@Hanka H Prosímtě vůbec ne, ale nevadí!
Já jak to poslouchám v autě, tak jednak jsem teď moc nejezdila, ale hlavně ona ta poslechová četba je strašně pomalá, oproti čtení, takže jsem tak v půlce. Ale včera o půlnoci jsem to nevydržela a otevřela jsem si to v posteli ve čtečce… 
Ale mě to nevadí, já si to šetřím, protože pro mě je tohle podobná trefa, jako lekníny - průvodce Paříží.
Já Paříž docela znám, jezdíme tam ke kámošce, která za těch 20 let vymetla všechny předměstí Paříže (teď už má dům u Versailles), bydlela i v tom Marne la Valée, jak pořád jezdíme autem podle navigace, tak znám i ulice podle názvů (tedy jak se to píše i čte, to jsem netušila, jak je GPSka užitečná
, takže mi to zase úplně běží před očima, jako Giverny. Normálně s těma hrdinama chodím po ulicích. A co ještě neznám, tak si dohledávám v průvodci a hned si to píšu do deníčku, třeba Butte aux Cailes nebo Dieppe.
A do toho ještě Istanbul
, to je přímo bonus!
Takže si to šetřím a vychutnávám, pro mě jsou tyhle dvě knížky úplně zjevení. Nevěřím, že mě nějaká další knížka tak osloví, jako tyhle dvě, leda by napsal někdo francouzskou detektivku z Tábora. 
Akorát jsem udělala chybu, že jsem současně s tím poslechem četla Davida Rakera, to jsem si to trochu otrávila.
, tomu se nikdo nevyrovná, ale moc toho nenačetl.
Musím to zkusit, díky za nápad!
Pustila jsem si to v u vaření kuchyni a muži, když tam slyšeli že je tam živo, tak neodolali a přítáhli tam za mnou)
Teď v poslední knížce mě pobavil životopis hlavního padoucha, co předčítal policajt: narodil se ve městečku - vesnici - kam jezdíme a jeho manželka padouška měla stejnou kabelku. Četla jsem to manželovi, taky se usmíval, to je jak kdyby se v nějaké slavné detektivce psalo o naší vesnici. 
