Démon je teplá, sladká, hodí se jako zimnička pro ženy, které mají rády vanilkové rohlíčky a hřejivě chlupaté kožešinové límce. Při pohledu na složku ‚orchidej‘ mi v hlavě zablikala varovná kontrolka, už tuším, že jde o nějaký nový chemický objev, který teď chvíli budeme potkávat v mnoha vůních, a taky že jo - něco podobného jsem nedávno cítila v Mediterranean a Versace (všimněte si, že obě mají ve složení uvedenou orchidej). Ze začátku to byla taková směs květin, vanilky a trochy ovoce; na papírku zůstala ovocněji laděná (taková sladká šťávičkovatost - mandarinka, lilie), na ruce většina květin a ovoce rychle vyvoněla a Angé se velmi přiblížila vůním typu ‚vanilkový pudinkový prášek‘, později ‚vanilkový pudink‘ (prášek je takový ostřejší) - je podobná intenzivním vanilkovým bombám jako L nebo Organza Indécence, vybavila se mi i teple vanilková Naf Naf, kterou možná znáte také z Fannu. Očekávání navozené flakonem aspoň u mě nesplnila, kombinaci andělské a démonické vrstvy si představuju jinak, mystičnost také, ale řeči o svůdnosti a oslnivosti nejsou tak mimo mísu - nejvíc by mi k Angé Ou Démon seděla nevinně svůdná dáma ze starých filmů, v saténové róbě barvy slonové kosti, s blond vlnami na hlavě, červenou rtěnkou a kožešinovým pláštěm na ramenou nepolíbených solárkem.
Možné problémy: mokrý kartón, sololitový prach a ‚vápenitá‘ zatuchlinka, která zkroutila nos mojí mámě (mamince vanilka v jakékoli podobě prostě nejede a vždycky je na ní něco špatně); ten kartón a sololit jsem tam objevila já a ze zkušenosti s Kenzo Amour vím, že zvláštní tendenci vynikat mají tyto tóny v teplém, dusném, navlhlém počasí, což v zimě naštěstí (s výjimkou narvané, zafuněné tramvaje) nehrozí. Máte-li vyzkoušenou L, Amour, Indécenci, In Black, Naf Naf a tento typ vanilky se vám líbí, můžete Angé vzít i naslepo, nic zákeřného v ní nečíhá.

Maminčin verdikt: vůni jsem vyzkoušela v parfumerii na ruce a kupodivu to nebylo nic vanilkového, natož typ ‚vanilkový pudink‘. Nevím, jak je to možné, ale cítila jsem převážně bílé květiny - hlavně asi lilii - ve stylu vůní jako je Pure Poison nebo In White. Vanilkou byly pouze podmalované.

Autor: Ada

.

Témata článku

Nejčtenější