Co jste dneska zkoušely?

@Lucinela krásný popis, také mám Arpége moc ráda, na podzim byla moje no.1. A zimu také bytostně nesnáším. Už aby bylo jaro

@Lucinela @Nelly 918 já na jaro zase zvažuji White linen, klasiku od EL, ale je to tolik let, co jsem tuhle vůni zkoušela, ale spadala do té kapitoly Chanel No.5, Arpege, Caleche, Revie Gauche. Zastesklo se mi po nějaké klasice, nicméně Chanel No.5 mi také dochází, budu muset brzy doplnit

@Magnolie1 White linen je také nádherná, měla jsem jí 2×. Párkrát na ní byl i nějaký ten nekompliment typu „co je to za smrad“, ale i pozitivní reakce. Také si jí časem znovu pořídím, je to držák a mě e prostě líbí, miluju aldehydové vůně.

@Nelly 918 tak to mě těší. Ta jde sehnat alespoň i levně (bohužel na rozdíl od mé milované Pětky).
Aldehydy mám také ráda, kdysi jsem nemusela, ale teď na ně nedám dopustit.

@Magnolie1 mám to stejně, aldehydy jsou u mě sázka na jistotu, obecně miluju „staré“ vůně, mnohovrstevné, s dlouhým vývojem. No.5, Arpége, Jontue apod. Konečně jsem přišla na chuť Aromatics Elixiru, který mi dlouho vadil kvůli pačuli, teď se mi líbí moc.

@Nelly 918 @Nelly 918
I pro mě je White linen nádherná. Aldehydová, bílá košile. Pro mě jsou aldehydy taky sázka na jistotu, okolí sice nic moc, ale já si rochním. Přítel mi pohanil Diu, ale moc. Šetřila jsem na ni, teď jsem zviklaná. On rád ty jedlé. Ale No. 5 se mu líbí. On je celý divný, sám vůně miluje, má skvělý vkus, takže mu nechci dělat zle . Ještě to vyzkouším ze vzorku.

@Lucinela Diu vůbec neznám, neměla jsem nikdy ani vzorek, ale má krásné složení. Můj současný partner je co se vůní týče naprostý barbar, nevoní se, deodorant jen v létě - zabít. Už jsem mu to několikrát říkala ale je to marný. Většina mých vůní mu vadí - jeho problém, mě zase vadí, že on se nevoní. Pochválil mi akorát EA 5th a Volupté. Bývalý byl v tomhle úplně jinde - používal kvalitní niche vůně a měl skvělý vkus, kupoval drahé vůně i mě a vždy se skvěle trefil do vkusu 

Le Lion de Chanel
https://alibi-notes.webnode.cz/…n-de-chanel/

@alibi Už se těším, až ji vyzkouším, ta se mi určitě bude líbit. 

@mmaat bojím se, že se mi bude taky líbit

@mmaat myslím, že ano
@Magnolie1  

@Magnolie1 I já.

@Lucinela @Magnolie1

Já J.M.Simmela milovala v 90.letech, kdy hodně vycházely jeho romány
Díky němu mi manžel koupil Diorissimo a v nějakém románu, už tedy nevím ve kterém, zase hlavní hrdina koupil své přítelkyni celou krabici tehdy nového parfému YSL I love again Nyní už je v retro kolekci v těch hranatých kostkách. A teď nevím, zda to bylo v Simmelovi nebo E.M.Remarquovi, tam zase hlavní postava používala No.5.
Moc se mi líbí, když i takové detaily (pro nás samože důležité detaily ) spisovatel popisuje.

@Verda2 Diorissimo má hlavní roli v románu Láska je jen slovo. Diorissimo byla snad od mých 19ti let moje signature, od doby, co jsem ji dostala od mamky za maturitu, proto jsem si knihu asi zamilovala. S Diorissimem mám vzpomínky na nejkrásnější roky mého života.
YSL In love again byla v knize Láska je poslední most. V knize Sni svůj bláhový sen byla zase Fleurs de Rocaille. A Nina v knize Aféra Niny B používala Chanel No.5. Tyhle parfémy v knihách mě děsně bavily. A asi pořád baví.

