@katenka to je mi velmi luto
poplakala som si…
mainsky kocurik
to je skvela volba
ak sa rozhodnete pre neho, alebo pre ineho, Bublinka ho urcite bude strazit 
@katenka přesně tak, kašli na ně…nám byla pro syna s poruchou chování kočka velice doporučená, mírní jeho agresivní sklony a je prý pro něj velice vhodná. Teď je mnohem klidnější a ona byla snad to první v životě na čem mu záleželo, o co nechce přijít a díky tomu začal rozvýjet i jíné vztahy. Dokonce mu tenkrát zůstala i po boji Mudr. z alergologie s psycholožkou. Takže určitě mít zvíře doma je pozitivní. 
A máš pravdu, nejlepší lék na bolest je další kočička. Nenahradí tu předchozí, ale bolest zmírní. 
@sanny budu se s tím asi muset smířit
Možná časem najdu nějaký způsob nebo prostor, jak a kde se Kája hodí do pohody 
@Renusatko jo, ten vás příběh se synkem si pamatuji. To je moc dobře, že mu kočička tak pomáhá a že se alergie potlačila 
..nicméně takto, vcelku idylicky, to vypadalo dnes ráno: http://www.youtube.com/watch?… :mrgreen:
Kája je zde docela za hrdinku, že? Toto je opravdu jen malý záchvěv její snahy, jinak se spíše stahuje :| … možná se vše zlepší s příchodem jara, až nebude Kvído takový domácí pecivál
Venku si spolu víc užijou, pro Káju je to neutrální půda, kudy prochází celá řada koček a nedělá si tedy tak radikální nároky na teritorium jako doma.
Tak věřím, že snad přeci je ještě naděje, že by ho mohla přijmout alespoň tak, když už ne jinak 
Jo a mimochodem, to jste neviděly/i, kde byl Kvído vůbec předtím, než jsem stačila začít nahrávat …vysoko, vysoko až na tenkých větvičkách, jen jsme zírali 
@Daňule89 Já se spíš dnes po příchodu z práce zděsila, že kocourek už není :-O
Když nebyl na chodbě, hned mě napadlo, že je doma u kámošů a tak jsem šla s klidem krmit Káju a dělat si své věci. Pak jsem mu taky připravila jídlo a že mu ho k nim odnesu… klepu, ale nikdo neotvírá, znervózním a buším na dveře silněji, ale bez odezvy. Běžela jsem nahoru, vzala bundu a letěla hledat ven. Všechno jsem zotvírala, Kája pořád se mnou, pod nohy se pletla. Nakonec jsem vyběhla i na ulici, protože jsem si uvědomila, že po příjezdu domu byla z nepochopitelných důvodů otevřená branka… no, už jsem začínala propadat zoufalství, že je po kocourkovi, a že jsem to snad tím svým neustálým naříkáním a stěžováním si na něho, přivolala :zed: Volala jsem jak o život, ale nic! Už jsem měla skoro na kahánku, Kája pořád u mě, mňaučila a láskyplně se o mě otírala. Znovu jsem vběhla do domu a zase zuřivě bušila na dveře, když najednou se začalo ozývat jemné mňaukání. V tu chvíli jsem si ale nebyla jistá, jestli to není Karla, ale nebyla. Kvído byl na návštěvě, jenže u sousedů naproti :twisted: Pán tam nějak usnul a na Kvídáčka zapomněl. Naštěstí měl odemčeno, tak jsem ho vysvobodila
A Kája ..hned o 180 otočila na chodící zuřivost :|
Příspěvek upraven 18.03.13 v 21:55
Dnešní ráno:

Má to pěkně otevřený, už je to skoro na šití 

…jinými slovy, máme zase nakročeno k návštěvě na veterině 
Ach jo, chudáčci malí, tak to je mezi nimi hodně divoké 
Karla asi byla zvyklá na výsadní místo - teď to těžce nese. Co Kvída třeba nechat tak na týden u známých? Asi by se tím nic nepořešilo, že? Ale možná by si Karla na chvilku vydechla a třeba by zjistila, že ji honičky s Kvídem chybí 
A pak ji zkusit upřednosťnovat před Kvídem a Kvída si zkusit aspoň pro začátek chvíli míň všímat a Karly se zastávat, Kvída okřiknout, pokud ji bude otravovat.
Kdyby byl Kvído vykastrovaný a starší, možná by to mezi nimi bylo lepší, prý jsou vykastrovaní kocouři na společenském žebříčku koček níž. Tak snad i časem se to tímhle spraví.
Můj kocour je naštěstí klidný a hodný, ale taky vetřelce Mínu ze začátku nesl těžce, ale tím, že je povahou mírný se to urovnalo. Kdyby to ale bylo naopak a k Míně by měl přibýt někdo nový, nejsem si jistá, jak by to dopadlo, muselo by to být buď kotě anebo raději starší kočka. Ona je hodně divoká a temperamentní a koťata jsou drzá - pořád ještě kocoura napaluje, i když už se pomalu usazuje - ve třech letech, což je kočičí dospělost (prý).