Tak jsem hned brzy ráno volala té paní do útulku, jestli náš kocour náhodou neměl už nějaké jméno a paní říkala, že sice jo, ale že to nebylo vůbec kočičí, prý mu říkali „Pyžámku“
. Navíc prý na něj stejně nereagoval. Paní v útulku mu říkala Felixi, máme se prý sami rozhodnout. Taky jsem jí říkala, jak je přítulný, vděčný, byla ráda, že jí volám, je prý ráda za každou zpětnou vazbu, zajímá jí další osud každé kočičky. Já vám řeknu, že včera jsem z toho byla v šoku, z toho útulku. Já v žádném podobném zařízení nikdy nebyla a žít doma asi s padesáti kočkami a dalších 20 venku
… docela síla. Podle toho i domácnost vypadá, i když se paní snaží udržovat pořádek, umíte si to asi představit. Ale má zlaté srdce, dělá to z vlastní vůle, kočky miluje, přijme a zachrání každou - viz.jejich stránky www.navysocine.cz . Když se mi nějaká zalíbila, hned o každé všechno řekla, o životě, o povaze, zdravotním stavu a jestli nám ji doporučí nebo ne. Hodně jich tam měla nemocných po úrazech (třeba kopnutí koněm :| ), s nemocnými ledvinami, nebo hodně staré, nechává si je na dožití, takové lidem nenabízí. Klobouk dolů před takovými lidmi. A taky mi hned říkala, že si na mě vzpomněla, protože chvíli potom, co jsme od nich odjeli, přivezli nějací lidé krásného zrzavého kocoura a ona věděla, jak moc jsem zrzečka chtěla
. V úterý tam povezu vrátit přepravku, tak se na něj podívám a třeba
… :mrgreen: . Ptala jsem se, proč ho dovezli a prý to byl mazel, jenže páníčci čekají miminko a k tomu prý kočka nepatří :evil: . Hrozné. A takhle to prý mají v útulku na denním pořádku.
Příspěvek upraven 17.05.13 v 10:48