Tiziana Terenzi Spirito Fiorentino

Jednou za čas se to tak sejde - světlo světa spatří parfém krásný, ale také do jisté míry přelomový, kontroverzní. Mnohé iritující, jinými odmítaný, či dokonce zavržený. Aby bylo jasno - hovořím o Baccarat Rouge 540 . Bez zmínky o tomto mastrštyku Francise Kurdjiana z r. 2016 (extrait je z roku následujícího) se totiž neobejde téměř žádná recenze na v názvu uvedenou vůni. Povolaní i vyvolení se předhánějí v porovnávání těchto dvou parfémů, a neshodnou se! Kde je hranice podobnosti, inspirace, kde a čím začíná nápodoba, a kdy už lze mluvit o fejku?! Tak na tohle odpovědi nemám … Pouze se pokusím krok za krokem sledovat oba parfémy, zaznamenám styčné body i fáze, kdy jde každý jinou cestou.
Spirito Fiorentino začíná mohutným atakem dezinfekce. Doprovází ho zemitá, trochu navlhle hlinitá kůže a vůně mladé, jarní březové kůry. Parfém se v prvním minutách prezentuje jako nekompromisně drsný, drhnoucí, bez sebemenšího náznaku líbivosti. Tou se naopak již v úvodu vyznačuje BR 540. Dezinfekce je tam pochopitelně také, ovšem ve srovnání se SF taková až něžně cukrátková, svěže ovocná, přecházející do vůně cukrové vaty. Té pravé pouťové, na kterou jste vystáli frontu, a potom jste ji uždibovali ze špejle, ona se vzdušným vlhkem scucávala, plstnatěla, a v této fázi, kdy jste už byli onou hmotou beznadějně oblemcáni, byla nejchutnější. V dalších minutách začíná u SF dominovat šafrán, prosazuje se i ambergris. Hodně plastu, trochu slaného ohně a stále značná dávka dezinfekce, teď už s nasládlými tóny pomeranče a dřev. Zatím ani památka po květinách uváděných ve složení. (Dovolím si úsměvnou odbočku - nejmenovaný internetový prodejce uvádí, že „vůně začíná půvabnou kyticí květin“...... Tak tohle by mělo být přímo žalovatelné, představte si, že se na základě tohoto hodnocení parfém dostane do rukou neotrkaného spotřebitele…!?) Baccarat Rouge oproti tomu již zurčí minerální svěžestí, kovovou a postupně spíše jahodovou než pomerančovou. Návrat k levému zápěstí a ke SF - dezinfekce je již za zenitem a lídrem je jednoznačně vorvaňovina. Slanosladkomírněkyselomořská, ovšem bez přítomnosti podtónu tlejícího vodního světa, zato s dotykem kovového ozónu. Pořád má ve vůni své místo kůže; teď již prosušená, uhlazená, nasládle dřevitá, a připouštím, že teď by se už nějaká ta kytka (jasmín?) dala vystopovat! Ano, teď se obě porovnávané vůně přibližují; i v BR cítím hebký plastelínový tón (jasmín a šafrán) a jemné dřevo. Pokud máte ve vůních rádi akord čerstvě ořezaných pastelek, SF ho rozdává plnými hrstmi. Nasládlé suché tužky, posypané hrubozrnnou solí (sice jsem v reálu nezažila, ale co na tom sejde?!). A pak jsou tu naráz i konvalinky, i exotický ylang-ylang, a i když si Duch Florencie stále hýčká image drsňáka, najednou ukazuje mnohem přívětivější, líbivější tvář. BR se mezitím ustálila ve své charakteristické křišťálové poloze. Parfém je zvláštně čistý, chladný, i když nasládlý, kovový a optimistický. Slunečný jarní den, ale ve větru závany sněhu z hor.
Věnuji se dál SF a musím se zmínit o marcipánu. Je tam! Když jsem před časem porovnávala BR extrait s EdP, byl marcipán právě tou složkou, kterou se mohl v mnohem větší míře prokázat právě extrait. Zdejší marcipán je výrazně nahořklý, jako všechno ostatní poznamenaný odérem nemocnice. Přesto je výrazně luxusní! Jako by jím vůně postoupila do vyšší společnosti?! Spirito Fiorentino, vítej v hight society!
Jedním střikem SF máte bohatě vystaráno na mnoho hodin.Zmínit musím i odvrácenou tvář tohoto benefitu - vlasy, šála, svetr, kabát (spodní prádlo, ponožky, šperky, kočka …) - vše jmenované zůstává vůni věrné dny i prací cykly.
Tak jak je to s tou podobností Baccarat Rouge a Spirito Fiorentino? Ano, vůně JSOU si podobné. Rodina Terenzi prostě opět prokázala obchodního ducha (vzpomeňte si na diskuze ohledně podobnosti Porpory a POAL ), víc mi nepřísluší komentovat. Jak dalece podobné? Budu co nejkonkrétnější. SF je mladší polovlastní bratr z otcovy strany. V jeho žilách je o kapku více plebejské krve, postrádá aristokratickou vznešenou krásu své starší sestry BR. Ostré lokty má bez debaty, životaschopný je až až, a když mu dáte šanci, dovede být jedinečný a okouzlující.
A na úplný závěr - zatímco BR je vůně, které svědčí teplo a krásně se rozvine právě v pořádném horku, SF si báječně notovalo s vlnou letošních novoročních mrazů.

Příspěvek upraven 15.01.21 v 10:27