Estée Lauder: Cinnabar

Nedávno jsem si pořídila knihu recenzí parfémů od Lucy Turina, a když zkouším nějakou vůni, dívám se do ní, abych zjistila, jak to vidí odborník. Potom buď spokojeně pokyvuju, vztekám se nebo se nechápavě drbu na hlavě. S Cinnabarem mi pan Turin udělal radost - hodnotí ho vysoko a nezmiňuje se o tom, že by prošel ničivou reformulací, což rád mnoha vůním vyčítá. Má vysvětlení i proto, proč není Cinnabar známější a oblíbenější: spatřil totiž světlo světa několik týdnů poté, co bylo představeno Opium . Ačkoli je Opium jiné než Cinnabar, obě vůně jsou syté, výrazné orienty, a ještě ke všemu mají velmi podobné flakony (tvar, temně rudá barva, zlatohnědá tekutina). Na konci recenze Luca doporučuje, abychom si všichni teď, když jsme se Opiem už unavili, šli zase čichnout k Cinnabaru.
Poslechla jsem a zabrousila jsem v Praze do butiku Estée Lauder. Protože jsem jela pro knihy, spěchala jsem a byla zima, byla jsem ve studentském - odrbané rifle, trup zabalený stylem pumpa se sportovní mikinou navrchu, na zádech baťoh a na obličeji nic, co by mě pasovalo mezi pravidelné návštěvnice kosmetických butiků. Nemám na takových výpravách čas pravidelně kontrolovat, jestli mi slzy hnané studeným větrem z očí nenakreslily na spáncích prodloužené oční linky jako z časů královny Kleopatry a Marty Kubišové. Slečna v butiku však nehnula ani brvou a ochotně mi dala otestovat na jednu ruku Cinnabar a na druhou Alliage, což jsou vůně, na které v běžných parfumeriích těžko narazíte.
Cinnabar se ze mě linul vytrvale celý den a rukáv mi voní ještě teď, pět dnů po výletu. Můžeme si tedy odškrtnout vynikající výdrž, Cinnabar je parfém, který se vám usadí ve skříni a už nikdy nevyleze, i když všechno oblečení vyperete. Z Prahy jsem zamířila rovnou na návštěvu k našim, a jakmile jsem vstoupila do dveří, matka zavětřila a zeptala se: ‚To je nějaká nová Coco?‘ Cinnabar je Coco od Chanelu opravdu velmi podobný (spíš verzi EdT než ostřejší EdP), snoubí se v něm orientální, ovocné a lehce chypre tóny, řekla bych však, že je méně komplikovaný. Coco při rozvonívání prochází více odlišnými fázemi. Cinnabar má pevný základ ze santalového dřeva, pačuli a olibana, které mu dodává tíhu; jasmín, pomerančový květ a lilie jsou zde v syté podobě (žádné omamné lehké bílé květinky) a spolu s hřebíčkem vytvářejí ovocný dojem jako z hodně zralé, uvnitř už skoro rudé broskve. Snad to dělal právě ten hřebíček a ovocné tóny, že jsem měla z Cinnabaru trochu vánoční pocit; snad mi v něm něco připomínalo ostrou, také skoro ovocnou vůni čerstvého smrčí. Skořici v Cinnabaru nehledejte, i když vám to ‚cinna‘ v jeho názvu může připomínat slovo ‚cinnamon‘, skořice. Cinnabar je v překladu rumělka (proto také ten rudý design), možná budete znát starší český název rumělky ‚cinobr‘.
Verdikt? Pokud na Cinnabar někde narazíte, rozhodně ho vyzkoušejte - zvlášť milovnice orientálních vůní si určitě nemohou dovolit tuhle klasiku neznat. Mezi podobně laděné vůně bych kromě Coco zařadila ještě 24, Faubourg , Rochas Femme nebo Gem.